Invaze v srpnu 1968 byla chyba, tvrdí Putin. Odborníci: Je to „carův“ vzkaz Západu
Sovětské tanky v Praze v srpnu 1968 i v Budapešti v říjnu 1956 byly podle Vladimira Putina (70) chybou. Ruský „car“ svými slovy ale podle expertů nechtěl narovnávat vztahy s Českem, ale vyslat vzkaz Západu.
Na ekonomickém fóru ve Vladivostoku se Putin nechal slyšet, že Rusko v minulosti poskytovalo pomoc jiným zemím, ale samo nebylo nikdy kolonizátorem. Na připomínku moderátora, že ale Česko, Maďarsko nebo pobaltské státy ale viní Moskvu z kolonizování, vládce Kremlu odpověděl, že šlo o chybu.
„Dávno jsme uznali, že tato část politiky Sovětského svazu byla chybná a vedla pouze k napětí ve vztazích,“ odpověděl podle agentury TASS Putin. „V oblasti zahraniční politiky nelze dělat nic, co je v jasném rozporu se zájmy jiných národů. Ale právě na tyto hrábě šlapou přední země Západu a především Spojené státy americké,“ pokračoval „car“. Jím rozpoutanou válku proti Ukrajině ale v této souvislosti nezmínil.
Obrátil chybu
Podle exministra zahraničí Tomáše Petříčka (41, SOCDEM) je třeba vnímat vystoupení v celém kontextu. „Rusko se tváří, že podporuje politiku nevměšování se do záležitostí cizích států, ale to také značí, že Putin považuje Ukrajinu za součást Ruska. Je to vlastně vzkaz, že by se do toho Západ neměl vměšovat,“ řekl Blesku Petříček.
Podobně to vidí i politický geograf Michael Romancov. „Tuto sovětskou chybu okamžitě obrátil proti Západu, primárně proti Spojeným státům. Putinova teze je, že Rusové, Ukrajinci a Bělorusové jsou jeden národ,“ míní.
Stále na seznamu
Podle Romancova i Petříča nepředstavují Putinova slova nějakou snahu vůči Česku o roztátí zamrzlých vztahů. „Myslím si, že Česko i nadále má své pevné místo v ruském seznamu nepřátelských zemí,“ uvedl Romancov. To potvrzuje i Petříček, který si nedovede představit, že by se současné vztahy mohly oživovat v době, kdy probíhá válka na Ukrajině.
Už to tu bylo
K sovětské invazi do Československa se Putin vyjádřil i dříve. Například v roce 2006 při návštěvě Česka. „Musím vám říci naprosto otevřeně, že samozřejmě neneseme žádnou právní odpovědnost, ale mravní odpovědnost tady je,“ odpověděl tehdy na novinářský dotaz. Podle Romancova tak současná Putinova slova nejsou nic nového. „Je to jenom zopakování pozice, kterou zastával před 15 lety,“ dodal.
Britské noviny Sunday Times jmenovaly 13 ruských důstojníků, kteří veleli vojenským jednotkám obviněných ze spáchání válečných zločinů v Buči.
Podle publikace jejich totožnost zjistili nezávislí právníci a vyšetřovatelé s využitím informací z veřejně dostupných zdrojů. Totožnost všech 13 osob potvrdily ukrajinské zpravodajské služby.
Ukrajinská prokuratura potvrdila osm jmen, podpořila je oficiální oznámení o podezření vydaná Kyjevem jako předběžný krok k možnému formálnímu stíhání u ukrajinských soudů a Mezinárodního trestního soudu. Pět osob bylo identifikováno na základě oznámení vydaných jejich podřízeným a porovnáno s veřejně dostupnými ruskými vojenskými archivy. Těmto důstojníkům nebyla vydána žádná individuální oznámení o podezření.
„Mluvil jsem s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem. Jsem vděčný za jeho podporu. Řekl jsem mu o dnešním odporném ruském útoku,“ uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v příspěvku na Telegramu.
„Jednali jsme o programu PURL, kterého si velmi ceníme. Už teď dosahuje dobrých pokroků. Diskutovali jsme o tom, jak ho dále rozšířit,“ dodal.
Program PURL počítá s dodávkami amerických zbraní na úkor ostatních spojenců Ukrajiny. Mechanismus PURL (Prioritní seznam požadavků Ukrajiny) je iniciativa USA a NATO s cílem urychlit dodávky zbraní na Ukrajinu. V rámci tohoto programu Kyjev sestavuje seznam prioritních potřeb zbraní, který je sdílen s partnery NATO.
Dánsko příští týden zakáže veškeré lety civilních dronů na svém území, aby zajistilo bezpečnost neformálního summitu šéfů států a vlád Evropské unie v Kodani.
„Dánsko bude příští týden hostit evropské lídry a my budeme věnovat zvláštní pozornost bezpečnosti. Proto od pondělí do pátku uzavřeme dánský vzdušný prostor pro všechny lety civilních dronů,“ uvedlo ministerstvo dopravy. Dánské ministerstvo obrany dnes uvedlo, že není jasné, kdo za nově spatřenými drony stojí. Posíleny byly kapacity na odhalování bezpilotních prostředků. Dále se dnes k věci ministerstvo nevyjádřilo.
V pondělí muselo být na několik hodin kvůli dronům uzavřeno kodaňské letiště. V noci ze středy na čtvrtek byla zasažena i další menší letiště. V sobotu pak byl na největší dánské vojenské základně Karup spatřen nejméně jeden dron.
