Šokující odhalení z uniklých dokumentů: USA špehují i Zelenského, Ukrajina mění strategii

Aktualizováno -
10. dubna 2023
14:19
Autor: ČTK, swp - 
10. dubna 2023
07:57

Ukrajina byla kvůli rozsáhlému úniku amerických vojenských dokumentů z posledních týdnů nucena změnit své válečné plány. Uvedla to stanice CNN s odvoláním na zdroj v administrativě ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského. Zástupce ukrajinské prezidentské kanceláře podle agentury Reuters informace CNN zpochybnil. Uniklé dokumenty mimo jiné ukazují na to, že USA špehovaly i samotného Zelenského.

Utajované dokumenty převážně o vojenských operacích na Ukrajině se objevily minulý týden na sociálních sítích. Podle Kyjeva obsahují smyšlené údaje a podle vojenských analytiků mohly být upraveny pro dezinformační účely. Některé části dokumentů se ale podle odborníků zdají být autentické. Americké ministerstvo obrany v neděli oznámilo, že posuzuje dopad, který by mohl mít únik tajných amerických vojenských dokumentů na bezpečnost Spojených států a na spojence a partnery USA.

Z informací CNN není jasné, čeho konkrétně se týkaly válečné plány, které Ukrajina musela pozměnit. Poradce Zelenského kanceláře Mychajlo Podoljak agentuře Reuters řekl, že strategické plány Ukrajiny zůstávají stejné, ale taktické se mohou měnit vždy. „Existují strategické úkoly - ty jsou neměnné. Ale operační a taktické scénáře se neustále upřesňují na základě vyhodnocení situace na bojišti, zaopatření zdrojů, zpravodajských informací o zdrojích nepřítele a tak dále,“ řekl Podoljak. „V tuto chvíli není možné plány přehodnocovat, protože se na nich teprve pracuje,“ dodal.

Uniklé dokumenty podle CNN odhalují klíčové slabiny Ukrajiny spojené s výzbrojí a protivzdušnou obranou, ale také velikost a připravenost praporů v kritické fázi války, kdy se ukrajinské síly připravují na zahájení protiofenzivy proti Rusům. Únik rovněž nastal v době, kdy USA a Ukrajina navázaly důvěrnější vztahy ohledně sdílení zpravodajských informací, připomíná CNN.

Ukrajinští představitelé na začátku války váhali se sdílením svých bojových plánů se Spojenými státy, protože se obávali úniku informací. Měli také obavy, že sdílení informací by mohlo poukázat na jejich slabiny a odradit Američany od další pomoci, a proto je pečlivě střežili. Výměna zpravodajských informací mezi Kyjevem a Washingtonem se loni na podzim značně uvolnila a obě země úzce spolupracovaly na variantách ukrajinské ofenzivy.

Odhalení utajovaných dokumentů Pentagonu poskytly vzácný pohled na to, jak USA špehují spojence i nepřátele. Některé z dokumentů, které jsou podle amerických představitelů autentické, odhalují rozsah amerického odposlouchávání klíčových spojenců – kromě Ukrajiny též Izraele či Jižní Koreje. Jiné dokumenty odhalují míru, do jaké se Spojeným státům podařilo proniknout do struktur ruského ministerstva obrany a ruské žoldnéřské Wagnerovy společnosti.

Dokumenty mimo jiné odhalují, že Spojené státy špehovaly i ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského. To samo o sobě není překvapivé, uvedl zdroj blízký Zelenskému, ukrajinští představitelé jsou však z úniku hluboce rozladěni.

V jednom z dokumentů, který se opírá o zjištění ze zachycené komunikace, se uvádí, že Zelenskyj koncem února „navrhl udeřit na místa rozmístění ruských jednotek v ruské Rostovské oblasti“ pomocí bezpilotních letounů, jelikož Ukrajina nedisponuje střelami schopnými zasáhnout takto vzdálené cíle.

To by podle CNN mohlo vysvětlovat, proč USA dosud váhají s poskytnutím střel delšího doletu Kyjevu. Americké zpravodajské služby se v jednom z dokumentů obávají, že Čína by mohla využít ukrajinské údery na cíle hluboko v Rusku „jako příležitost k tomu, aby NATO označila za agresora a mohla zvýšit svou pomoc Rusku“.

13:51
Dnes

Nejméně dva zabité civilisty a několik raněných si podle ukrajinských úřadů vyžádaly útoky ruských dronů, bombardování a dělostřelecké ostřelování během noci a dneška. Nálety také způsobily škody na energetické infrastruktuře země, která se čtvrtým rokem brání ruské agresi. 

