Rusové se bojí o Krym: Vykopali tam kilometry dlouhé zákopy, přivezli i „dračí zuby“
Rusové vybudovali na poloostrově Krym desítky zákopových systémů, ukazují podle deníku The Washington Post satelitní snímky společnosti Maxar. Kilometry zákopů vznikly během několika málo týdnů také podél pobřeží, přestože vylodění ukrajinské armády se podle analytiků jeví jako málo pravděpodobné, podotýká list. Ruská armáda se podle něj ale zjevně pro každý případ připravuje na jarní protiofenzivu, kterou už několikrát ohlásil Kyjev, aniž přiblížil, na kterou oblast se zaměří.
„Ruská armáda evidentně chápe, že v blízké budoucnosti bude muset Krym bránit,“ okomentoval vznikající obranné konstrukce ruský armádní analytik Jan Matvejev.
Zákopy vznikly například u obce Vitino na západním pobřeží nebo Medvedivka na severním pobřeží. Systém opevnění zahrnuje vedle zákopů také například hluboké příkopy, které mají sloužit k zachycení tanků a dalších těžkých vozidel, nebo jehlanovité zábrany známé jako dračí zuby.
Obranné konstrukce přitom vznikají na Krymu s nebývalou rychlostí, podtrhuje list. Například u Vitina byly podle satelitních snímků vybudovány v řádu dní. Jsou také pozoruhodné co do rozsahu - Krym je nyní podle WP jedním z nejopevněnějších míst ve válečné zóně. Podle Mykoly Beleskova z Ukrajinského národního institutu pro strategická studia rozsah obranných konstrukcí svědčí o tom, nakolik se Rusové o osud Krymu obávají.
Rusko anektovalo poloostrov v rozporu s mezinárodním právem v roce 2014. Ukrajina od té doby usiluje o navrácení tohoto území a ukrajinští představitelé dali od ruského vpádu na Ukrajinu v minulém roce několikrát na srozuměnou, že nepřistoupí na vyjednávání s Ruskem do doby, než se jeho vojska stáhnou z celého ukrajinského území včetně Krymu.
Evropská komise dokončila práci na novém, devatenáctém balíčku sankcí proti Rusku, uvedla mluvčí EK Paula Pinhová. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová zveřejní detaily návrhu ještě dnes odpoledne společně se šéfkou unijní diplomacie Kajou Kallasovou. O detailech nových omezení se dosud jen spekulovalo, podle všeho by se měla týkat zejména energetické, finanční a bankovní oblasti, ale rovněž i kryptoměn. Agentura Reuters s odvoláním na své zdroje uvedla, že komise v rámci balíčku navrhne i zákaz dovozu ruského LNG po 1. lednu 2027, což je o rok dříve, než bylo původně plánováno. Šéfka komise již v úterý uvedla, že unijní exekutiva navrhne dřívější ukončení dovozů ruských fosilních paliv do zemí Evropské unie. Oznámila to po telefonátu s americkým prezidentem Donaldem Trumpem, jehož obsahem bylo zesílení společného tlaku na Rusko kvůli válce na Ukrajině. „Komise brzy představí svůj 19. balík sankcí zaměřený na krypto, banky a energetiku. Ruská válečná ekonomika, udržovaná zisky z fosilních paliv, financuje krveprolití na Ukrajině. Abychom to zastavili, navrhne komise urychlení postupného ukončování ruských fosilních dovozů,“ napsala tehdy von der Leyenová na sociální síti X. Nemáme žádné důkazy o tom, že by ruský prezident Vladimir Putin chtěl jednat o míru na Ukrajině, uvedl dnes šéf britské zpravodajské služby MI6 Richard Moore. Při projevu na britském konzulátu v Istanbulu podle agentury AP doplnil, že válka na Ukrajině posílila identitu napadené země i západní bezpečnostní struktury. V posledních měsících se americký prezident Donald Trump snažil přesvědčit ruského vůdce k ukončení války, Moore ale uvedl, že Putin zprávami o možném mírovém jednání „vodí všechny za nos“. „Snaží se prosadit svou imperiální politiku všemi dostupnými prostředky, ale nemůže uspět,“ uvedl o ruském prezidentovi Moore. „Upřímně řečeno si ukousl příliš velké sousto. Myslel si, že dosáhne snadného vítězství. Ale on a mnoho dalších podcenili Ukrajince,“ doplnil zpravodajec. Nedávné narušení vzdušného prostoru Ruskem v Polsku a Rumunsku je drsnou připomínkou toho, že členské státy EU musí zrychlit a prohloubit pokrok směrem ke společné obranné připravenosti Evropy do roku 2030. V dopise, kterým předsedy šéfů a vlád zemí EU pozval na říjnový summit, to napsal předseda Evropské rady António Costa. Prezidenti a premiéři budou kromě obrany a bezpečnosti řešit rovněž posílení podpory Ukrajině. Jednodenní tzv. neformální summit pořádá Dánsko, které nyní předsedá Radě EU, a koná se 1. října v Kodani. Česko na něm bude zastupovat premiér Petr Fiala. „Na předchozích jednáních jsme se shodli, že Evropa musí v oblasti obrany dělat více a že musíme dělat více společně,“ napsal Costa. „Směr je jasný, budujeme Evropu, která je schopná účinně, samostatně a společně reagovat na současné i budoucí hrozby,“ dodal s tím, že ambice zvýšit obrannou připravenost EU do roku 2030 tento závazek ztělesňuje.
