Pavel k ukrajinské protiofenzivě: Co Ukrajincům chybí? A jak je to s jejich pozvánkou do NATO?
Ukrajina bude zřejmě muset vyjednávat s Ruskem na základě úspěchů dosažených do konce tohoto roku, vyplývá podle českého prezidenta Petra Pavla z aktuálních politických a vojenských okolností. Pavel o situaci na Ukrajině hovořil na úvod summitu NATO ve Vilniusu. Podle něj je třeba „realisticky“ vnímat, že okno příležitosti pro ukrajinské územní zisky se do konce roku víceméně uzavře.
Hlava státu hovořila na veřejné diskusi pořádané na okraj summitu, kde dostala i otázku na vývoj ukrajinské protiofenzívy. „Ukrajina pomalu získává území, pravděpodobně stále hledají slabá místa v ruské obraně. Stále nenasadili významné síly, které připravili,“ míní Pavel.
Mluvil o tom, že ruské straně hraje do karet to, že měla čas na přípravu obranných linií a má vzdušnou převahu. Ukrajinci jsou podle něj mnohem více motivovaní a vybavení lepší technikou, ovšem nemají dost munice a vzdušných sil, „aby byli opravdu efektivní“. Čas na posun fronty se jim krátí nejen proto, že s příchodem zimy bude složitější, ale také kvůli nadcházejícím volbám ve Spojených státech, v Rusku a na samotné Ukrajině, uvedl.
„Uvidíme další pokles ochoty masivně podporovat Ukrajinu dodatečnými zbraněmi. Takže všechny tyhle podmínky pravděpodobně povedou k závěru, že to, co bude dosaženo do konce roku, bude východiskem pro vyjednávání,“ řekl Pavel.
Kromě munice a vojenského vybavení podle něj Ukrajina potřebuje také „povzbuzení a ujištění“. Odkazoval tím na klíčové téma summitu ve Vilniusu, kterým je možný posun v otázce přijímání Ukrajiny do NATO. Podle Pavla spojenci mohou posílit ukrajinskou morálku příslibem, že zahájí přístupový proces ihned po konci bojů, o vyústění summitu však nechtěl spekulovat.
Český prezident také uvedl, že nepokládá za nezbytné přesunout jaderné zbraně členských států NATO blíže k ruským hranicím v reakci na ohlášené rozmístění ruských jaderných zbraní v Bělorusku. Reagoval tak na dotaz ukrajinského zákonodárce, který se tázal, zda takový krok dnes není na místě.
„Nemyslím, že bychom vždy měli odpovídat na kroky protivníka ve stejném duchu. Veškeré naše úsilí zaměřujeme na to, abychom protivníka (od použití jaderných zbraní) odradili,“ uvedl. „Není nutné je rozmístit blíže k (ruským) hranicím, protože to by situaci jen eskalovalo,“ pokračoval. Podle Pavla by NATO mělo v reakci na ruské kroky spíše připomínat, že má stejné možnosti jako Moskva.
Odpoledne v Sumské oblasti přišli o život tři lidé, když ruský dron zaútočil na autobus převážející civilisty, informovaly ukrajinské úřady. Útok na autobus s civilisty se stal severně od regionální metropole Sumy. Dvacet cestujících z autobusu utrpělo různě závažná zranění, uvedla prokuratura. Zemřely ženy ve věku 66, 74 a 78 let.
„Papež dnes ráno přijal ve Vatikánu Jeho Eminenci Antonije, metropolitu volokolamského, odpovědného za vnější vztahy Moskevského patriarchátu. Jednalo se o první setkání Lva XIV. s ruským pravoslavným metropolitou,“ informovala služba Vatican News.
Antonij vede vnější vztahy ruské pravoslavné církve Moskevského patriarchátu - kterou vede metropolita Kirill, blízký spojenec Vladimira Putina a podporovatel invaze na Ukrajinu - od června 2022. „V této roli se několikrát setkal s papežem Františkem, naposledy v červenci loňského roku ve Vatikánu,“ dodává Vatican News. O obsahu jednání nic nespecifikuje.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová vyzvala ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, aby podpořil nezávislé protikorupční orgány v zemi. Ve vyjádření na sociální síti X šéfka unijní exekutivy rovněž přislíbila pokračující podporu Kyjevu na cestě do Evropské unie.
Von der Leyenová žádala Zelenského již před několika dny o vysvětlení toho, proč podepsal zákon oslabující boj s korupcí. Kontroverzní předpis vyvolal protesty na Ukrajině i negativní reakce mezi ukrajinskými spojenci. Zelenskyj po kritice slíbil nezávislost protikorupčních agentur obnovit a ve čtvrtek předložil parlamentu nový zákon.
„Ukrajina toho na své evropské cestě dosáhla již mnoho. Musí stavět na těchto pevných základech a zachovat nezávislé protikorupční orgány, které jsou základními kameny ukrajinského právního státu,“ napsala von der Leyenová s tím, že měla s ukrajinským prezidentem „dobrou konverzaci“. „Ukrajina může počítat s naší podporou, aby dosáhla pokroku na své evropské cestě,“ dodala.
Role Česka v plánu NATO
Česká republika se bude významně podílet na plánu NATO posílit mezinárodní bojové uskupení na Slovensku, řekl prezident Pavel na začátku aliančního summitu ve Vilniusu. Česko bude mít na Slovensku jeden smíšený prapor a na chodu útvaru se bude podílet i podstatnou částí štábu a podpůrných jednotek, sdělil novinářům.
Posilování mezinárodních útvarů na východním křídle NATO je klíčovou součástí nových plánů kolektivní obrany, jejichž projednávání pokračuje i na aktuálním summitu. Počítá se přitom s postupným navýšením stavů až na 5000 vojáků v každé z osmi skupin. Skupina sídlící ve slovenské Lešti čítala podle informací z konce loňského roku na 1000 vojáků, přičemž Česko stojí v jejím čele.
Pozvánka Ukrajiny do NATO
Vyjednávání mezi členskými zeměmi NATO ohledně společného stanoviska k potenciálnímu ukrajinskému členství pokračují i na začátku summitu ve Vilniusu, potvrdil při příchodu na úvodní zasedání lídrů český prezident Pavel. Delegace Spojených států podle něj navrhla nové znění dané pasáže prohlášením, které ovšem není ostatním zemím zcela srozumitelné.
„Slyšel jsem, že americká delegace přišla s novým návrhem závěrečné deklarace, která ne všem je úplně srozumitelná,“ řekl český prezident. Americký prezident Joe Biden podle něj zmínil, „že je připraven poskytnout Ukrajině stejné garance jako Izraeli, což je možná vyšší garance než článek pět NATO“. Pavel přitom odkazoval na alianční závazek o kolektivní obraně při napadení kteréhokoli člena.
Kyjev se před summitem dožadoval, aby lídři NATO konkretizovali příslib ukrajinského členství formulovaný už v roce 2008 a ideálně rovnou Ukrajinu do aliance přizvali. Řada členských zemí včetně Česka volá po vytyčení jasné cesty vedoucí k ukrajinskému členství, zatímco USA prosazují opatrnější přístup a zdůrazňují spíše bezprostřední potřeby Kyjeva na bojišti.
Podle zákulisních informací spojenci do poslední chvíle deklaraci summitu dolaďují, přičemž zvažují i formulaci, že Ukrajina bude přijata, „když to podmínky dovolí“. Pavel by jako ideální vyústění bral ujištění, že jakmile skončí na Ukrajině válka, zahájí s ní NATO přístupová jednání.
