Zostření situace v Černém moři: Kyjev a Moskva si vyměnily hrozby ohledně lodí mířících do přístavů
Ukrajinské ministerstvo obrany dnes uvedlo, že od pátku 21. července mohou být plavidla plující do ruských nebo do Rusy okupovaných ukrajinských přístavů v Černém moři považována za lodě s vojenským nákladem. Informovaly o tom agentury Reuters a Unian. Kyjev tak reagoval na středeční prohlášení Moskvy, že ode dneška bude za potenciální dopravce vojenského nákladu považovat lodě mířící do ukrajinských černomořských přístavů. Ukrajinský resort obrany zároveň připomněl osud vlajkové lodi ruské Černomořské flotily, kterou se Ukrajincům loni podařilo potopit.
„Ukrajinské ministerstvo obrany varuje, že od 00:00 dne 21. července (dnešních 23:00 SELČ - pozn. ČTK) všechny lodě plující v Černém moři k námořním přístavům Ruské federace a ukrajinským námořním přístavům nacházejícím se na ukrajinském území dočasně okupovaném Ruskem mohou být považovány Ukrajinou ze lodě přepravující náklad vojenského zaměření se všemi příslušnými riziky,“ uvádí se v prohlášení ukrajinského resortu obrany.
Kyjev zároveň označil mimo jiné plavbu v severovýchodní části Černého moře od pátečního rána za nebezpečnou. „Osud křižníku Moskva dokazuje, že ukrajinské obranné síly mají potřebné prostředky k odražení ruské agrese na moři,“ sdělil resort obrany s odkazem na loňské potopení ruského křižníku Moskva. Kyjev současně obvinil Rusko z porušování mezinárodního práva a podkopávání potravinové bezpečnosti.
Ruské ministerstvo obrany o den dříve některé části Černého moře prohlásilo za „dočasně nebezpečné“ pro plavbu a uvedlo, že země, pod jejichž vlajkou plavidla poplují do ukrajinských černomořských přístavů, bude Rusko považovat za státy zapojené do konfliktu na straně Kyjeva. „V souvislosti s ukončením černomořské iniciativy a zredukováním námořního humanitárního koridoru budou od 00:00 moskevského času dne 20. července (středečních 23:00 SELČ) všechny lodě na cestě do ukrajinských přístavů v Černém moři považovány za potenciální přepravce nákladů vojenského zaměření,“ uvedla Moskva.
Varovná prohlášení obou stran konfliktu zvýšila napětí v Černém moři a vyvolala obavy, že by válka mohla eskalovat a vážně narušit obchodní lodní dopravu, což by způsobilo chaos ve světových dodávkách obilí, napsal list The New York Times (NYT). Ruská Černomořská flotila je podle něj schopna potopit neozbrojené obchodní lodě. A Ukrajina - byť nemá funkční námořnictvo - dosáhla určitých úspěchů při zasahování ruských válečných lodí pomocí raket a dronů, jako v případě křižníku Moskva.
Rusko v pondělí zastavilo svou účast na černomořských obilných dohodách, které od loňského léta umožňovaly i přes boje na Ukrajině vyvážet ukrajinské zemědělské produkty. Součástí ujednání zprostředkovaného Tureckem a OSN byla mimo jiné i ochrana nákladních lodí připlouvajících do tří ukrajinských přístavů nebo z nich vyplouvajících. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v reakci prohlásil, že je třeba udělat vše pro to, aby černomořský koridor pro export obilí mohl být nadále využíván, i bez Ruska.
Washington mezitím uvedl, že ruská armáda by mohla rozšířit své útoky i na civilní lodě v Černém moři, a v tamních vodách pokládá nové miny. „Domníváme se, že jde o koordinovanou snahu ospravedlnit případné útoky proti civilním lodím v Černém moři a svalit vinu na Ukrajinu,“ uvedl mluvčí rady pro národní bezpečnosti Bílého domu Adam Hodge. Ruský velvyslanec v USA Anatolij Antonov dnes v reakci na vyjádření Washingtonu podle agentury Reuters uvedl, že Rusko se nechystá útočit na civilní plavidla.
Jih Ukrajiny mezitím už třetím dnem čelil ruským vzdušným úderům. Moskva se podle Kyjeva a Washingtonu v uplynulých dnech zaměřila na ukrajinské přístavy, což vedlo ke ztrátě 60.000 tun obilí a zemědělské infrastruktury. Ukrajinští činitelé považují tyto údery za útoky na globální potravinovou bezpečnost, jelikož Ukrajina patří mezi významné světové dodavatele obilí. Ukrajinské ministerstvo zahraničí ruskou středeční výstrahu odsoudilo, nemá podle něj legitimní vojenský účel, ale je zaměřena na zastrašování Ukrajiny a neutrálních států.
Ruští aktivisté v neděli v Petrohradu napadli polského velvyslance Krzysztofa Krajewského. Nadávali mu do teroristů a vyčítali mu polské vyzbrojování Ukrajiny, která se čtvrtým rokem brání ruské agresi, uvedl dnes server Onet. Šlo o nejzávažnější incident posledních let, pouze zásah osobních strážců zabránil zmlácení velvyslance, napsal list Gazeta Wyborzca s odvoláním na anonymní zdroj z ministerstva zahraničí.
Nahrávku události ruská média podle Onetu využila ke kremelské propagandě. Stanice 78 Novosti označila incident za protest proti „dvojímu metru“, jaký uplatňují polské úřady, které „na jedné straně vyzývají k míru a na straně druhé financují a vyzbrojují Ukrajinu“.
Na diplomaty zaútočila agresivní skupina asi deseti lidí s transparenty s protipolskými a protiukrajinskými hesly, kteří chtěli přejít od slovních útoků k fyzickému násilí, ale zastavila je polská ochranka, než stačili velvyslance udeřit, líčí polská média. Podle verze ruských médií polští strážci „agresivně“ zasáhli proti „pokojné skupině demonstrantů“.
Ukrajinská prokuratura dnes informovala o nalezení dvou mrtvých mužů ve věku 47 a 49 let, kteří byli nejspíše zabiti ve středu při ruském ostřelování Sumské oblasti na severovýchodě Ukrajiny. Prokuratura vyšetřuje jejich smrt jako válečný zločin.
Rusko předalo Ukrajině dalších tisíc těl, která podle ruské strany patří zabitým ukrajinským vojákům, informoval dnes ukrajinský koordinační štáb pro válečné zajatce. Přislíbil, že v nejbližší době začnou kriminalisté a experti pracovat na identifikaci těl. Štáb za pomoc s návratem těl poděkoval Mezinárodnímu výboru Červeného kříže.
Předchozí repatriace zabitých vojáků se odehrála zhruba před měsícem, kdy Rusové předali Ukrajincům rovněž tisíc těl. Obdobná akce se uskutečnila také v září, uvedl server RBK-Ukrajina a připomněl, že při přímých jednáních v Istanbulu se obě straně dohodly o návratu 6000 zabitých vojáků z každé strany.
Od začátku roku Rusko vrátilo na Ukrajinu více než 15.000 těl, Ukrajina ve stejném období poslala do Ruska několik stovek těl, poznamenala agentura AFP. Připomněla, že výměny válečných zajatců a vracení pozůstatků zabitých vojáků představovaly jediný výsledek přímých rusko-ukrajinských jednání.
