Farmáři hrozí Bruselu blokádou kvůli levnému obilí z Ukrajiny: Češi, Slováci či Poláci nemají kam prodávat?
Česká, slovenská, maďarská a polská agrární komora podepsaly v Brně společné memorandum, vyzývající Evropskou komisi, aby okamžitě řešila kritickou situaci evropských zemědělců v souvislosti s dovozem ukrajinských zemědělských komodit.
Pokud Komise nezareaguje, zemědělští bossové v úterý pohrozili masivní květnovou blokádou Bruselu. „Dovoz ukrajinského obilí a komodit se začal zásadně negativně projevovat na zemědělské produkci ve střední Evropě. Situace je kritická a dopadá drtivě na naše farmáře,“ řekl prezident Agrární komory ČR Jan Doležal.
„Je třeba okamžitě zastavit bezcelní dovoz ukrajinské produkce do Evropy a opět zavést cla na ukrajinských hranicích,“ zdůraznil Doležal. „Peníze, které se vyberou formou těchto cel, ať jsou dány k dispozici Ukrajině,“ navrhl šéf maďarských agrárníků Tamás Éder.
Farmáři z V4 jsou připraveni zablokovat Brusel
Zemědělci států Visegrádské 4 jsou v případě nečinnosti Evropské komise a svých vlád připraveni v květnu spustit masivní protesty přímo v Bruselu. Rozzlobení jsou především Poláci, kteří umějí být hodně radikální.
Původní dobrý nápad, pomoci Ukrajině, se podle středoevropských agrárníků během roku zcela zvrhl. „Plán dostat ukrajinskou produkci přes solidární koridor zemí V4 do třetích zemí mimo Evropu, třeba do Afriky, selhal. Ukrajinská produkce se nedopravila do přístavů ani do třetích zemí a cestou se někde ztratila. Pravděpodobně někde na území EU. Nikdo neví, kolik a kde toho tady všeho je,“ shodli se šéfové agrárních komor.
„Zemědělci z Česka, Slovenska, Maďarska a Polska nemají kvůli tomu kde a komu prodat své vlastní, kvalitní a bezpečně vypěstované obilí,“ konstatoval Doležal.
Ze situace, která popírá samu podstatu společné zemědělské politiky EU, údajně už začali těžit němečtí, belgičtí a holandští obchodníci. „Začali objíždět naše farmáře a nabízet jim výkup obilí za poloviční ceny než jsou na pokřiveném trhu. Použijí je pak do bioplynek,“ rozčilují se středoevropští agrárníci.
Sklizeň začne za dva měsíce, nemáme ji kam uskladnit
Podobná situace jako s obilím hrozí i na trhu s masem, mlékem, medem a zeleninou. „Solidarita Evropy s Ukrajinou nemůže být řešena pouze na náklady zemědělců. Je třeba krizi řešit okamžitě,“ shodli se středoevropští agrárníci.
Co více: Farmáře děsí skutečnost, že zbývají pouhé dva měsíce do začátku sklizně. „Pokud Evropská komise a vlády něco neudělají, nemáme kam sklizeň uskladnit,“ uvedl Doležal.
„Z odpovědnosti za krizi obvinili agrárníci své národní vlády. Nepohlídaly si tranzity zboží, jak měly,“ upozornil šéf polských zemědělců Robert Nowak. Na Slovensku jde už přímo o likvidaci drobných farmářů. „V potravinách se už objevily cizorodé látky,“ řekl šéf slovenské agrární komory Andrej Gajdoš. Ukrajina prakticky vstupuje do EU bez toho, aby musela plnit podmínky, které platí pro ostatní,“ dodal.
Příměří na Ukrajině pravděpodobně do jara nebude a evropští spojenci musí i přes korupční skandál, který zachvátil Kyjev, pokračovat v podpoře Ruskem napadené země. V sobotním rozhovoru pro AP, který agentura vydala dnes ráno, to řekl finský prezident Alexander Stubb. Evropa si mezitím podle něj bude muset udržet odolnost a odhodlání, aby přečkala zimní měsíce, zatímco Moskva bude pokračovat ve svých hybridních útocích a informační válce po celém kontinentu.
Dobré ráno, vážení čtenáři.
Ruská protivzdušná obrana zlikvidovala přes noc 57 útočících ukrajinských bezpilotních letounů, uvedlo dnes ruské ministerstvo obrany. Největší počet dronů mířil podle úřadu nad Samarskou oblast, kde jich bylo sestřeleno 23. Dalších 17 dronů sestřelilo Rusko nad Volgogradskou oblastí, menší počty pak nad pěti dalšími oblastmi. K metropoli Moskvě se tentokrát žádný ukrajinský letoun nepřiblížil.
Rusko obvykle neinformuje o celkovém rozsahu ukrajinského vzdušného útoku, ale pouze o sestřelených dronech. Ruský resort obrany nehlásí ani případné škody. Regionální ruští činitelé zpravidla informují o určitých škodách nebo případně zraněných či zabitých civilistech.
Ukrajina a Rusko obnoví vzájemné výměny zajatců na základě istanbulských dohod, uvedl Umerov. Jedná se podle něj o propuštění 1200 Ukrajinců.
K tlaku na své vlády zároveň vyzvali zemědělci V4 i kolegy z Bulharska, Rumunska, Chorvatska a Pobaltských zemí.
Zboží se už čile přebaluje
Na evropském trhu se hromadí obiloviny a olejniny z Ukrajiny, které měly původně směřovat do třetích zemí. Zásoby těchto komodit tak aktuálně činí 150 procent oproti průměru předešlých let. V zemích střední Evropy jsou podle agrárníků již potvrzené případy „přebalování zboží nebo záměrného míchání ukrajinské pšenice a dalších obilovin s místní produkcí s cílem splnit kvalitativní parametry a snížit riziko zachycení nezdravých potravin v potravinovém řetězci“.
„Takové narušení důvěry spotřebitele bychom neměli dovolit,“ tvrdí prezident Agrární komory České republiky Jan Doležal.
