Exploze a kouř na Krymském mostě! Dvě rakety mířily na chloubu Rusů, ti hrozí odvetou
Na Krymském mostě se v sobotu kolem poledne ozvala exploze. „Ruské systémy protivzdušné obrany úspěšně zachytily dvě nepřátelské rakety v blízkosti Krymského mostu, škody nebyly hlášeny,“ uvedl dosazený gubernátor Krymu Sergej Aksjonov. Moskva pohrozila odvetou za údajný „teroristický útok“.
Ruské ministerstvo obrany podle agentury RIA Novosti uvedlo, že Ukrajina se pokusila most zasáhnout raketami S-200 a že útok se obešel bez obětí. Označilo ho za teroristický, odsoudilo a varovalo, že nezůstane bez reakce. Útok podle něj vystavil nebezpečí životy nevinných civilistů. „Nelze ospravedlnit takové barbarské akce a nezůstanou bez odpovědi,“ uvedla na telegramu mluvčí ministerstva Marija Zacharovová.
Aksjonovův poradce Oleg Krjučkov uvedl, že speciální síly u mostu vytvořily „kouřovou clonu“. Na sociálních sítích se předtím objevily záběry mostu zahaleného dýmem. Jejich pravost podle agentury Reuters nelze ověřit.
Aksjonov odpoledne hlásil další zmařený útok. „Další nepřátelská střela byla sestřelena nad Kerčským průlivem. Děkujeme našim jednotkám protivzdušné obrany za jejich vysokou profesionalitu a ostražitost,“ napsal na telegramu.
Krymský či též Kerčský most o délce zhruba 19 kilometrů spojuje od května 2018 ruskou pevninu s anektovaným Krymem. Loni v říjnu ho poškodila exploze, z níž Moskva obvinila Ukrajinu a v odvetě při náletech na ukrajinská města zabila desítky civilistů. Kyjev se k útoku přiznal jen nepřímo o několik měsíců později.
Před několika týdny ukrajinské prezident Volodymyr Zelenskyj uvedl, že Krymský most přináší válku a musí být vyřazen z provozu, je přesvědčen ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. „Krymský most, to není jen logistická trasa, je to trasa používaná k zásobování války municí, a to se děje denně,“ uvedl Zelenskyj, podle něhož bylo „nepřátelské zařízení“ postaveno v rozporu s mezinárodními zákony a všemi platnými normami.
Evropská komise poslala Ukrajině další miliardu eur (přes 25 miliard Kč) v rámci unijní makrofinanční pomoci (MFA) zemi, která se už od února 2022 brání ozbrojené agresi sousedního Ruska. Unijní exekutiva to dnes oznámila na webu. Peníze z programu jsou kryté výnosy z ruských finančních aktiv zmrazených v EU. Transfer potvrdilo také ukrajinské ministerstvo financí.
O balíčku finanční pomoci pro Ukrajinu, který by byl kryt tímto způsobem, rozhodly členské země bloku loni na počátku října. S dnešním příspěvkem už unie poslala v rámci tohoto programu do Kyjeva pět miliard eur, připomněla komise. Peníze mohou být využity na klíčové oblasti, na udržení funkcí státní infrastruktury bránící se země a na podporu oprav a obnovy.
Průmysl musí hrát hlavní roli v evropské obraně, unijní instituce musí se zástupci průmyslu více mluvit, rovněž je potřeba odstranit bariéry na vnitřním trhu EU a zjednodušit byrokracii. Českým novinářkám v Bruselu to řekla viceprezidentka Svazu průmyslu a dopravy ČR Milena Jabůrková. Právě český svaz dnes uspořádal na půdě Evropského parlamentu konferenci, které se zúčastnili i zástupci sesterských organizací z několika dalších zemí a na které se debatovalo o roli obranného průmyslu, ale i dalších průmyslových odvětví v současné snaze o posílení obranyschopnosti EU.
„Současná debata není o konkurenceschopnosti, je o přežití. Pokud chceme zajistit bezpečnost a odolnost, získat technologický náskok, musíme výrazně zlepšit podnikatelské klima v EU,“ uvedla Jabůrková. Zmínila přitom hned několik kroků, které je potřeba učinit. „Je nutné odstranit bariéry na jednotném trhu, zásadním způsobem zjednodušit byrokracii včetně existujících právních předpisů, zlepšit dostupnost kapitálu a zastavit příval nové regulace,“ dodala.
Ruské ministerstvo zahraničí dnes oznámilo vyhoštění dvou pracovníků rumunského velvyslanectví v Moskvě. Ruská diplomacie tento krok označila za reakci na dřívější rumunské prohlášení tamního ruského vojenského přidělence a jeho zástupce za nežádoucí osoby.
Ministerstvo zahraničí v Moskvě si dnes předvolalo rumunskou chargé d'affaires. Ruští diplomaté jí předali nótu označující vojenského atašé při rumunské ambasádě a jeho zástupce za persony non grata. Dřívější podobný krok rumunského ministerstva zahraničí v případě ruských diplomatů Moskva opět označila za neodůvodněný.