Při ostřelování Chersonu na jihovýchodě Ukrajiny ruským dělostřelectvem přišel o život muž ve věku 52 let, oznámila ukrajinská prokuratura, která zabití civilisty vyšetřuje jako válečný zločin. Při ruském bombardování města Orichiv zahynul šedesátiletý zaměstnanec komunálního podniku a zranění utrpěl manželský pár ve věku 57 a 54 let, napsal na telegramu šéf sousední Záporožské oblasti Ivan Fedorov. Dříve informoval o zranění dalšího muže (48), na jehož auto ve městě Huljajpole zaútočil dron.

12:25
Dnes

Švýcarská společnost Gunvor stáhla svoji nabídku na koupi zahraničních aktiv ruské ropné firmy Lukoil. Rozhodla se tak poté, co ji americké ministerstvo financí označilo za loutku Ruska a dalo najevo, že Washington je proti dohodě, napsala agentura Reuters. Tento krok zmařil největší akvizici společnosti Gunvor a zdůraznil snahu Washingtonu izolovat Rusko pomocí sankcí a omezit jeho příjmy, které používá k válce na Ukrajině. Kreml v reakci na oznámení uvedl, že zahraniční zájmy Lukoilu by měly být respektovány.

Americké ministerstvo financí v příspěvku na síti X uvedlo, že prezident Donald Trump dal jasně najevo, že válka musí okamžitě skončit. A dokud ruský prezident Vladimir „Putin bude pokračovat v nesmyslném zabíjení, loutka Kremlu, společnost Gunvor, nikdy nezíská licenci k podnikání a vydělávání“.

Ředitel pro korporátní záležitosti Gunvoru Seth Pietras uvedl, že prohlášení ministerstva financí je „zásadně zavádějící a nepravdivé“ a firma by uvítala možnost, aby byla tato zjevná nedorozumění napravena. „Mezitím Gunvor stahuje nabídku na mezinárodní aktiva Lukoilu,“ dodal.

12:25
Dnes

Americký prezident Donald Trump dnes poprvé od svého lednového návratu do funkce přijme v Bílém domě maďarského premiéra Viktora Orbána. Podle deníku The Guardian se Orbán bude snažit zprostředkovat summit mezi Trumpem a ruským prezidentem Vladimirem Putinem, který se měl uskutečnit v Budapešti, ale byl zrušen. Dalším Orbánovým cílem zřejmě bude získat výjimku z amerických sankcí na dovoz ruské ropy.

Trump v říjnu oznámil, že by se brzy mohl sejít se svým ruským protějškem v maďarské metropoli, aby s ním projednal ukončení rusko-ukrajinské války. Později ale šéf Bílého domu uvedl, že summit zrušil, protože se mu jeho uspořádání v daném okamžiku nezdálo správné. Ve stejný den Spojené státy oznámily sankce na dvě největší ruské ropné společnosti Rosněfť a Lukoil a na desítky jejich dceřiných společností v reakci na ruské odmítnutí ukončit válku na Ukrajině. USA zároveň požadují, aby se země jako Maďarsko odstřihly od ruských zdrojů energie. Orbán naopak už dříve uvedl, že jeho země hledá cesty, jak obejít americké sankce uvalené na Rosněfť a Lukoil.

Zobrazit celý online

Dokumenty také poskytují přehled o počtu obětí na obou stranách, což jsou čísla, která je z podstaty obtížné přesně odhadnout a která se USA zdráhají podrobně zveřejňovat. Ztráty ruských sil podle amerických služeb činí k letošnímu únoru 189.500 až 223.000 vojáků, z toho až 43.000 vojáků v boji padlo. Na straně Ukrajiny jsou ztráty 124.500 až 131.000 vojáků, z toho až 17.500 padlých.

Dokumenty také ukazují na to, že Američanům se podařilo odhalit ruskou strategii boje proti západním tankům, které Ukrajina již začala dostávat od svých spojenců. Plán „předpokládá vytvoření tří palebných zón podle dostřelu - dlouhého, středního a krátkého - přičemž každá zóna by byla pokryta specifickou výzbrojí a typy jednotek,“ uvádí se ve zprávě zpravodajských služeb.

Video  Záběry z přední linie v Bachmutu: Tvrdé boje a město v troskách  - Reuters
Video se připravuje ...

Video se připravuje ...
Další videa