Zostření situace v Černém moři: Kyjev a Moskva si vyměnily hrozby ohledně lodí mířících do přístavů
Ukrajinské ministerstvo obrany dnes uvedlo, že od pátku 21. července mohou být plavidla plující do ruských nebo do Rusy okupovaných ukrajinských přístavů v Černém moři považována za lodě s vojenským nákladem. Informovaly o tom agentury Reuters a Unian. Kyjev tak reagoval na středeční prohlášení Moskvy, že ode dneška bude za potenciální dopravce vojenského nákladu považovat lodě mířící do ukrajinských černomořských přístavů. Ukrajinský resort obrany zároveň připomněl osud vlajkové lodi ruské Černomořské flotily, kterou se Ukrajincům loni podařilo potopit.
„Ukrajinské ministerstvo obrany varuje, že od 00:00 dne 21. července (dnešních 23:00 SELČ - pozn. ČTK) všechny lodě plující v Černém moři k námořním přístavům Ruské federace a ukrajinským námořním přístavům nacházejícím se na ukrajinském území dočasně okupovaném Ruskem mohou být považovány Ukrajinou ze lodě přepravující náklad vojenského zaměření se všemi příslušnými riziky,“ uvádí se v prohlášení ukrajinského resortu obrany.
Kyjev zároveň označil mimo jiné plavbu v severovýchodní části Černého moře od pátečního rána za nebezpečnou. „Osud křižníku Moskva dokazuje, že ukrajinské obranné síly mají potřebné prostředky k odražení ruské agrese na moři,“ sdělil resort obrany s odkazem na loňské potopení ruského křižníku Moskva. Kyjev současně obvinil Rusko z porušování mezinárodního práva a podkopávání potravinové bezpečnosti.
Ruské ministerstvo obrany o den dříve některé části Černého moře prohlásilo za „dočasně nebezpečné“ pro plavbu a uvedlo, že země, pod jejichž vlajkou plavidla poplují do ukrajinských černomořských přístavů, bude Rusko považovat za státy zapojené do konfliktu na straně Kyjeva. „V souvislosti s ukončením černomořské iniciativy a zredukováním námořního humanitárního koridoru budou od 00:00 moskevského času dne 20. července (středečních 23:00 SELČ) všechny lodě na cestě do ukrajinských přístavů v Černém moři považovány za potenciální přepravce nákladů vojenského zaměření,“ uvedla Moskva.
Varovná prohlášení obou stran konfliktu zvýšila napětí v Černém moři a vyvolala obavy, že by válka mohla eskalovat a vážně narušit obchodní lodní dopravu, což by způsobilo chaos ve světových dodávkách obilí, napsal list The New York Times (NYT). Ruská Černomořská flotila je podle něj schopna potopit neozbrojené obchodní lodě. A Ukrajina - byť nemá funkční námořnictvo - dosáhla určitých úspěchů při zasahování ruských válečných lodí pomocí raket a dronů, jako v případě křižníku Moskva.
Rusko v pondělí zastavilo svou účast na černomořských obilných dohodách, které od loňského léta umožňovaly i přes boje na Ukrajině vyvážet ukrajinské zemědělské produkty. Součástí ujednání zprostředkovaného Tureckem a OSN byla mimo jiné i ochrana nákladních lodí připlouvajících do tří ukrajinských přístavů nebo z nich vyplouvajících. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v reakci prohlásil, že je třeba udělat vše pro to, aby černomořský koridor pro export obilí mohl být nadále využíván, i bez Ruska.
Washington mezitím uvedl, že ruská armáda by mohla rozšířit své útoky i na civilní lodě v Černém moři, a v tamních vodách pokládá nové miny. „Domníváme se, že jde o koordinovanou snahu ospravedlnit případné útoky proti civilním lodím v Černém moři a svalit vinu na Ukrajinu,“ uvedl mluvčí rady pro národní bezpečnosti Bílého domu Adam Hodge. Ruský velvyslanec v USA Anatolij Antonov dnes v reakci na vyjádření Washingtonu podle agentury Reuters uvedl, že Rusko se nechystá útočit na civilní plavidla.
Jih Ukrajiny mezitím už třetím dnem čelil ruským vzdušným úderům. Moskva se podle Kyjeva a Washingtonu v uplynulých dnech zaměřila na ukrajinské přístavy, což vedlo ke ztrátě 60.000 tun obilí a zemědělské infrastruktury. Ukrajinští činitelé považují tyto údery za útoky na globální potravinovou bezpečnost, jelikož Ukrajina patří mezi významné světové dodavatele obilí. Ukrajinské ministerstvo zahraničí ruskou středeční výstrahu odsoudilo, nemá podle něj legitimní vojenský účel, ale je zaměřena na zastrašování Ukrajiny a neutrálních států.
Zatímco Putinův poradce Jurij Ušakov oznámil, že Trump a Putin po summitu uspořádají společnou tiskovou konferenci, Trump dnes prohlásil, že v případě neúspěšné schůzky s Putinem by se mohl rozhodnout uspořádat samostatnou konferenci, na které oznámí, že „válka bude pokračovat“.
„Budu mít tiskovou konferenci. Nevím, jestli bude společná. Ještě jsme o tom nemluvili. Myslím, že by bylo hezké uspořádat tiskovou konferenci společně a potom každý zvlášť,“ řekl Trump. Mluvčí Bílého domu Karoline Leavittová před Trumpovým vyjádřením potvrdila tvrzení Kremlu o záměru uspořádat společnou tiskovou konferenci státníků.
„Budu mít tiskovou konferenci. Nevím, jestli bude společná. Ještě jsme o tom nemluvili. Myslím, že by bylo hezké uspořádat tiskovou konferenci společně a potom každý zvlášť,“ řekl americký prezident Donald Trump o programu po jednání v Anchorage. Mluvčí Bílého domu Karoline Leavittová přitom před Trumpovým vyjádřením potvrdila tvrzení Kremlu o záměru uspořádat společnou tiskovou konferenci státníků.
Ruské ministerstvo spravedlnosti označilo Reportéry bez hranic (RSF) za nežádoucí organizaci. Informuje o tom agentura Reuters. Tato mezinárodní organizace se sídlem v Paříži se zasazuje za svobodu médií.
Za nežádoucí označují ruské úřady ty organizace, které podle nich ohrožují národní bezpečnost Ruska. Ruským občanům, kteří s nimi spolupracují nebo je podporují finančně, hrozí čtyřleté vězení. Vedoucí pracovníci organizací mohou být potrestáni šestiletým odnětím svobody, uvádí server The Moscow Times.
