Centra Kyjeva a Lvova jsou nově v UNESCO. Ruská agrese vzácné památky ohrožuje
Historická centra ukrajinských měst Kyjev a Lvov jsou nově na seznamu světového dědictví UNESCO v ohrožení. Památky v těchto městech ohrožuje válka vedená Ruskem proti Ukrajině. Na seznam je dnes přidala Organizace OSN pro vzdělání, vědu a kulturu (UNESCO), hlasovala o tom během svého jednání v Saúdské Arábii.
Na seznam ohrožených památek přibyla kyjevská katedrála svaté Sofie, která je hlavním chrámem kyjevských metropolitů a zdobí ji zlatá kupole. Nově v něm figuruje i pravoslavný klášterní komplex Kyjevskopečerská lávra, který sestává z množství klášterů a kostelů, z nichž část je pod zemí. Obě památky pochází z 11. století. Ve Lvově je podle UNESCO ohroženo celé historické centrum, zejména hrad z 5. století, uličky z 13. století, synagoga a několik kostelů.
Finský prezident Alexander Stubb dnes prohlásil, že příměří mezi Ruskem a Ukrajinou se podle jeho názoru nepodaří dosáhnout v nejbližších měsících. Jednání jsou delší, než původně předpokládal, a Evropa se musí připravit na válku pokračující celé léto, řekl Stubb na konferenci s lídry Estonska a Lotyšska. Rusko vojensky napadlo Ukrajinu v únoru 2022 a v současnosti odmítá ukrajinské návrhy bezpodmínečného příměří, o něž usiluje i americký prezident Donald Trump.
„Nevidím možnost, že by tenhle konflikt skončil příměřím v nejbližších několika měsících. Bohužel je před námi válečné léto,“ řekl dnes Stubb během každoroční konference Kultaranta, na niž letos pozval své protějšky z Lotyšska a Estonska, Edgarse Rinkévičse a Alara Karise. Dodal, že původně optimisticky soudil, že by příměří mohlo platit třeba už od května.
Stubb, který je jako jeden z mála evropských státníků v kontaktu s Trumpem, poznamenal, že Rusko opakuje požadavek na uznání ukrajinského poloostrova Krym a části východní Ukrajiny za své území. To je pro Kyjev i všechny evropské země de iure nepřijatelné a požadavek jednání komplikuje, uvedl Stubb.
Ukrajina získala z Ruska těla dalších 1245 vojáků, oznámil dnes ukrajinský koordinační štáb pro otázky zacházení s válečnými zajatci. Jde o poslední fázi repatriací pozůstatků na základě dohody s Ruskem, ke které Ukrajina dospěla začátkem června v Istanbulu. Rusko na Ukrajinu vrátilo celkem 6057 těl, uvádí RBK Ukrajina.
„Dnešek je poslední fází repatriace padlých vojáků,“ cituje agentura Reuters ukrajinského ministra obrany Rustema Umerova. „Od minulého týdne, kdy se začaly uplatňovat istanbulské dohody, jsme dokázali získat zpět přes 6000 těl,“ dodal. Rusko na jednání v Turecku uvedlo, že je připraveno vydat Ukrajině těla více než 6000 vojáků a přijmout od Ukrajiny jakýkoli počet padlých Rusů.
Ukrajina předala Rusku těla 78 jeho vojáků, řekl šéf ruských vyjednavačů Vladimir Medinskij. Rusko podle něj vrátilo na Ukrajinu 6060 těl.
Ani jedna z těchto pamětihodností dosud nebyla zasažena ruským ostřelováním. Celý Lvov na západě Ukrajiny se zatím poměrně úspěšně vyhýbá většině útoků, poznamenala agentura AP.
Na seznamu světového dědictví UNESCO je 1157 lokalit ve 167 zemích světa, z toho 900 je kulturních a 218 přírodních. Některé památky patří do obou kategorií. Na seznamu památek v ohrožení je aktuálně 56 položek, nově mezi ně patří Kyjev a Lvov.
