Exploze a kouř na Krymském mostě! Dvě rakety mířily na chloubu Rusů, ti hrozí odvetou
Na Krymském mostě se v sobotu kolem poledne ozvala exploze. „Ruské systémy protivzdušné obrany úspěšně zachytily dvě nepřátelské rakety v blízkosti Krymského mostu, škody nebyly hlášeny,“ uvedl dosazený gubernátor Krymu Sergej Aksjonov. Moskva pohrozila odvetou za údajný „teroristický útok“.
Ruské ministerstvo obrany podle agentury RIA Novosti uvedlo, že Ukrajina se pokusila most zasáhnout raketami S-200 a že útok se obešel bez obětí. Označilo ho za teroristický, odsoudilo a varovalo, že nezůstane bez reakce. Útok podle něj vystavil nebezpečí životy nevinných civilistů. „Nelze ospravedlnit takové barbarské akce a nezůstanou bez odpovědi,“ uvedla na telegramu mluvčí ministerstva Marija Zacharovová.
Aksjonovův poradce Oleg Krjučkov uvedl, že speciální síly u mostu vytvořily „kouřovou clonu“. Na sociálních sítích se předtím objevily záběry mostu zahaleného dýmem. Jejich pravost podle agentury Reuters nelze ověřit.
Aksjonov odpoledne hlásil další zmařený útok. „Další nepřátelská střela byla sestřelena nad Kerčským průlivem. Děkujeme našim jednotkám protivzdušné obrany za jejich vysokou profesionalitu a ostražitost,“ napsal na telegramu.
Krymský či též Kerčský most o délce zhruba 19 kilometrů spojuje od května 2018 ruskou pevninu s anektovaným Krymem. Loni v říjnu ho poškodila exploze, z níž Moskva obvinila Ukrajinu a v odvetě při náletech na ukrajinská města zabila desítky civilistů. Kyjev se k útoku přiznal jen nepřímo o několik měsíců později.
Před několika týdny ukrajinské prezident Volodymyr Zelenskyj uvedl, že Krymský most přináší válku a musí být vyřazen z provozu, je přesvědčen ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. „Krymský most, to není jen logistická trasa, je to trasa používaná k zásobování války municí, a to se děje denně,“ uvedl Zelenskyj, podle něhož bylo „nepřátelské zařízení“ postaveno v rozporu s mezinárodními zákony a všemi platnými normami.
„V důsledku útoku vypukl v zařízení požár. Čerpání ropy hlavním ropovodem Družba bylo zcela zastaveno,“ potvrdil ukrajinský generální štáb podle agentury Reuters a dodal, že stanice byla součástí válečného úsilí Moskvy na Ukrajině.
„Můžete teď posílat stížnosti - výhrůžky - svým přátelům v Moskvě,“ napsal na síti X ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha v příspěvku adresovaném jeho protějšku Péteru Szijjártóovi, který si na přerušení dodávek stěžoval. „Je to Rusko, nikoli Ukrajina, kdo tuto válku začal a odmítá ji ukončit. Maďarsku se už roky říká, že Moskva je nespolehlivým partnerem. Navzdory tomu Maďarsko vynaložilo veškeré úsilí, aby si svou závislost na Rusku zachovalo,“ uvedl ministr.
Český zástupce není v týmu evropských lídrů, kteří doprovázejí Volodymyra Zelenského do Bílého domu. Podle ministra zahraničí ČR Jana Lipavského Česku nic neutíká, informace má, je členem takzvané koalice ochotných a vede muniční iniciativu. „Nelze si představit, že do Bílého domu pojede 30 evropských lídrů,“ uvedl. Dodal, že role Česka je přiměřená jeho geopolitické váze.
Průběh jednání popsal jako živelný, důležité podle něj bude, zda se podaří dosáhnout bilaterálního jednání mezi Ruskem a Ukrajinou za moderace Spojených států. Zopakoval, že územní požadavky Ruska, jak o nich hovoří média, jsou nehorázné a nesmyslné. „Špatný mír znamená očekávat další agresi během několika let,“ uvedl.
Ruský prezident Vladimir Putin dnes telefonoval se svým brazilským protějškem Luizem Ináciem Lulou da Silvou a s indickým premiérem Naréndrou Módím a informoval je o výsledcích své páteční schůzky s americkým prezidentem Donaldem Trumpem na Aljašce. Podle agentury Reuters to oznámily kanceláře brazilské i ruské hlavy státu.
„Prezident Lula potvrdil, že Brazílie podporuje veškeré snahy zaměřené na mírové řešení konfliktu mezi Ruskem a Ukrajinou,“ uvedla brazilská kancelář s tím, že telefonát trval 30 minut.
Kreml krátce nato oznámil, že Putin hovořil také s indickým předsedou vlády, aby jej seznámil s výsledky pátečního summitu. „Oba lídři diskutovali o vyhlídkách na dlouhodobé urovnání krize na Ukrajině a dohodli se, že budou pokračovat v dialogu o této otázce i o dalších aktuálních mezinárodních tématech,“ cituje Reuters z prohlášení Kremlu. Ukrajinskou krizí Moskva označuje svou ozbrojenou agresi, kterou Rusko vůči sousední zemi zahájilo na Putinův rozkaz v únoru 2022.
