Bitevní vrtulníky od Česka řádí na Ukrajině. Rusy prohání americkými raketami

Autor: Markéta Batulková Mikešová, ČTK, lig - 
8. srpna 2023
•
21:43

Bitevní vrtulníky sovětské výroby Mi-24, které Česko předalo Ukrajině, našly na bojišti využití. Sociálními sítěmi se šíří video, na kterém tento vrtulník útočí na ruské pozice na Ukrajině. Střílí u toho americké střely Hydra 70 z raketometu M261. Rakety Hydra 70 jsou určené k útokům ze vzduchu na pozemní cíle, Amerika je Ukrajině věnovala teprve nedávno.

Ukrajinci potvrdili, že jejich letectvo používá bojové vrtulníky Mi-24, které jim věnovala Česká republika, loni v červenci. Fotografii helikoptéry zveřejnilo na twitteru ukrajinské centrum pro strategickou komunikaci Stratcom, které má na starosti zejména boj proti dezinformacím a dalším vnějším hrozbám. Česko předalo nejméně čtyři tyto vrtulníky, další přislíbil premiér Petr Fiala (ODS) při návštěvě ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského v Praze.

Samotná česká armáda je přestala používat letos v létě, postupně je nahrazuje vrtulníky z USA. První prototyp sovětského vrtulníku Mil Mi-24 poprvé vzlétl 19. září 1969, do výzbroje sovětské armády byl zařazen v roce 1972. Vrtulník je dvoumotorový a je určený pro přímou podporu pozemních jednotek, ničení obrněných cílů a přepravu osob, případně nákladu s přepravními možnostmi.

Bývalá hlava Ruska vyhrožuje.
Válka na Ukrajině Rusy děsí ukrajinská protiofenziva. Medveděv znovu hrozí jadernými zbraněmi

Vrtulníky má ve výzbroji zhruba 60 zemí. Obávanou zbraní byly například při ruské invazi do Afghánistánu v 80. letech, kde získaly přezdívku „satanův koráb“, nasazeny byly během irácko-íránské války, v bojích v Sieře Leone, ve válkách v Čečensku i v současné válce na Ukrajině. Rusové mu dali přezdívku „krokodýl“.

Vrtulníky Mi-24 přinesly československé armádě bitevní schopnost proti obrněné technice. „Na tehdejší dobu byly vybaveny mohutnou výzbrojí včetně řízených střel a umožňovaly přesnou likvidaci protivníkovy techniky a zároveň mnohem efektivnější podporu pozemních jednotek,“ uvedla česká armáda.

Video se připravuje ...

8:28
Dnes

Dobré ráno, vážení čtenáři.

V pondělí uplyne 20 let od smrti bývalého ruského agenta Alexandra Litviněnka. Zemřel 23. listopadu 2006 ve svém londýnském exilu na otravu radioaktivním poloniem 210. Ještě před smrtí obvinil ze své vraždy ruského prezidenta Vladimira Putina, také podle britského vyšetřování z roku 2016 Putin pravděpodobně schválil operaci tajných služeb s cílem zavraždit bývalého ruského agenta. Odpovědnost Ruska za Litviněnkovu vraždu potvrdil v roce 2021 Evropský soud pro lidská práva (ESLP) ve Štrasburku.

Litviněnko, kterému bylo v době smrti 43 let, pracoval jako agent již pro sovětskou tajnou službu KGB a v její ruské nástupnické organizaci Federální bezpečnostní službě (FSB) to dotáhl až na plukovníka. Postupně ale začal kritizovat poměry uvnitř FSB a kriticky se vyjadřoval i k politice Kremlu. Poté byl několikrát zatčen a v roce 2000 v obavách o svůj život uprchl do Británie, kde získal politický azyl. Litviněnko přijal britské občanství a pracoval pro tajnou službu MI6.

22:00
21. 11. 2026

Vážení čtenáři,

děkujeme vám za pozornost, se kterou sledujete náš online přenos týkající se ruské invaze na Ukrajinu. Pokračovat budeme zase zítra ráno, nyní za redakci Blesk Zpráv přejeme dobrou noc.

20:28
21. 11. 2026

OBRAZEM: Z ruské nákladní lodi Sparta II ve Finském zálivu stoupá kouř.

Zobrazit celý online

Zobrazit celý článek
Video se připravuje ...
Další videa