Invaze v srpnu 1968 byla chyba, tvrdí Putin. Odborníci: Je to „carův“ vzkaz Západu
Sovětské tanky v Praze v srpnu 1968 i v Budapešti v říjnu 1956 byly podle Vladimira Putina (70) chybou. Ruský „car“ svými slovy ale podle expertů nechtěl narovnávat vztahy s Českem, ale vyslat vzkaz Západu.
Na ekonomickém fóru ve Vladivostoku se Putin nechal slyšet, že Rusko v minulosti poskytovalo pomoc jiným zemím, ale samo nebylo nikdy kolonizátorem. Na připomínku moderátora, že ale Česko, Maďarsko nebo pobaltské státy ale viní Moskvu z kolonizování, vládce Kremlu odpověděl, že šlo o chybu.
„Dávno jsme uznali, že tato část politiky Sovětského svazu byla chybná a vedla pouze k napětí ve vztazích,“ odpověděl podle agentury TASS Putin. „V oblasti zahraniční politiky nelze dělat nic, co je v jasném rozporu se zájmy jiných národů. Ale právě na tyto hrábě šlapou přední země Západu a především Spojené státy americké,“ pokračoval „car“. Jím rozpoutanou válku proti Ukrajině ale v této souvislosti nezmínil.
Obrátil chybu
Podle exministra zahraničí Tomáše Petříčka (41, SOCDEM) je třeba vnímat vystoupení v celém kontextu. „Rusko se tváří, že podporuje politiku nevměšování se do záležitostí cizích států, ale to také značí, že Putin považuje Ukrajinu za součást Ruska. Je to vlastně vzkaz, že by se do toho Západ neměl vměšovat,“ řekl Blesku Petříček.
Podobně to vidí i politický geograf Michael Romancov. „Tuto sovětskou chybu okamžitě obrátil proti Západu, primárně proti Spojeným státům. Putinova teze je, že Rusové, Ukrajinci a Bělorusové jsou jeden národ,“ míní.
Stále na seznamu
Podle Romancova i Petříča nepředstavují Putinova slova nějakou snahu vůči Česku o roztátí zamrzlých vztahů. „Myslím si, že Česko i nadále má své pevné místo v ruském seznamu nepřátelských zemí,“ uvedl Romancov. To potvrzuje i Petříček, který si nedovede představit, že by se současné vztahy mohly oživovat v době, kdy probíhá válka na Ukrajině.
Už to tu bylo
K sovětské invazi do Československa se Putin vyjádřil i dříve. Například v roce 2006 při návštěvě Česka. „Musím vám říci naprosto otevřeně, že samozřejmě neneseme žádnou právní odpovědnost, ale mravní odpovědnost tady je,“ odpověděl tehdy na novinářský dotaz. Podle Romancova tak současná Putinova slova nejsou nic nového. „Je to jenom zopakování pozice, kterou zastával před 15 lety,“ dodal.
Bělgorod po útoku utrpěl „významné výpadky proudu“. Ukrajinská armáda zahájila v Belgorodské oblasti „úder na infrastrukturu“, potvrdil guvernér Vjačeslav Gladkov. Novináři již dříve informovali o úderu na tepelnou elektrárnu a výpadku proudu. Ukrajina se k útoku nevyjádřila.
„Dochází k výpadkům proudu, a to poměrně značným. V současné době vyhodnocujeme důsledky a vynaložíme veškeré úsilí, abychom vše, co je možné a potřebné, připojili k záložní výrobě, a kde to bude možné, ji znovu připojili, abychom uspokojili potřeby obyvatel a našich podniků,“ uvedl Gladkov v příspěvku na Telegramu.
Počet zraněných při ruském ostřelování v Záporoží oblasti vzrostl na 42, píše server BBC.
Náčelník Záporožské oblastní vojenské správy Ivan Fedorov na sociálních sítích informoval, že po ostřelování již 42 lidí v regionu vyhledalo lékařskou pomoc.
FOTO: Následky nočního ruského útoku na Kyjev, 28. 9. 2025.
