Zemětřesení v Kyjevě? Nikoli, jen převoz nových zbraní, vysvětlil Kličko
Kyjevský starosta Vitalij Kličko dnes vysvětloval otřesy a vibrace, které pocítili obyvatelé ukrajinského hlavního města během noci na dnešek. Nešlo podle něj o zemětřesení, ale přes metropoli armáda převážela nové zbraně na frontu. „To zbraně jedou na frontu, nové a silné. S tím asi souvisely vibrace,“ řekl Kličko v televizi podle listu Ukrajinska pravda.
Otřesy připomínající zemětřesení pocítili Kyjevané během nočního nepřátelského náletu na metropoli. Ale seismologové mezitím ujistili, že v Kyjevě a okolí ani jinde na Ukrajině žádné zemětřesení nezaznamenali, dodal deník.
Kyjev se v noci na dnešek stal terčem dalšího náletu ruských dronů íránské výroby, podle úřadů šlo o největší útok od loňského začátku války. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj předložil parlamentu návrh zákona o uvalení sankcí proti Íránu po dobu 50 let, uvedla agentura Unian. Zatím není jasné, kdy by poslanci mohli o zákonu hlasovat.
Ukrajina žije v očekávání nové protiofenzívy s cílem osvobodit Ruskem okupovaná území. Před očekávanou protiofenzívou Rusko stupňuje vzdušné útoky na ukrajinská města.
Hlavní velitel ukrajinských ozbrojených sil generál Oleksandr Syrskyj sesadil dva velitele armádních sborů kvůli ztrátám území v oblastech, za jejichž obranu odpovídali. Uvedl to dnes server Ukrajinska pravda s odvoláním na své dva nejmenované zdroje z armády.
Syrskyj podle serveru přibližně před týdnem či dvěma týdny odvolal Volodymyra Silenka, jehož 17. sbor má na starosti obranu Záporožské oblasti na jihovýchodě Ukrajiny, kde Rusové dobyli přinejmenším jednu ves u řeky Dnipro, a Maksyma Kituhina, jehož 20. sbor zaujímá obranu na pomezí Doněcké a Dněpropetrovské oblasti na východě země, kam pronikly ruské jednotky. Šlo o první kádrové změny od přechodu velitelské struktury ukrajinských sil na armádní sbory.
Ochranka polské vlády zneškodnila dron létající nad vládními budovami ve Varšavě. Zadržela dva Bělorusy. Okolnosti vyšetřuje policie, uvedl Tusk.
Ukrajinská vláda připravila návrh rozpočtu na rok 2026, který počítá s deficitem 18,4 procenta hrubého domácího produktu (HDP) a vyčleňuje více prostředků na obranu. Příjmy rozpočtu by měly činit 2,8 bilionu hřiven (1,4 bilionu Kč) a výdaje zhruba 4,8 bilionu hřiven (2,4 bilionu Kč).
„Nyní musí být celá Ukrajina v armádě nebo pro armádu. To se odráží ve státním rozpočtu na rok 2026,“ uvedla uvedla na sociální síti Telegram premiérka Julija Svyrydenková. Podle níc chce Ukrajina příští rok zvýšit příjmy rozpočtu o 447 miliard hřiven. Neupřesnila však, jak toho chce dosáhnout. Rozpočtové výdaje mají příští rok vzrůst o 168,6 miliardy hřiven na zhruba 2,8 bilionu hřiven, tedy zhruba 27,2 procenta HDP. Z toho 44,3 miliardy hřiven chce země vyčlenit na domácí výrobu zbraní. Deficit má být o 3,9 procentního bodu nižší než v letošním roce.
