Zelenského s Olenou v modrém vítal i král. Ve Švédsku děkoval za uprchlíky a řešil gripeny
Kyjev zahájil se Stockholmem jednání o možné dodávce stíhaček Gripen pro Ukrajince čelící ruské invazi, uvedl dnes ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na neohlášené návštěvě Švédska. Obě země rovněž podepsaly dohodu o společné výrobě švédských obrněných vozidel CV90. Zelenskyj ve Švédsku vyrazil i za králem Karlem XVI. Gustavem, který s královnou Silvií přivítal ukrajinského prezidenta i první dámu Olenu Zelenskou.
„Dnes jsme podrobně diskutovali o budoucích krocích týkajících se možnosti otevřít téma dodávky švédských gripenů,“ řekl Zelenskyj po setkání se švédským premiérem Ulfem Kristerssonem nedaleko Stockholmu. Uvedl také, že půjde o ústřední téma při jeho jednání s dalšími švédskými představiteli.
V červnu švédská vláda oznámila, že poskytne ukrajinským pilotům možnost vyzkoušet si letouny JAS 39 Gripen. Zároveň ale upozornila, že Švédsko je všechny potřebuje k obraně svého území.
Zelenskyj dnes uvedl, že ukrajinští piloti již zahájili výcvik na těchto víceúčelových letounech, které používá také české letectvo. Kristersson téma možné dodávky gripenů Ukrajině nezmínil, upozornil Reuters.
Nově uzavřená dohoda o společné výrobě obrněných pásových vozidel CV90 a výcviku jejich posádek umožňuje, aby se tato technika napříště vyráběla také na Ukrajině, uvedla veřejnoprávní stanice SVT. „Vozidla CV90 budeme vyrábět společně. Uděláme vše pro to, aby první kus vyrobený na Ukrajině byl hotov co nejdříve,“ citovala stanice SVT ukrajinského prezidenta.
Kromě schůzky s Kristerssonem měl Zelenskyj na programu také setkání s královskou rodinou - tedy krále Karlem XVI. Gustavem a královnou Silvií - nebo se šéfem švédského parlamentu Andreasem Norlénem. Rozhovory měl vést o obranné spolupráci či o ukrajinské integraci do Evropské unie. Do severské země přicestoval Zelenskyj se svou manželkou Olenou.
„Poděkovali jsme Jejich Veličenstvům za jejich solidaritu s Ukrajinci, kteří byli nuceni uprchnout před ruskou agresí a hledat dočasné útočiště ve Švédsku,“ tweetoval prezident.
„Naším hlavním cílem je posílení ukrajinských bojovníků na zemi i ve vzduchu, rozvoj vzájemné spolupráce, zejména v obranném průmyslu, ukrajinská evropská integrace a společná bezpečnost v euro-atlantském prostoru,“ uvedla hlava ukrajinského státu na sociální síti telegram.
Švédsko je v rámci Evropské unie jedním ze západních spojenců Ukrajiny, která od loňského února čelí ruské invazi. Stockholm pod dojmem ruské vojenské agrese také spolu s Finskem podal žádost o vstup do NATO. Zatímco Helsinky se letos v dubnu staly 31. členským státem vojenského paktu, Švédsko čeká, až jeho žádost jako poslední ze členů aliance schválí Turecko a Maďarsko.
Stockholm na začátku tohoto týdne podle Reuters oznámil, že plánuje nový balík vojenské pomoci Ukrajině v hodnotě 3,4 miliardy švédských korun (6,8 miliard Kč). Součástí je munice či náhradní díly pro dříve dodané zbraňové systémy. Bude se jednat o třináctý švédský balík pomoci Ukrajině od začátku války.
Děkujeme za pozornost, se kterou sledujete náš online přenos věnovaný konfliktu na Ukrajině a událostem s ním souvisejícím. Další čerstvé zprávy můžete očekávat opět zítra ráno. Do té doby přejeme dobrou noc.
Zástupci evropských států na dnešním jednání o snaze amerického prezidenta Donalda Trumpa ukončit konflikt mezi Ruskem a Ukrajinou představili vlastní plán postupu. Klíčové je podle dokumentu vyhlásit příměří před jakýmikoliv ústupky, píše deník The Wall Street Journal s odkazem na vlastní zdroj. Jednání se zúčastnili britský ministr zahraničí David Lammy, americký viceprezident J.D. Vance a poradci pro národní bezpečnost řady evropských států.
Na schůzi evropští diplomaté podle zdroje listu The Wall Stret Journal představili vlastní plán jednání o ukončení války. Podle dokumentu před přiznáním jakýchkoli ústupků Rusku je nutné vyhlásit příměří. Eventuální územní ústupky musí být reciproční, musí je tedy udělat Ukrajina i Rusko. Plán také žádá silné bezpečnostní záruky pro Ukrajinu včetně členství v NATO; Trump v minulosti dával najevo, že takový postup si nepřeje.
Představitelé Evropské unie, Británie, Francie, Ruska i Íránu přivítali uzavření mírové dohody mezi Arménií a Ázerbájdžánem, kterou v pátek za přítomnosti amerického prezidenta Donalda Trumpa v Bílém domě podepsali lídři obou zemí.
Rusko, které bylo kdysi hlavní mocností v kavkazském regionu, také vítá dohodu z Washingtonu, která podle Moskvy přispěje k míru, píše agentura AFP. Ruské ministerstvo zahraničních věcí v dnešním prohlášení zároveň zdůraznilo nutnost toho, aby Jerevan a Baku vedly také přímý dialog bez vnější pomoci.
