Eva Pavlová v Kyjevě: Manévry při tajné návštěvě, hračka pro dětské oběti i „první frajer“ Čaputové
Manželka českého prezidenta Eva Pavlová přicestovala do Kyjeva na „Summit prvních dam a gentlemanů“, pořádaný chotí ukrajinského prezidenta Olenou Zelenskou. Hovořila o českých expertech na duševní zdraví i umělecké terapii pro ukrajinské vojáky, plyšovou hračkou uctila památku dětí, které zemřely během nesmyslné Putinovy války. Na summit dorazil také partner slovenské prezidentky Zuzany Čaputové Juraj Rizman, hosty vítal rovněž ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.
„Manželka českého prezidenta Eva Pavlová dorazila na 3. summit prvních dam do Kyjeva za leteckého poplachu. Těsně před příjezdem protivzdušná obrana sestřelila několik ruských raket,“ napsal zvláštní zpravodaj ČRo pro Ukrajinu Martin Dorazín.
„Byla to opravdu děsivá situace, když jsme viděli rakety na nebi nad Kyjevem. Podle dosavadních informací to byly rakety s plochou dráhou letu, možná i balistické,“ dodal Dorazín pro iRozhlas.cz.
V Kyjevě se ve středu a ve čtvrtek koná „Summit prvních dam a gentlemanů“, pořádaný potřetí z iniciativy Oleny Zelenské.
Pavlová přijela do Kyjeva vlakem z Polska. Při jednání prvních dam zaujímala čestné místo po boku Zelenské. V Kyjevě položila malou plyšovou hračku k památníku dětských obětí války, jejichž počet se odhaduje na stovky. Ve vysílání České televize uvedla, že cílem akce bylo "ukázat to, že jsme solidární a že situace, která se děje tady na Ukrajině, se může dít i nám; že jsme přátelé a přátelé se neopouštějí".
Summit zahájil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj a vystoupila i dánská premiérka Mette Frederiksenová.
Summit s tajným programem
Summit prvních dam se věnuje mj. duševnímu zdraví v kontextu války. Moderuje jej britský herec, režisér a moderátor Stephen Fry. Na pódiu se ukázal i americký herec Sean Penn a další umělci. Přijít měl i filosof Ihor Kozlovskij, dva roky vězněný Rusy, který ovšem právě toto ráno zemřel na infarkt.
Manželka Petra Pavla nabídla Ukrajině veškerou možnou pomoc ve zprostředkování kontaktů s českými organizacemi a experty: „Česká republika má velmi profesionální organizace, například Národní ústav duševního zdraví,“ vyzdvihla pracoviště v Klecanech.
Také hovořila o společném česko-ukrajinském projektu psychologické terapie umění. Za českou stranu se účastní Tanec Praha. „Umělci se naučí poskytovat arteterapii válečným veteránům, kteří se zotavují ve Lvově a dalších ukrajinských městech,“ uvedla první dáma. Očekává se, že se zapojí dvacet umělců z různých oborů, pomoci mají stovkám lidí.
Účast potvrdily první dámy a gentlemani ze Slovenska, Dánska, Litvy, Arménie, Estonska, Slovinska a Srbska, jakož i lidé, kterých se téma bezprostředně týká.
„Z bezpečnostních důvodů se nebudeme k podrobnostem cesty paní Evy Pavlové před jejím ukončením vyjadřovat,“ uvedl pro Blesk Zprávy Karel Čapek z tiskového oddělení Hradu.
„První frajer“ Čaputové
Summitu se účastní také partner slovenské prezidentky Zuzany Čaputové Juraj Rizman. „Na pozvání první dámy Ukrajiny Oleny Zelenské zastupuji Slovensko na třetím summitu prvních dam a pánů v Kyjevě,“ napsal na sociálních sítích, kde připojil fotografii se Zelenskou.
„Jsem rád, že Slovensko podporuje Ukrajinu v této nesmírně důležité oblasti, která je výzvou i pro nás na Slovensku. Jsem rád, že je se mnou skupina zástupců slovenské občanské společnosti, kteří se touto klíčovou problematikou zabývají nejen doma, ale stále intenzivněji i zde na Ukrajině. Přijeli sem diskutovat se svými ukrajinskými i mezinárodními kolegy a podělit se o své odborné znalosti a zkušenosti,“ dodal Rizman. Čaputová řekla, že je hrdá, že její partner Slovensko zastupuje.
Část Kyjeva je uzavřená
O ranních útocích v Kyjevě informovala i vojenská správa metropole. Uvedla, že dnes odrážela vzdušný útok, ve městě byly slyšet výbuchy podobající se nasazení protileteckých zbraní, napsala agentura Reuters s odvoláním na očité svědky.
Moderátor summitu Fry potvrdil, že ve 4:45 ráno jej vzbudily sirény. Musel se běžet ukrýt do krytu pod hotelem.
Ukrajina předala Litvě k soudu zajatého ruského vojáka obviněného z mučení a nezákonného zadržování. Informovala o tom dnes agentura Reuters. Kyjev to označil za první případ svého druhu během téměř čtyřleté války Ruska proti Ukrajině, kdy byl obviněný zajatý voják předán justičnímu systému třetí země.
