Čech se chlubil bojem na straně Rusů, měl si odsedět 21 let. Advokát šokoval: Alojz je mrtvý?
Soud 1. září uložil 21 let vězení uprchlému Alojzi Polákovi, který bojoval na Ukrajině v řadách separatistů. Podle nepravomocného verdiktu usmrtil jedenapadesátiletý muž z Brna jako ostřelovač v letech 2016 až 2020 nejméně čtyři příslušníky ukrajinských vládních jednotek. Státní zástupce pro něj žádal 25 let za mřížemi. Obhájce poukazoval na to, že muž už zřejmě nežije, a proti rozsudku se okamžitě odvolal.
Pražský městský soud řešil případ po zásahu odvolacího senátu už potřetí, i tentokrát v Polákově nepřítomnosti. Muže znovu shledal vinným z teroristického útoku a účasti na teroristické skupině. V předchozích hlavních líčeních ho pokaždé potrestal 20 lety vězení, tehdy ale nebylo součástí výroku o vině i usmrcení lidí. Obžaloba totiž v tomto ohledu vycházela zejména z Polákova facebookového statusu, v němž sám uvedl, že má na pažbě čtyři zářezy. Podle soudu to nebyl dostatečný důkaz. Až nyní obžalobu podpořilo odborné vojenské vyjádření.
„Důkazy už jsou nyní takové, že jsme pana Poláka uznali vinným v celém rozsahu,“ uvedla předsedkyně soudního senátu Hana Chaloupková. Autor vyjádření Otakar Foltýn - bývalý náčelník Vojenské policie a současný zaměstnanec vojenské kanceláře Pražského hradu - dnes vypověděl, že obžalovaný se v dané době a místě jednoznačně účastnil bojů na straně separatistů. Své vyjádření expert založil na zkoumání metadat z fotografií. Připustil, že Polák na rozdíl od jiných méně opatrných separatistů poměrně důsledně dodržoval zásady operační bezpečnosti, takže v jeho případě byla geolokace velmi obtížná, ale možná.
Polák podle státního zástupce Marka Bodláka odjel v prosinci 2016 z Prahy na území ovládané vojensky organizovanými jednotkami takzvané Doněcké lidové republiky. Nechal se vyzbrojit a začal plnit vojenské úkoly. Aktivně se také zapojil do bojů proti ukrajinským vládním jednotkám v řadách takzvané republikánské gardy. Nejprve působil jako odstřelovač, později jako velitel čety.
Zabil čtyři Ukrajince?
Bodlák ve své závěrečné řeči vyzdvihl předložené odborné vyjádření jako zásadní důkaz. „Dosti jednoznačně podporuje závěr, že obžalovaný zabil čtyři příslušníky ukrajinských vládních jednotek. Odpovídají místa, časy i zařazení v jednotlivých jednotkách separatistů. Obžalovaný se tam v předmětné době vyskytoval a docházelo tam ke ztrátám na životech a zraněním,“ podotkl. „Koresponduje to s tím, co obžalovaný uváděl ve svých příspěvcích na sociálních sítích. Je zřejmé, že nepřeháněl a že si nevymýšlel,“ dodal státní zástupce.
Polák byl na Facebooku velmi aktivní - v dodnes přístupném veřejném profilu často sdílel fotografie i své názory. Krátce po začátku ruské invaze napsal, že Rusové zvítězí během pár dnů. Od loňského dubna, kdy zveřejnil snímek tanku na čerpací stanici v Doněcku, se ale odmlčel. Jeho advokát Karel Anderle na to upozornil s tím, že existuje důvodné podezření, že muž už není naživu. Další trestní stíhání by v takovém případě nebylo přípustné. Soudkyně ale odkázala na vyjádření Foltýna, který měl v době zpracování své expertizy údaje o tom, že ještě na začátku letošních letních prázdnin se Polák na daném území zdržoval a nadále se účastnil bojů.
Obhájce zpochybnil i to, že Polák by mohl mít na svědomí čtyři životy, když podle oficiálních statistik v daném místě a době zemřelo celkem devět lidí. „V dané oblasti působilo vícero bojových skupin. Těžko lze uvěřit tomu, že polovinu těchto ztrát v daném období by měl způsobit jen obžalovaný. Bylo by to sniperské eso,“ poznamenal. Státní zástupce i soudkyně ale reagovali tak, že počty mrtvých bývají vyšší, než kolik tvrdí statistiky. „Přesné počty se neuvádějí. Je to jeden ze strategických údajů. Strany nemají zájem na tom, aby se druhá strana dozvěděla, jak byla úspěšná,“ uvedla Chaloupková.
Pokud rozsudek nabyde právní moci a Polák se někdy v budoucnu vrátí do Česka, bude mít možnost požádat o nové projednání své kauzy. V takových případech se původní verdikt automaticky ruší a soud nařídí nové hlavní líčení, v němž nemůže navrátilce potrestat přísněji než původně.
Česko v rukou „nepřátel“
Polák byl celou dobu svého působení na straně Ruska přesvědčen o správnosti svého jednání. V roce 2017 poskytl krátký rozhovor odbornému časopisu o bezpečnosti Security magazínu. V něm řekl, že se stal občanem Doněcké lidové republiky. „Vracet se do České republiky rozhodně zatím nechci. Pro mě je Česko v rukou nepřátel, takže sem se vrátím jedině na ruském tanku nebo jako partyzán,“ uvedl doslova.
Mluvil o sobě jako o idealistovi, kterému vadí „násilný“ a „nacistický“ převrat na Ukrajině. „Tohle je, byla a vždycky bude ruská země. Svou přítomnost tady beru jako poslání. Aby nás Čechy měli místní lidé v paměti, že jsme někteří stáli na správné straně. Tak jako vždy v historii,“ řekl Polák.
Generální štáb ozbrojených sil Ukrajiny kromě zprávy o útoku na Novorossijsk vydal v pátek večer také prohlášení k útoku na ropnou rafinerii Saratov. Informuje o tom ruskojazyčná služba BBC.
„V zařízení byly zaznamenány exploze následované požáry,“ uvádí se v tiskové zprávě. Zmínila se také o „skladech pohonných hmot a maziv“ poblíž města Engels v Saratovské oblasti, které bylo rovněž zasaženo. V Engelsu se nachází letiště pro dálkové letectvo.
Guvernér Saratovské oblasti Roman Busargin se o těchto objektech nezmínil, ráno v telegramu uvedl, že „v důsledku útoku bezpilotních letadel došlo k poškození civilní infrastruktury v Saratově“.
Podle agentury Reuters zastavila rafinerie ropy Saratov společnosti Rosněft 11. listopadu rafinaci ropy po útoku dronu, který se opakoval 14. listopadu. Agentura s odvoláním na zdroje z oboru uvedla, že se očekává, že rafinerie bude do konce měsíce zcela uzavřena.
Obrazem: Ostatky 31 polských vojáků, kteří padli v bojích proti nacistickým vojskům během druhé světové války, byly znovu pohřbeny během slavnostního pohřbu na římskokatolickém hřbitově v Mostysce ve Lvovské oblasti na Ukrajině.
