Zahynul Prigožin? Vydělal majlant v restauracích, z „Putinova kuchaře“ se stal hrozbou

V noci z 23. na 24. června šéf wagnerovců Prigožin obvinil ruské vojenské velení z útoku na své muže a oznámil, že jich ruská armáda mnoho zabila, vyzval k odstranění armádních špiček. Jeho muži poté překročili hranice z Ukrajiny, kde se podíleli hlavně na bojích o město Bachmut, a obsadili veškerá armádní stanoviště a také letiště ve strategicky významném Rostově na Donu.

S několika tisíci svých bojovníků se poté Prigožin vydal po dálnici M4 na Moskvu. U Voroněže, která leží na půli cesty mezi Rostovem a Moskvou, byla kolona napadena ruskými vzdušnými silami. Podle pozdějších zpráv ruského exilového serveru Meduza si ozbrojená vzpoura Wagnerovy skupiny vyžádala životy 13 ruských letců.

Dohoda s Lukašenkem

Vzbouřenci se poté dostali do Lipecké oblasti a její metropole Lipecka, která leží asi 400 kilometrů od Moskvy. Ještě 24. června večer ale ruský tisk překvapivě informoval, že se běloruskému vůdci Alexandru Lukašenkovi povedlo dojednat s Prigožinem návrat bojovníků na základny.

Dohodu vzápětí potvrdil Prigožin a pozdě večer i Kreml. Oznámil také, že Prigožin ani wagnerovci, kteří se akce účastnili, nebudou stíháni a Prigožin, který dohodu zdůvodnil tím, že nechtěl, aby byla „prolita ruská krev“, se v rámci dohody přesune do Běloruska.

Prigožin i „esesák“ Utkin jsou mezi 10 mrtvými po pádu letadla, tvrdí ruská letecká agentura

Wagnerovci se z obsazených měst stáhli během neděle 25. června. Cílem tažení na Moskvu nebylo podle nich svrhnout ruské vedení, akce ale poukázala na závažné problémy ruské armády se zajištěním bezpečnosti země, uvedl 26. června v audionahrávce zveřejněné na sociální síti Telegram Prigožin.

5 dní po vzpouře s Putinem v Kremlu

Ruský prezident Vladimir Putin podle prezidentského mluvčího Dmitrije Peskova přijal pět dní po vzpouře žoldnéřů Prigožina v Kremlu, spolu s více než 30 dalšími lidmi z vedení skupiny a veliteli.

Běloruský lídr Lukašenko sice původně řekl, že Prigožin dorazil do Běloruska, o několik dní později ale tvrdil, že šéf wagnerovců je na území Ruska.

Síť restaurací a catering „Putinova kuchaře“

Prigožin podle médií vydělává na cateringu, státních zakázkách a žoldnéřských misích jím ovládané Wagnerovy soukromé vojenské společnosti. V rodném Petrohradu má podle médií příjmy zejména z developmentu a pronajímání nemovitostí. Bývá označován za člověka, který má blízko k ruskému prezidentu Putinovi.

Prigožin vlastní síť restaurací, cateringovou firmu Concord Catering a firmu Concord Management and Consulting, jejímž prostřednictvím řídí společnost zabývající se internetovými aktivitami proti Západu. Například dlouhodobě patří k hlavním dodavatelům jídel do školních jídelen, díky čemuž získal přezdívku Putinův kuchař.

Deník MfDnes letos v únoru uvedl, že na státních zakázkách vydělal loni Prigožin v přepočtu rekordních téměř 30 miliard korun, což je zhruba polovina toho, co si jeho firmy vydělaly celkem v letech 2011 až 2021. Podle deníku o tom ve společném materiálu píší investigativci serveru Vjorstka a projektu Možem objasniť.

Kritik ruského armádního velení

Prigožin se díky Wagnerově armádě stal jednou z hlavních tváří ruské agrese proti Ukrajině. Je častým kritikem ruského vojenského velení, které obviňuje z neschopnosti. Naopak výsledky své žoldnéřské armády, do které zapojil i vězně z ruských věznic, mnohdy nadsazuje.

Prigožin je na sankčním seznamu Západu už od dob anexe Krymu v roce 2014. Je terčem unijních sankcí i v souvislosti s působením své žoldnéřské skupiny v dalších zemích včetně Libye či Sýrie.

Jeho dřívější žalobu proti zařazení na seznam unijní soud zamítl. Na listině figuruje také několik předních členů skupiny, ale i Prigožinova žena a syn. Americká FBI Prigožina zařadila na svůj seznam hledaných zločinců a vypsala odměnu na jeho dopadení.

Rodák z Leningradu

Rodák z tehdejšího Leningradu (dnes Petrohrad) Prigožin (narozen 1. června 1961) absolvoval sportovní internátní učiliště, závodně běhal na lyžích. Již v mládí se dostal do konfliktu se zákonem, byl podmíněně odsouzen za krádež.

V roce 1981 byl odsouzen na 12 let vězení za loupež v organizované zločinecké skupině a další trestné činy. Ve vězení strávil devět let, po propuštění začal podnikat, nejprve měl stánek s občerstvením.

Později stál u zrodu sítě supermarketů, a především otevřel v Petrohradu luxusní restauraci, kterou si oblíbila tamní smetánka, a několikrát ji navštívil i Putin, se kterým se sblížil.

ONLINE: Masivní útok na ukrajinskou energetiku. A rozvědka zničila vrtulník nedaleko Moskvy

Prigožin následně získal z Kremlu řadu zakázek na VIP služby, otevřel restauraci v budově parlamentu. Díky tomu si vybudoval vazby na mnohé vlivné lidi v Rusku, čehož podle médií dokázal využívat ve svůj prospěch.

Popíral, že založil wagnerovce

To, že stojí za Wagnerovou armádou, Prigožin dlouho popíral. Poprvé přiznal, že je zakladatelem Wagnerovy skupiny, až loni v září. V příspěvku na ruské sociální síti Vkontaktě uvedl, že ji v roce 2014 založil.

Během současné války na Ukrajině Prigožin patří k nejaktivnějším podporovatelům ruské agrese, často vyzýval k razantním akcím a Ukrajině vyhrožoval tvrdým postupem.

Často však také ostře kritizoval ruské vojenské i politické špičky. Wagnerovci hráli v bojích na Ukrajině významnou roli, USA je letos v lednu označily za nadnárodní zločineckou organizaci.