Dva propagandisté se pohádali v ruské státní televizi. Kvůli jaderným zbraním
V ostré hádce v ruské státní televizi se kremelští propagandisté střetli kvůli možnosti Ruska použít jaderné zbraně ve válce na Ukrajině, píše server Newsweek.
Během vysílání na televizním kanálu Russia-1 jeden z nejznámějších propagandistů Kremlu Vladimir Solovjov navrhl Moskvě použít jaderné zbraně, což přimělo Andreje Sidorova, profesora Moskevské státní univerzity, aby zpochybnil schopnosti ruské armády.
Úryvek z diskuse zveřejnila v pondělí novinářka Julia Davisová, která na twitter napsala: „Mezitím v Rusku: propagandista Vladimir Solovjov soptil během svého typického proslovu o jaderné válce, ale zarazil se, když se jeho host nečekaně zeptal: ‚Není naše armáda schopna zvítězit s konvenčními zbraněmi?‘“
„Tak k čemu jsou?"
O použití jaderných zbraní se během války na Ukrajině často diskutovalo. Sám ruský prezident v televizním projevu k národu v září 2022 řekl, že by byl připraven použít takové zbraně k obraně ruského území.
„Proč pořád chodíme okolo horké kaše? Myslím, že bychom měli udeřit. Jakmile oficiálně dodají F-16, provedeme úder taktickými jadernými zbraněmi,“ navrhl Solovjov. „Jsou přesvědčeni, že to neuděláme. Proto by se to mělo udělat.“
Sidorov nesouhlasil a řekl, že na jaderné zbraně pohlíží pozitivně, „dokud nejsou používané“.
„Tak k čemu jsou? Nechat si je doma? Udělat z nich kysané zelí?“ Solovjov vrátil úder, na což Sidorov řekl „ano“.
Profesor zpochybnil Solovjovovu logiku a řekl, že části Ukrajiny patří Rusku. V roce 2014 Rusko nelegálně anektovalo černomořský poloostrov Krym. Putin také tvrdil, že na podzim roku 2022 anektoval čtyři ukrajinské regiony – Doněck, Luhansk, Cherson a Záporoží. Rusko nemá plně pod kontrolou žádnou z nich a zahraniční vlády, včetně Spojených států, označily tento krok za nelegitimní.
„První otázka zní, kde použít jadernou zbraň na Ukrajině? Pokud jsou to západní ruské země, udeřili bychom na své vlastní území? Zničili svá vlastní území?“ řekl Sidorov.
Solovjov reagoval tím, že profesora nazval „přestrojeným pacifistou“.
„Vždy se chováme svatěji než papež,“ řekl propagandista a dodal, „protože Ukrajina není oficiálně považována za spojence USA, jaderné zbraně by fungovaly ‚na Ukrajině úžasně‘.“
„Proboha, je to naše území!“ opáčil Sidorov a zeptal se, zda je Rusko schopno zvítězit na bitevním poli s použitím klasických zbraní. „Když diskutujeme o použití jaderných zbraní, začínám se ptát: není naše armáda schopna zvítězit s použitím konvenčních zbraní? Dokáže to pouze s jadernými zbraněmi?“ řekl profesor.
Solovjov vypadal, že je Sidorovovými poznámkami ohromen. „Počkej, vydrž, vydrž chvíli!“ řekl, chytil se za hlavu a zavřel oči.
Michail Chodorkovskij, odpůrce Putina, minulý měsíc uvedl: „Pro Putina existuje pouze jedna skutečná červená čára - přímé fyzické ohrožení jeho samotného. Takže jakákoli jiná situace, která poskytuje určitý manévrovací prostor pro samotného Putina, není ve skutečnosti červená čára, pokud jde o něj."
Vážení čtenáři, děkujeme za sledování zpravodajství k ukrajinskému dění, pokračuje zase od rána. Dobrou noc.
Hrubý domácí produkt (HDP) Ruské federace ve druhém čtvrtletí vzrostl meziročně o 1,1 procenta, což je výrazné zpomalení ve srovnání se čtyřmi procenty v loňském druhém čtvrtletí. Rusko se kvůli své vojenské invazi na Ukrajinu stalo terčem rozsáhlých hospodářských sankcí ze strany západních zemí. Ruská ekonomika následně prokázala vysokou odolnost vůči sankcím, protože hospodářský růst podporovaly masivní vojenské výdaje. V poslední době však přibývají známky zpomalování hospodářské aktivity v Rusku, píše agentura Reuters.
Ruské podniky si stěžují například na negativní dopady vysokých úrokových sazeb, kterými se ruská centrální banka snaží potlačit inflaci. Ruský ministr hospodářství Maxim Rešetnikov v červnu prohlásil, že ruská ekonomika se nachází na pokraji recese. Dodal, že recese není nevyhnutelná, záviset podle něj bude na vývoji měnové politiky, zejména úrokových sazeb.
„Na tomto místě za Česko i za Evropu vztyčujeme jednu z nejvýchodnějších vlajek na Ukrajině. Když mluvím o Ukrajině, myslím celou Ukrajinu včetně okupovaných regionů nebo třeba Krymu,“ prohlásil ministr zahraničí Jan Lipavský, když v Dnipru slavnostně otevřel novou kancelář českého velvyslanectví.
Ministr věří, že Ukrajina jednoho dne obnoví svoji územní celistvost. „Takže budeme moci udělat třeba podobnou akci na Krymu nebo v Simferopolu, v Luhansku, v Doněcku,“ podotkl. Podle ministerstva zahraničí Česko má nyní diplomatickou přítomnost na nejvýchodnější pozici na Ukrajině ze všech zemí.
