Putin si rýpl do podle něj neúspěšné ukrajinské protiofenzivy. A pohrozil užitím kazetové munice
Ukrajinská protiofenziva zaměřená na znovuzískání okupovaných území není úspěšná, uvedl ruský prezident Vladimir Putin. Pokusy o prolomení ruské obrany podle něj selhaly. Jak uvedla agentura Reuters, Putin to řekl v rozhovoru s ruskou státní televizí, z něhož byly dnes zveřejněny úryvky. Putin také řekl, že Rusko je v případě nutnosti odhodláno použít na Ukrajině kazetovou munici.
Na dotaz, jak hodnotí průběh speciální vojenské operace na Ukrajině, jak Moskva svou invazi do sousední země nazývá, prezident odpověděl, že „pozitivně“. „Všechny pokusy nepřítele prorazit naši obranu...nebyly během celé ofenzivy úspěšné,“ uvedl Putin. „Naše jednotky se chovají hrdinsky, pro nepřítele nečekaně v některých oblastech samy přecházejí do útoku, zaujímají nejvýhodnější pozice,“ dodal ruský prezident.
List The New York Times nedávno informoval, že ukrajinská armáda změnila taktiku vedení protiofenzivy, což jí pomohlo snížit ztráty vojenské techniky. V prvních dvou týdnech ukrajinské protiofenzivy bylo poškozeno nebo zničeno až 20 procent zbraní vyslaných na bojiště, napsal deník s odvoláním na americké i evropské představitele.
Míra ztrát v následujících týdnech klesla asi na deset procent, takže zůstalo k dispozici více vojáků a strojů potřebných pro hlavní ofenzivní nátlak, který podle Kyjeva ještě přijde, uvedl americký list. Vojenští experti už dříve upozorňovali, že prvních 25 kilometrů protiofenzivy bude nejtěžších, protože útočící jednotky obecně potřebují třikrát více síly, ať už jde o zbraně, vojáky či obojí, než síly, které se brání.
K ukrajinské protiofenzivě se tento týden vyjádřil i český prezident Petr Pavel. Jak uvedl na úvod summitu NATO ve Vilniusu, ruské straně hraje do karet to, že měla čas na přípravu obranných linií a má vzdušnou převahu. Ukrajinci jsou podle Pavla mnohem více motivovaní a vybaveni lepší technikou, nemají ovšem dost munice a vzdušných sil, „aby byli opravdu efektivní“. Čas na posun fronty se jim krátí nejen proto, že s příchodem zimy bude postup složitější, ale také kvůli nadcházejícím volbám ve Spojených státech, v Rusku i na Ukrajině, uvedl český prezident.
„Uvidíme další pokles ochoty masivně podporovat Ukrajinu dodatečnými zbraněmi. Takže všechny tyhle podmínky pravděpodobně povedou k závěru, že to, co bude dosaženo do konce roku, bude východiskem pro vyjednávání,“ prohlásil ve Vilniusu Pavel.
„Mluvil jsem s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem. Jsem vděčný za jeho podporu. Řekl jsem mu o dnešním odporném ruském útoku,“ uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v příspěvku na Telegramu.
„Jednali jsme o programu PURL, kterého si velmi ceníme. Už teď dosahuje dobrých pokroků. Diskutovali jsme o tom, jak ho dále rozšířit,“ dodal.
Program PURL počítá s dodávkami amerických zbraní na úkor ostatních spojenců Ukrajiny. Mechanismus PURL (Prioritní seznam požadavků Ukrajiny) je iniciativa USA a NATO s cílem urychlit dodávky zbraní na Ukrajinu. V rámci tohoto programu Kyjev sestavuje seznam prioritních potřeb zbraní, který je sdílen s partnery NATO.
Dánsko příští týden zakáže veškeré lety civilních dronů na svém území, aby zajistilo bezpečnost neformálního summitu šéfů států a vlád Evropské unie v Kodani.
„Dánsko bude příští týden hostit evropské lídry a my budeme věnovat zvláštní pozornost bezpečnosti. Proto od pondělí do pátku uzavřeme dánský vzdušný prostor pro všechny lety civilních dronů,“ uvedlo ministerstvo dopravy. Dánské ministerstvo obrany dnes uvedlo, že není jasné, kdo za nově spatřenými drony stojí. Posíleny byly kapacity na odhalování bezpilotních prostředků. Dále se dnes k věci ministerstvo nevyjádřilo.
V pondělí muselo být na několik hodin kvůli dronům uzavřeno kodaňské letiště. V noci ze středy na čtvrtek byla zasažena i další menší letiště. V sobotu pak byl na největší dánské vojenské základně Karup spatřen nejméně jeden dron.
Bělgorodský guvernér oznámil dvě úmrtí v pohraniční oblasti. „Muž, který byl dnes ráno zraněn při detonaci dronu FPV ve vesnici Novostroevka-Pervaja v Graivoronském okrese, zemřel v nemocnici,“ uvedl na Telegramu guvernér Belgorodské oblasti Vjačeslav Gladkov.
Okres Graivoron se nachází na hranici s Ukrajinou a úřady pravidelně hlásí útoky v oblasti.
„Ve vesnici Repjachovka v Krasnojarském okrese byl civilista zasažen výbušným zařízením. Na následky zranění zemřel na místě,“ dodal Gladkov. Repjachovka se nachází také v pohraniční oblasti.
Guvernér vyzval obyvatele pohraničních oblastí k opatrnosti. Ukrajinská strana se k útoku nevyjádřila.
V dnes zveřejněném rozhovoru se Putin rovněž vyjádřil ke kazetové munici, kterou nedávno získala Ukrajina od Spojených států. Rusko má podle Putina dostatečné zásoby kazetové munice a Moskva si vyhrazuje právo je použít, jestliže bude taková munice použita proti ruským silám na Ukrajině. Kazetová munice je zakázaná ve více než 120 zemích, v USA, Rusku nebo na Ukrajině však ne.
„Chci říct, že Rusko má dostatečné zásoby kazetové munice různého typu. Doposud jsme to neudělali, nepoužili jsme ji, neměli jsme tu potřebu,“ řekl podle agentury Interfax Putin v rozhovoru s ruskou státní televizí. „Samozřejmě, že pokud bude použita proti nám, vyhrazujeme si právo provést reciproční kroky,“ dodal.
Kazetová munice v určité fázi svého letu exploduje a rozpadne se na menší nálože, které se rozptýlí v širším okolí. Nevybuchlé nálože mohou představovat nebezpečí pro civilisty i dlouho po skončení konfliktu. Spojené státy nicméně tvrdí, že podíl nevybuchlých menších náloží v jimi poskytnutých granátech bude menší než 2,5 procenta.
Na 120 zemí světa se přidalo k úmluvě, ve které se zavazují nepoužívat, nevyrábět ani dál neprodávat kazetovou munici. Jak Rusko, tak Ukrajina už kazetovou munici během současné války použily, tvrdí organizace Human Rights Watch. Dodávky munice na Ukrajinu přesto Moskva ostře kritizovala.