Voják, kterého Litva popisuje jako ruského příslušníka námořní pěchoty, je podezřelý z práce v detenčním centru zřízeném na letišti v Rusy okupovaném jihoukrajinském Melitopolu v roce 2022. Jednou z obětí tam byl i litevský občan, řekla dnes novinářům ve Vilniusu litevská generální prokurátorka Nida Grunskienéová.
Ukrajina od začátku roku zasáhla zhruba 160 rafinerií, přečerpávacích stanic a dalších zařízení ruského petrochemického průmyslu. Informovala o tom dnes podle agentury DPA ukrajinská tajná služba. Rusko svou válku proti Ukrajině financuje z příjmů z obchodu s ropou, a Kyjev proto často útočí právě na ruský ropný průmysl.
Šéf ukrajinské tajné služby (SBU) Vasyl Maljuk řekl, že Ukrajina od začátku tohoto roku napadla 160 zařízení ruského ropného průmyslu, přičemž v září a říjnu jich bylo 20. „Mezi nimi je šest ropných rafinerií, dva ropné terminály, tři sklady ropy a devět ropných přečerpávacích stanic,“ citovala Maljuka agentura Interfax Ukrajina.
Maljuk odhaduje, že na ruském trhu chybí zhruba pětina ropných produktů. Kapacity pro zpracování ropy klesly o 37 procent. K podobným číslům dospěly i propočty expertů z odvětví. Maljuk řekl, že Ukrajina cílí na ruský petrochemický průmysl, protože ten má lví podíl na financování ruského obranného rozpočtu.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj mezitím vyzval k uvalení sankcí na dalších 340 tankerů z takzvané stínové flotily. Tyto lodě Rusko používá k obcházení sankcí, které se týkají exportu ruské ropy. Zelenskyj odhaduje, že Rusko by mohlo mít k dispozici více než 1500 takových plavidel plujících pod různými vlajkami.
Ukrajina při speciální operaci v létě 2023 zničila jednu z ruských raket středního doletu Orešnik, řekl dnes podle agentury Reuters šéf ukrajinské tajné služby (SBU) Vasyl Maljuk novinářům. Na operaci se podílely SBU, vojenská rozvědka (GUR) a rozvědka (SZR), oznámil Maljuk s tím, že mise byla zcela úspěšná.
„Krátce a stručně řečeno, jeden z Orešniků byl úspěšně zničen na jejich území v Kapustin Jaru,“ řekl Maljuk na brífinku, kterému předsedal ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj a kterého se účastnil také šéf ukrajinské diplomacie Andrij Sybiha a další ukrajinští představitelé. Vojenská střelnice Kapustin Jar se nachází v Astrachaňské oblasti na jihu Ruska.
Maljuk o zničení rakety neposkytl další podrobnosti. Představitelé ukrajinských zpravodajských služeb podle Reuters uvedli, že Rusko letos vyrobilo tři rakety Orešnik a roční produkci plánuje zdvojnásobit na šest. Zelenskyj uvedl, že do výroby Orešniků je zapojeno 25 společností a vyzval západní spojence Ukrajiny, aby na ně uvalili sankce.
Orešnik (Líska) je ruská zbraň s šesti hlavicemi o rychlosti 3,7 kilometrů za sekundu. Rusko ji poprvé použilo loni v listopadu při útoku na Dnipro. To je vzdáleno od střelnice v Astrachaňské oblasti asi 800 kilometrů. Tuto vzdálenost překonala raketa za zhruba 15 minut.
Agentura Unian s odkazem na kanály na síti Telegram napsala, že v ukrajinské metropoli panují přísná bezpečnostní opatření a centrum je částečně uzavřené. Kromě toho, že se ve městě koná „summit“ pořadaný Zelenskou, tak na neohlášenou návštěvu přijel také americký ministr zahraničí Antony Blinken.
Podepsali se dohody o spolupráci nemocnic
Na okraj dnešního summitu prvních dam a pánů v Kyjevě ohlásila Ukrajina podpis memorand o spolupráci 25 ukrajinských nemocnic s partnerskými zdravotnickými zařízeními v zahraničí. Uvedl to ukrajinský ministr zdravotnictví Viktor Ljaško, který se v Kyjevě setkal s kolegy ze 13 zemí, napsala agentura Ukrinform.
Představitelé resortů zdravotnictví zakončili jednání společným prohlášením, které spojuje čtyři témata: duševní zdraví, mezinárodní partnerství v oblasti zdraví, rozvoj lidských zdrojů v systému zdravotní péče a duševní zdraví samotných zdravotnických pracovníků. Ljaško také navrhl, aby dnes zveřejněný dokument byl základem budoucího usnesení Evropského výboru předsednictva Světové zdravotnické organizace (WHO).
Na summit přijelo mimo jiné 12 primářů ukrajinských nemocnic; 15 memorand bylo podepsáno přímo na místě a zbylých deset na dálku. Lékaři chtějí sdílet zkušenosti o léčbě válečných zranění a duševním zdraví, práci ve válečných podmínkách, evakuaci nemocných nebo využití nových technologií. Nemocnice si chtějí pomáhat i sdílením vybavení nebo léků či stážemi pro lékaře, uvedl Ljaško.
