Exploze a kouř na Krymském mostě! Dvě rakety mířily na chloubu Rusů, ti hrozí odvetou
Na Krymském mostě se v sobotu kolem poledne ozvala exploze. „Ruské systémy protivzdušné obrany úspěšně zachytily dvě nepřátelské rakety v blízkosti Krymského mostu, škody nebyly hlášeny,“ uvedl dosazený gubernátor Krymu Sergej Aksjonov. Moskva pohrozila odvetou za údajný „teroristický útok“.
Ruské ministerstvo obrany podle agentury RIA Novosti uvedlo, že Ukrajina se pokusila most zasáhnout raketami S-200 a že útok se obešel bez obětí. Označilo ho za teroristický, odsoudilo a varovalo, že nezůstane bez reakce. Útok podle něj vystavil nebezpečí životy nevinných civilistů. „Nelze ospravedlnit takové barbarské akce a nezůstanou bez odpovědi,“ uvedla na telegramu mluvčí ministerstva Marija Zacharovová.
Aksjonovův poradce Oleg Krjučkov uvedl, že speciální síly u mostu vytvořily „kouřovou clonu“. Na sociálních sítích se předtím objevily záběry mostu zahaleného dýmem. Jejich pravost podle agentury Reuters nelze ověřit.
Aksjonov odpoledne hlásil další zmařený útok. „Další nepřátelská střela byla sestřelena nad Kerčským průlivem. Děkujeme našim jednotkám protivzdušné obrany za jejich vysokou profesionalitu a ostražitost,“ napsal na telegramu.
Krymský či též Kerčský most o délce zhruba 19 kilometrů spojuje od května 2018 ruskou pevninu s anektovaným Krymem. Loni v říjnu ho poškodila exploze, z níž Moskva obvinila Ukrajinu a v odvetě při náletech na ukrajinská města zabila desítky civilistů. Kyjev se k útoku přiznal jen nepřímo o několik měsíců později.
Před několika týdny ukrajinské prezident Volodymyr Zelenskyj uvedl, že Krymský most přináší válku a musí být vyřazen z provozu, je přesvědčen ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. „Krymský most, to není jen logistická trasa, je to trasa používaná k zásobování války municí, a to se děje denně,“ uvedl Zelenskyj, podle něhož bylo „nepřátelské zařízení“ postaveno v rozporu s mezinárodními zákony a všemi platnými normami.
České zbrojní firmy mají u některých bank stále problémy s vedením účtů nebo se schvalováním transakcí, například na Ukrajinu. Po dnešním jednání se zástupci zbrojního průmyslu v Praze to novinářům řekla ministryně obrany Jana Černochová (ODS). V řádu dnů až týdnů by se na toto téma měla opět sejít se zástupci bank.
Veřejnost, politiky i příslušné instituce se podle ministryně postupně daří přesvědčovat, že nejde o „špinavý byznys“. Také vztah bank k financování obranného průmyslu se podle Černochové mění, ale problémy u některých z nich nadále přetrvávají. „Snažili jsme se spoustu věcí odstranit. Něco se podařilo, další problematické věci zůstávají, což nás trápí,“ uvedla.
„Jakmile nezměníme tento způsob boje o to, abychom zajistili financování obranného průmyslu, tak si můžeme jenom nalhávat to, že budeme schopni konkurovat Rusku nebo jiným zemím, které neřeší nějaké taxonomie a omezení,“ řekla. „To si odnáším jako úkol, spousta věcí se změnila pozitivně, ale stále přetrvávají některé problémy,“ doplnila.
Rakousko vedené pravicově populistickou Svobodnou stranou Rakouska (FPÖ) by mohlo znamenat problém pro podporu Ukrajiny. V rozhovoru s ČTK to uvedl šéf bruselské pobočky českého institutu Europeum Žiga Faktor. Zároveň by to podle něj změnilo rozložení moci v rámci Evropské rady, tedy summitů EU, kde by se vytvořila silná skupina premiérů z frakce Patriotů pro Evropu. K této frakci se nyní hlásí například maďarský premiér Viktor Orbán, jsou v ní ale i europoslanci z vládnoucí nizozemské krajně pravicové Strany pro svobodu (PVV), či z českého hnutí ANO. Frakce je nyní třetí nejsilnější skupinou v Evropském parlamentu.
„V současné době lze nárůst preferencí krajně pravicových stran považovat již za dlouhodobější trend, který můžeme spatřovat napříč Evropou a volně datovat k prezidentské kampani v USA v roce 2016, která vynesla do Bílého domu Donalda Trumpa. Hlavní příčinou je nespokojenost s politickou reprezentací země, respektive s tradičními politickými stranami, v postkomunistických zemích často doprovázené jakousi deziluzí z přechodu k demokracii,“ uvedl Faktor. Jde podle něj rovněž o reakci na několik po sobě jdoucích krizí, které Evropu v posledních deseti letech potkaly, ať již jde o krizi finanční, migrační, covidovou a nyní krizi spojenou s ruskou válkou na Ukrajině.
„Pokud bychom ovšem spekulovali nad tím, jak by fungovalo Rakousko vedené stranou FPÖ v rámci EU, byl by to zajisté velký oříšek nejen pro podporu Ukrajiny, ale změnilo by to i rozložení moci v rámci Evropské rady, kde by se vytvořila silná skupina premiérů z frakce Patriotů pro Evropu. Tato skupina by pak z dlouhodobého hlediska mohla mít silný vliv i na budoucnost zelené, migrační či rozšiřovací politiky,“ myslí si Faktor.
Budapešť dnes znovu pohrozila odesláním migrantů do Bruselu, pokud Evropská unie bude trvat na potrestání Maďarska za jeho postoj k migraci. Maďarský premiér Viktor Orbán v projevu na úvod podzimního zasedání maďarského parlamentu rovněž předpověděl brzký konec éry svobodného cestování po Evropě, a to proto, že jiné země nenásledovaly příkladu Maďarska, odhodlaného nepustit migranty do země.
„Pokud Brusel bude trvat na potrestání Maďarska za jeho postoj k migraci (...), dopravíme na bruselské hlavní náměstí migranty, kteří bouchají na maďarské dveře,“ prohlásil podle agentury MTI Orbán.
Maďarský ministerský předseda je přesvědčen, že stejně jako v případě migrace bude mít Maďarsko pravdu i ohledně války Ruska proti Ukrajině. „Válka nemá řešení na bojišti, kde jsou jen oběti, lidské utrpení a ničení. Potřebujeme příměří, jednání a mír,“ zdůraznil.
