Farmáři hrozí Bruselu blokádou kvůli levnému obilí z Ukrajiny: Češi, Slováci či Poláci nemají kam prodávat?
Česká, slovenská, maďarská a polská agrární komora podepsaly v Brně společné memorandum, vyzývající Evropskou komisi, aby okamžitě řešila kritickou situaci evropských zemědělců v souvislosti s dovozem ukrajinských zemědělských komodit.
Pokud Komise nezareaguje, zemědělští bossové v úterý pohrozili masivní květnovou blokádou Bruselu. „Dovoz ukrajinského obilí a komodit se začal zásadně negativně projevovat na zemědělské produkci ve střední Evropě. Situace je kritická a dopadá drtivě na naše farmáře,“ řekl prezident Agrární komory ČR Jan Doležal.
„Je třeba okamžitě zastavit bezcelní dovoz ukrajinské produkce do Evropy a opět zavést cla na ukrajinských hranicích,“ zdůraznil Doležal. „Peníze, které se vyberou formou těchto cel, ať jsou dány k dispozici Ukrajině,“ navrhl šéf maďarských agrárníků Tamás Éder.
Farmáři z V4 jsou připraveni zablokovat Brusel
Zemědělci států Visegrádské 4 jsou v případě nečinnosti Evropské komise a svých vlád připraveni v květnu spustit masivní protesty přímo v Bruselu. Rozzlobení jsou především Poláci, kteří umějí být hodně radikální.
Původní dobrý nápad, pomoci Ukrajině, se podle středoevropských agrárníků během roku zcela zvrhl. „Plán dostat ukrajinskou produkci přes solidární koridor zemí V4 do třetích zemí mimo Evropu, třeba do Afriky, selhal. Ukrajinská produkce se nedopravila do přístavů ani do třetích zemí a cestou se někde ztratila. Pravděpodobně někde na území EU. Nikdo neví, kolik a kde toho tady všeho je,“ shodli se šéfové agrárních komor.
„Zemědělci z Česka, Slovenska, Maďarska a Polska nemají kvůli tomu kde a komu prodat své vlastní, kvalitní a bezpečně vypěstované obilí,“ konstatoval Doležal.
Ze situace, která popírá samu podstatu společné zemědělské politiky EU, údajně už začali těžit němečtí, belgičtí a holandští obchodníci. „Začali objíždět naše farmáře a nabízet jim výkup obilí za poloviční ceny než jsou na pokřiveném trhu. Použijí je pak do bioplynek,“ rozčilují se středoevropští agrárníci.
Sklizeň začne za dva měsíce, nemáme ji kam uskladnit
Podobná situace jako s obilím hrozí i na trhu s masem, mlékem, medem a zeleninou. „Solidarita Evropy s Ukrajinou nemůže být řešena pouze na náklady zemědělců. Je třeba krizi řešit okamžitě,“ shodli se středoevropští agrárníci.
Co více: Farmáře děsí skutečnost, že zbývají pouhé dva měsíce do začátku sklizně. „Pokud Evropská komise a vlády něco neudělají, nemáme kam sklizeň uskladnit,“ uvedl Doležal.
„Z odpovědnosti za krizi obvinili agrárníci své národní vlády. Nepohlídaly si tranzity zboží, jak měly,“ upozornil šéf polských zemědělců Robert Nowak. Na Slovensku jde už přímo o likvidaci drobných farmářů. „V potravinách se už objevily cizorodé látky,“ řekl šéf slovenské agrární komory Andrej Gajdoš. Ukrajina prakticky vstupuje do EU bez toho, aby musela plnit podmínky, které platí pro ostatní,“ dodal.
Saský premiér Michael Kretschmer uvedl, že Německo by po případném uzavření příměří na Ukrajině mělo znovu začít dovážet energetické suroviny z Ruska. Informovala o tom dnes agentura DPA.
„Naším zájmem musí být po uzavření příměří znovuzahájení dodávek energií z Ruska,“ řekl politik vládní Křesťanskodemokratické unie (CDU) mediální skupině Funke. „Rusko musí být v budoucnu opět obchodním partnerem, aniž bychom se dostali do nové závislosti,“ dodal s tím, že hospodářské vztahy zvyšují i bezpečnost Německa.
Generální štáb ukrajinských ozbrojených sil potvrdil zprávy o útoku dronu na ropnou rafinerii v Rjazani. V prohlášení se dále uvádí, že útoky dronů se zaměřily i na radarovou stanici Nebo-U na Krymu, ruský vojenský vlak v Záporožské oblasti a oblasti soustředění nepřátelské živé síly poblíž Vovčansku v Charkovské oblasti. Informuje o tom BBC.
Guvernér Rjazanské oblasti Pavel Malkov dříve oznámil, že útok ukrajinského dronu „způsobil požár v areálu jistého podniku“. Malkov neupřesnil, o jaký podnik se jedná.
Ruské a ukrajinské telegramové kanály informovaly o možných útokech dronů na ropnou rafinerii v Rjazani, která byla v minulosti opakovaně zasažena útoky. Ruské ministerstvo obrany oznámilo, že v sobotu večer bylo nad Rjazaňskou oblastí sestřeleno 25 ukrajinských dronů.
Dobré ráno, vážení čtenáři.
Při ruských dronových útocích na východě Ukrajiny zemřel v noci na dnešek nejméně jeden člověk a další utrpěli zranění, informuje agentura DPA s odvoláním na ukrajinské úřady. Také Ukrajina vyslala na ruské území několik desítek dronů, ruská armáda oznámila, že jich sestřelila šest desítek. Podle nepotvrzených informací možná jeden z dronů zasáhl opět jednu z největších ruských rafinérií v Rjazani, napsal web ruskojazyčné verze BBC.
„Padající trosky (dronu) způsobily požár v areálu společnosti,“ napsal dnes na platformě Telegram gubernátor ruské Rjazaňské oblasti Pavel Malkov, aniž by událost či místo blíže specifikoval. Dodal, že nejsou hlášeny žádné oběti ani zranění a že rozsah škod se stále zjišťuje. Ruské a ukrajinské telegramové kanály píší o možných útocích ukrajinských dronů na ropnou rafinerii v Rjazani, která byla už v minulosti několikrát zasažena. Na záběrech na telegramových kanálech je také vidět nad Rjazaní záře z požáru.
V Dněpropetrovské oblasti na východě Ukrajiny dnes po ruském dronovém útoku zemřel pětašedesátiletý muž, uvedl šéf oblastní správy Vladyslav Hajvanenko. V regionální metropoli Dnipru podle něj vypuklo několik požárů a škody po ruských úderech jsou hlášeny i v menších městech regionu.
K tlaku na své vlády zároveň vyzvali zemědělci V4 i kolegy z Bulharska, Rumunska, Chorvatska a Pobaltských zemí.
Zboží se už čile přebaluje
Na evropském trhu se hromadí obiloviny a olejniny z Ukrajiny, které měly původně směřovat do třetích zemí. Zásoby těchto komodit tak aktuálně činí 150 procent oproti průměru předešlých let. V zemích střední Evropy jsou podle agrárníků již potvrzené případy „přebalování zboží nebo záměrného míchání ukrajinské pšenice a dalších obilovin s místní produkcí s cílem splnit kvalitativní parametry a snížit riziko zachycení nezdravých potravin v potravinovém řetězci“.
„Takové narušení důvěry spotřebitele bychom neměli dovolit,“ tvrdí prezident Agrární komory České republiky Jan Doležal.
