Pavlův nejasný komentář o Rusech. Řeháková musela v zahraničí vysvětlovat prezidentova slova
Český prezident Petr Pavel nevyzýval k umísťování Rusů do internačních táborů či k jakémukoli jejich pronásledování, když řekl, že by Rusové žijící v západních zemích měli podléhat přísnějšímu dohledu bezpečnostních složek než v minulosti. Podle Rádia Svobodná Evropa/Rádia Svoboda (RFE/RL) to řekla Pavlova mluvčí Markéta Řeháková.
Český prezident nutnost přísnějšího sledování Rusů zmínil v rozhovoru, který RFE/RL publikovala ve čtvrtek. Věc zdůvodnil připomínkou, že jejich země „vede agresivní válku“. Situaci Pavel přirovnal k „přísnému dohledovému režimu“, v němž za druhé světové války žili Japonci ve Spojených státech. „To je jednoduše cena války,“ podotkl.
Pavlova mluvčí na žádost RFE/RL o upřesnění prezidentových výroků v e-mailové odpovědi uvedla, že přísný dohledový režim by se neměl vztahovat na každého jednotlivého ruského občana, ale na ty, u nichž jsou „rizikové faktory“.
Cílem odkazu na japonské občany žijící v USA za druhé světové války bylo ukázat, že „restriktivní opatření vůči občanům nepřátelských zemí nejsou ničím novým a byla přijímána i v minulosti, i když tvrdším způsobem“, napsala Řeháková. Prezident neřekl, že by taková opatření měla být přijata nyní, a v žádném případě „neměl na mysli internaci či jakýkoli druh pronásledování“, dodala mluvčí.
Děkujeme za pozornost, se kterou sledujete náš online přenos věnovaný konfliktu na Ukrajině a událostem s ním souvisejícím. Další čerstvé zprávy můžete očekávat opět zítra ráno. Do té doby přejeme dobrou noc.
Zástupci evropských států na dnešním jednání o snaze amerického prezidenta Donalda Trumpa ukončit konflikt mezi Ruskem a Ukrajinou představili vlastní plán postupu. Klíčové je podle dokumentu vyhlásit příměří před jakýmikoliv ústupky, píše deník The Wall Street Journal s odkazem na vlastní zdroj. Jednání se zúčastnili britský ministr zahraničí David Lammy, americký viceprezident J.D. Vance a poradci pro národní bezpečnost řady evropských států.
Na schůzi evropští diplomaté podle zdroje listu The Wall Stret Journal představili vlastní plán jednání o ukončení války. Podle dokumentu před přiznáním jakýchkoli ústupků Rusku je nutné vyhlásit příměří. Eventuální územní ústupky musí být reciproční, musí je tedy udělat Ukrajina i Rusko. Plán také žádá silné bezpečnostní záruky pro Ukrajinu včetně členství v NATO; Trump v minulosti dával najevo, že takový postup si nepřeje.
Představitelé Evropské unie, Británie, Francie, Ruska i Íránu přivítali uzavření mírové dohody mezi Arménií a Ázerbájdžánem, kterou v pátek za přítomnosti amerického prezidenta Donalda Trumpa v Bílém domě podepsali lídři obou zemí.
Rusko, které bylo kdysi hlavní mocností v kavkazském regionu, také vítá dohodu z Washingtonu, která podle Moskvy přispěje k míru, píše agentura AFP. Ruské ministerstvo zahraničních věcí v dnešním prohlášení zároveň zdůraznilo nutnost toho, aby Jerevan a Baku vedly také přímý dialog bez vnější pomoci.
USA za druhé světové války preventivně umístily více než 100 000 amerických Japonců do internačních táborů. Vláda ve Washingtonu se za tento čin později oficiálně omluvila a dotčeným nabídla finanční odškodnění.
Z Ruska uprchly od loňské únorové ruské invaze na Ukrajinu statisíce Rusů, z nichž mnozí se tímto krokem chtěli vyhnout mobilizaci, připomíná RFE/RL. Prezident Pavel v rozhovoru také prohlásil, že soucítí s Rusy žijícími mimo vlast, z nichž mnozí ruskou invazi na Ukrajinu neschvalují.
