Zelenského s Olenou v modrém vítal i král. Ve Švédsku děkoval za uprchlíky a řešil gripeny
Kyjev zahájil se Stockholmem jednání o možné dodávce stíhaček Gripen pro Ukrajince čelící ruské invazi, uvedl dnes ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na neohlášené návštěvě Švédska. Obě země rovněž podepsaly dohodu o společné výrobě švédských obrněných vozidel CV90. Zelenskyj ve Švédsku vyrazil i za králem Karlem XVI. Gustavem, který s královnou Silvií přivítal ukrajinského prezidenta i první dámu Olenu Zelenskou.
„Dnes jsme podrobně diskutovali o budoucích krocích týkajících se možnosti otevřít téma dodávky švédských gripenů,“ řekl Zelenskyj po setkání se švédským premiérem Ulfem Kristerssonem nedaleko Stockholmu. Uvedl také, že půjde o ústřední téma při jeho jednání s dalšími švédskými představiteli.
V červnu švédská vláda oznámila, že poskytne ukrajinským pilotům možnost vyzkoušet si letouny JAS 39 Gripen. Zároveň ale upozornila, že Švédsko je všechny potřebuje k obraně svého území.
Zelenskyj dnes uvedl, že ukrajinští piloti již zahájili výcvik na těchto víceúčelových letounech, které používá také české letectvo. Kristersson téma možné dodávky gripenů Ukrajině nezmínil, upozornil Reuters.
Nově uzavřená dohoda o společné výrobě obrněných pásových vozidel CV90 a výcviku jejich posádek umožňuje, aby se tato technika napříště vyráběla také na Ukrajině, uvedla veřejnoprávní stanice SVT. „Vozidla CV90 budeme vyrábět společně. Uděláme vše pro to, aby první kus vyrobený na Ukrajině byl hotov co nejdříve,“ citovala stanice SVT ukrajinského prezidenta.
Kromě schůzky s Kristerssonem měl Zelenskyj na programu také setkání s královskou rodinou - tedy krále Karlem XVI. Gustavem a královnou Silvií - nebo se šéfem švédského parlamentu Andreasem Norlénem. Rozhovory měl vést o obranné spolupráci či o ukrajinské integraci do Evropské unie. Do severské země přicestoval Zelenskyj se svou manželkou Olenou.
„Poděkovali jsme Jejich Veličenstvům za jejich solidaritu s Ukrajinci, kteří byli nuceni uprchnout před ruskou agresí a hledat dočasné útočiště ve Švédsku,“ tweetoval prezident.
„Naším hlavním cílem je posílení ukrajinských bojovníků na zemi i ve vzduchu, rozvoj vzájemné spolupráce, zejména v obranném průmyslu, ukrajinská evropská integrace a společná bezpečnost v euro-atlantském prostoru,“ uvedla hlava ukrajinského státu na sociální síti telegram.
Švédsko je v rámci Evropské unie jedním ze západních spojenců Ukrajiny, která od loňského února čelí ruské invazi. Stockholm pod dojmem ruské vojenské agrese také spolu s Finskem podal žádost o vstup do NATO. Zatímco Helsinky se letos v dubnu staly 31. členským státem vojenského paktu, Švédsko čeká, až jeho žádost jako poslední ze členů aliance schválí Turecko a Maďarsko.
Stockholm na začátku tohoto týdne podle Reuters oznámil, že plánuje nový balík vojenské pomoci Ukrajině v hodnotě 3,4 miliardy švédských korun (6,8 miliard Kč). Součástí je munice či náhradní díly pro dříve dodané zbraňové systémy. Bude se jednat o třináctý švédský balík pomoci Ukrajině od začátku války.
Ukrajinská armáda dnes uvedla, že v obléhaném východoukrajinském městě Pokrovsk je asi 300 ruských vojáků. Toto strategicky důležité město v Doněcké oblasti se ruská armáda snaží dobýt více než rok. Už koncem října ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj připustil, že se bojuje přímo ve městě.
„Jejich cíl zůstává nezměněn - dosáhnout severních hranic Pokrovsku a poté se pokusit aglomeraci obklíčit,“ uvedl dnes na sociální síti facebooku 7. ukrajinský výsadkový sbor.
Ministři financí Evropské unie budou ve čtvrtek na jednání v Bruselu debatovat o dvou hlavních způsobech, jak získat finanční podporu pro Ukrajinu. Jedním je půjčení peněz, druhou a pravděpodobnější variantou využití zmrazených ruských aktiv, uvedl nejmenovaný vysoce postavený úředník EU. Česko bude na zasedání zastupovat končící ministr Zbyněk Stanjura.
Evropská komise před časem představila plán, který podle ní umožní využít zmrazená ruská aktiva v Evropě k financování takzvané reparační půjčky Ukrajině, aniž by tato aktiva byla zkonfiskována. Některé země mají ale proti tomuto postupu výhrady a množství otázek technického i právního rázu.
Unijní prezidenti a premiéři proto na konci října na summitu EU odložili do prosince rozhodnutí o tom, zda mají být zmrazená ruská aktiva na pomoc Ukrajině použita. Největší výhrady měla Belgie, která se obávala možných právních rizik. Většina zmrazených ruských aktiv se nachází právě v Belgii, protože tam má své sídlo depozitář cenných papírů Euroclear.
Od začátku války na Ukrajině udělil prezident Pavel souhlas ke službě v ukrajinských ozbrojených silách 99 českým občanům, uvedl na dotaz ČTK Hrad.
