Putin plánuje vyrazit do Číny poprvé během invaze. S Lukašenkem jednal nakonec 3 dny
Ruský prezident Vladimir Putin plánuje letos v říjnu navštívit Čínu, kde se zúčastní mezinárodního fóra v rámci iniciativy nová Hedvábná stezka. S odvoláním na Putinova poradce Jurije Ušakova o tom dnes informovala ruská média.
Ruského prezidenta Vladimira Putina na akci letos v březnu pozval jeho čínský protějšek Si Ťin-pching při návštěvě Moskvy.
Putin Čínu navštívil naposledy před únorem 2022, kdy vydal pokyn ruské armádě zaútočit na Ukrajinu, připomněla agentura Reuters.
„Je známo, že jsme dostali pozvánku, a zamýšlíme jet do Číny v době, kdy se bude konat fórum Jeden pás, jedna stezka,“ odpověděl dnes Ušakov na otázku ohledně Putinovy možné návštěvy Číny. Zmínil tak čínský projekt ekonomické diplomacie označovaný také jako nová Hedvábná stezka.
Peking je nyní nejvýznamnějším spojencem Ruska, které kvůli svému válečnému tažení čelí západním sankcím. Čína tato opatření kritizuje a odmítá ruskou invazi na Ukrajinu odsoudit, zároveň však těží z nižších cen za ropu a plyn, kterou už Rusko nemůže prodávat do Evropy.
Putin jednal s Lukašenkem
Jednání mezi Putinem a jeho běloruským protějškem Alexandrem Lukašenkem se z původně plánovaného jednoho dne nakonec protáhla na tři dny, napsal server BBC News. Jednání dnes skončila bez prohlášení prezidentů pro tisk. Zda se na něčem konkrétním dohodli, není jasné.
Lukašenko je hlavním Putinovým spojencem v Evropě. V neděli, na začátku Lukašenkovy návštěvy v Rusku, podle BBC Putin svého běloruského kolegu ujistil, že je ochoten změnit svůj rozvrh, aby s ním mohl podrobně probrat některá důležitá témata. Dnes ale po skončení dlouhých jednání mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov řekl, že schůze sloužila k „výměně podnětů a seřízení času“ a že během ní nebyla uzavřena žádná dohoda.
„Právě v rámci velmi úzkých a řádných vztahů prezidenti synchronizují svoji pozici, seřizují si čas,“ uvedl Peskov. Přiblížil, že lídři mimo jiné hovořili o ruských žoldnéřích z Wagnerovy skupiny, o hospodářské spolupráci nebo o „vnějších hrozbách po obvodu“ Běloruska a Ruska. V pondělí podle agentury TASS státníci společně navštívili Valámský klášter v Karélii na severu Ruska.
Snaha o aktivnější zapojení Běloruska?
Analytici se podle BBC domnívají, že Putin se od začátku války na Ukrajině snaží Lukašenka přesvědčit k aktivnějšímu zapojení Běloruska, ale že běloruskému lídrovi se zatím dařilo přímému zapojení Minsku do konfliktu vyhnout.
Pozornost namířená na Bělorusko se nedávno zvýšila po Putinovu a Lukašenkovu oznámení o rozmístění ruských taktických jaderných zbraní na běloruském území a zejména poté, co do Běloruska začali ve větším počtu proudit členové Wagnerovy skupiny. Jejich přesun do Běloruska následuje po krátké červnové vzpouře skupiny proti ruskému armádnímu vedení.
Vážení čtenáři, děkujeme za sledování online zpráv k dění na Ukrajině. Pokračuje zase od rána, teď přejeme klidnou noc.
Německo darovalo Ukrajině dva systémy protivzdušné obrany Patriot, oznámil v úterý ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ve svém projevu na summitu o rozšíření EU. Jeho prohlášení citovala agentura Interfax-Ukrajina.
„Rád bych vyjádřil svou vděčnost Německu. Nedávno nám dodali dva systémy Patriot a my je zvládáme,“ řekl Zelenskyj. Ukrajinský prezident opakovaně prohlásil, že systémy Patriot jsou nezbytné pro obranu Ukrajiny proti ruským leteckým útokům. Pravidelně nastoluje otázku poskytnutí dalších systémů Patriot Kyjevu během setkání s americkým prezidentem Donaldem Trumpem.
Zároveň, jak v úterý informoval Handelsblatt, Německo stále nepovažuje za možné přesunout rakety dlouhého doletu Taurus do Kyjeva. Tuto pozici zastával bývalý německý kancléř Olaf Scholz, stejně jako současný premiér Friedrich Merz.
Rusko podle prezidenta Vladimira Putina nikoho neohrožuje a svůj jaderný potenciál rozvíjí podle svých dřívějších oznámení. Šéf Kremlu to podle agentury TASS řekl při udělování vyznamenání konstruktérům nových zbraní Burevestnik (Buřňák) a Poseidon.
„Naše země nikoho neohrožuje,“ řekl Putin. „Rusko stejně jako jiné jaderné státy rozvíjí svůj jaderný potenciál, rozvíjí svůj strategický potenciál,“ uvedl také a dodal, že jde o projekty, které Rusko oznamovalo už dávno.
Kreml koncem října ohlásil úspěšný test střely Burevestnik s atomovým pohonem, která je schopná nést jadernou hlavici, a také zkoušku podvodní zbraně Poseidon, jež má podle Moskvy rovněž atomový pohon a také může nést jadernou nálož. Krátce po tomto ruském oznámení americký prezident Donald Trump řekl, že nařídil obnovit testy amerických jaderných zbraní, stejně jako to dělají ostatní jaderné mocnosti.
Putin dnes také řekl, že už běží sériová výroba raket Orešnik, které údajně mohou dosahovat rychlosti přes 13 000 kilometrů za hodinu. Ruská armáda tuto zbraň s šesti hlavicemi poprvé použila loni v listopadu při útoku na ukrajinské Dnipro v rámci takzvané speciální operace. Tak Moskva nazývá invazi na Ukrajinu.
