Varování Putinovi: Jaderné zbraně na Ukrajině nesmíte použít, apeloval Si Ťin-pching
Čínský prezident Si Ťin-pching osobně varoval ruského prezidenta Vladimira Putina před použitím jaderných zbraní na Ukrajině. Napsal to dnes britský list Financial Times (FT), který se odvolává na západní a čínské představitele. Podle nich to naznačuje, že Peking má obavy z ruské agrese ve východoevropské zemi, ačkoliv Moskvě nabízí tichou podporu. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov podle agentury Reuters řekl, že zprávu FT nemůže potvrdit.
Čínský prezident varování Putinovi podle zdrojů přednesl během své státní návštěvy Ruska letos v březnu. Od té doby si čínští představitelé v soukromí připisují zásluhy za to, že přesvědčili ruského prezidenta, aby ustoupil od svých skrytých hrozeb použití atomové zbraně proti Ukrajině, píše FT.
Odrazení Putina od použití takové zbraně je důležitou součástí snah Pekingu o nápravu vztahů s Evropou, řekl vysoce postavený poradce čínské vlády. Ruská invaze na Ukrajinu totiž postavila Moskvu i jejího spojence Peking do sporu s velkou částí evropského kontinentu.
Čína se ve svých veřejných prohlášeních soustavně staví proti použití jaderných zbraní na Ukrajině, nicméně řada spojenců Kyjeva pochybovala o skutečném odhodlání Pekingu odradit Moskvu od jejich použití vzhledem ke spojenectví mezi Moskvou a Pekingem. Varování čínského prezidenta jim však dodalo naději, že se Peking drží své veřejné rétoriky i za zavřenými dveřmi - a potenciálně hrozí důsledky pro čínsko-ruské vztahy, které by byly dostatečné k tomu, aby Putinovi zabránily v použití jaderné zbraně, píše FT.
Čínské ministerstvo zahraničních věcí na žádost o komentář zatím nereagovalo. Jeden z bývalých vládních úředníků však potvrdil, že čínský prezident Putinovi osobně řekl, aby se neuchyloval k použití jaderných zbraní. A poznamenal, že postoj Číny proti jejich použití byl zahrnut do jejího „mírového plánu“.
Peking zveřejnil své návrhy na „urovnání ukrajinské krize“ v únoru - na první výročí vpádu ruských vojsk do sousední země. Peskov dnes novináře odkázal na prohlášení obou zemí po návštěvě čínského prezidenta a dodal, že „vše ostatní je fikce“.
Pokud by Rusko použilo na Ukrajině jaderné zbraně, pro Čínu by to znamenalo samá negativa, uvedl jeden z nejmenovaných západních činitelů. Ruská vojenská agrese v sousední zemi je do značné míry závislá na podpoře Číny, která Moskvě pomohla překonat hospodářské sankce, jež zemi vyloučily z důležitých globálních trhů a dodavatelských řetězců.
Loni dosáhl bilaterální obchod Číny s Ruskem rekordních 190 miliard dolarů (přes čtyři biliony Kč), protože Peking zvýšil nákupy ruských energetických surovin a umožnil Rusku dovoz klíčových technologií včetně mikročipů.
Varování čínského prezidenta podle FT naznačuje, že Peking má z války obavy, přestože Putin loni v říjnu ujišťoval, že taktický jaderný úder by neměl „politický ani vojenský smysl“. Toto prohlášení přišlo uprostřed zvýšených obav na Západě, že by Rusko mohlo použít taktické jaderné zbraně v reakci na ponižující neúspěchy na Ukrajině. Spojené státy, Británie a Francie Kremlu sdělily, že pokud Rusko použije taktické jaderné zbraně, zasáhnou proti jeho silám konvenčními zbraněmi, píše britský deník.
Ruské ministerstvo obrany dnes zveřejnilo video, na kterém jeho vojáci chodí kolem zničených panelových domů v ukrajinském Pokrovsku. Toto město a sousední Myrnohrad se ruské invazní síly snaží obklíčit a dobýt.
Na videu, které bylo podle agentury Reuters natočené v jižní části Pokrovsku, vojáci hlídkují na vylidněné ulici a jeden z nich tlačí vozík se zdravotnickými nosítky. Podle záběrů nic nenasvědčuje tomu, že by čelili odporu ze strany ukrajinských obránců.
Mezi unijními ministry zahraničí zaznívala podle šéfa české diplomacie Jana Lipavského velká podpora pro takzvanou reparační půjčku Ukrajině financovanou ze zmrazených ruských aktiv v Evropě. Lipavský to řekl po skončení dnešního jednání v Bruselu. Existují nicméně stále země, které s tím mají problém, český ministr zmínil zejména Belgii, kde se nachází většina zmrazených ruských aktiv.
Spolek Skupina D spouští další kampaň s názvem Charlie One na obranné drony pro Ukrajinu. O jejím zahájení informoval čestný předseda spolku a náčelník generálního štábu české armády Karel Řehka v příspěvku na platformě X. Nový projekt má pořídit lovce dronů, takzvané interceptory. Spolek v minulosti realizoval projekt drony Nemesis, na který vybral více než 263 milionů korun.
„Projekt Charlie One přichází v situaci, kdy Rusko posílá na území Ukrajiny stovky útočných dronů každou noc a terorizuje tak téměř celé území. Přichází v situaci, kdy Ukrajina nutně potřebuje naši pomoc,“ řekl Řehka ve videu s tím, že každý dron sestřelený nad Ukrajinou je dronem, který nedoletí do Česka.
Lovec dronů je specializovaný obranný dron určený k likvidaci útočných dronů před dosažením jejich cílů v bezpečné vzdálenosti od obydlených oblastí. Startuje během několika minut, vyhledá vzdušnou hrozbu, sleduje svůj cíl a zničí ho přímo ve vzduchu. Spolek na webu uvádí, že z taktických důvodů nezveřejňuje detaily o výrobci ani přesné technické parametry. Cena jednoho obranného dronu je 60.000 korun, aktuálně je vybráno 137.500 korun.
Šéf Kremlu později upustil od své rétoriky a několik měsíců se o taktických jaderných zbraních veřejně nezmiňoval.
List Financial Times pak s odvoláním na lidi blízké Kremlu napsal, že Putin se nezávisle rozhodl, že použití taktických jaderných zbraní by Rusku na Ukrajině nepřineslo výhodu.
Kyjev mezitím varoval, že by Rusko mohlo místo toho způsobit havárii v Záporožské jaderné elektrárně, kterou ruské jednotky okupují od loňského března. Napětí kolem tohoto zařízení, které je největší svého druhu v Evropě, se v poslední době vyostřilo. Moskva tvrzení Ukrajiny, že se tam připravuje na útok, odmítá jako lež. A naopak obviňuje Kyjev, že tam chystá útok.
