USA uvalily sankce na občana Slovenska: Pro Rusy měl shánět zbraně z KLDR
Americké ministerstvo financí dnes oznámilo, že uvalilo sankce na slovenského občana, který se podle něj pokusil zprostředkovat prodej severokorejských zbraní Rusku. Ašot Mkrtyčev (v anglickém přepisu ministerstva financí USA jako „Ashot Mkrtychev“) údajně koncem roku 2022 a začátkem letošního roku spolupracoval se zástupci KLDR, od kterých se měl pokusit získat kolem 20 druhů zbraní a munice a ty posléze prodat Rusku výměnou za „komerční letadla, suroviny a další zboží“ pro Severní Koreu. Rusko bylo podle informací amerického ministerstva připravené dohodu uzavřít a obdrženými zbraněmi a municí nahradit vybavení, které ztratilo v bojích na Ukrajině.
„Rusko na Ukrajině od začátku války (24. února 2022) přišlo o více než 9 000 kusů těžké vojenské techniky. Částečně i díky mezinárodním sankcím a exportním omezením se (ruský prezident Vladimir) Putin snaží stále zoufaleji tuto techniku nahradit,“ okomentovala opatření ministryně financí Janet Yellenová. Ruská jednání s lidmi jako Mkrtyčev podle Yellenové ukazují, že Putin se obrací na dodavatele „poslední instance“, jako jsou KDLR a Írán.
Sankce amerického ministerstva financí znamenají pro Mkrtyčeva zmrazení jeho veškerého majetku ve Spojených státech. Postih pak podle ministerstva může čekat i instituce či osoby, které by mu mohly pomoci sankce obejít nebo s ním uzavřou „určité transakce“.
O možných dodávkách zbraní z KLDR do Ruska informoval Bílý dům už loni v listopadu. USA tehdy uvedly, že mají informace o tajných dodávkách značného množství dělostřeleckých granátů z KLDR do Ruska a americká rozvědka o tomtéž informovala už loni v září. Severokorejská tisková agentura KCNA to tehdy s odvoláním na nejmenovaného představitele ministerstva obrany KLDR popřela a uvedla, že Severní Korea neprodala Rusku zbraně a nemá to v plánu ani v budoucnu.
Muž stejného jména, bývalý obchodník se zbraněmi ázerbájdžánského původu, Ašot Mkrtyčev přitom figuruje v několika slovenských kauzách z uplynulých 15 let.
Slovenský server Pluska.sk v roce 2021 připomněl, že Mkrtyčev byl obžalovaný z objednávky vraždy v roce 2002, kterou měl údajně odstranit konkurenta v obchodě se zbraněmi a vojenským materiálem. Do vězení však Mrktyčeva poslal soud v Prešově jen za maření spravedlnosti, údajný podíl na vraždě mu prokuratura neprokázala, plyne z textu serveru Nový čas z roku 2010, kdy už byl tento muž opět na svobodě.
Ruské velvyslanectví ve Washingtonu ani severokorejské zastoupení při OSN zatím nereagovalo na žádost o komentář, uvádí Reuters.
Evropská komise dokončila práci na novém, devatenáctém balíčku sankcí proti Rusku, uvedla mluvčí EK Paula Pinhová. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová zveřejní detaily návrhu ještě dnes odpoledne společně se šéfkou unijní diplomacie Kajou Kallasovou. O detailech nových omezení se dosud jen spekulovalo, podle všeho by se měla týkat zejména energetické, finanční a bankovní oblasti, ale rovněž i kryptoměn. Agentura Reuters s odvoláním na své zdroje uvedla, že komise v rámci balíčku navrhne i zákaz dovozu ruského LNG po 1. lednu 2027, což je o rok dříve, než bylo původně plánováno.
Šéfka komise již v úterý uvedla, že unijní exekutiva navrhne dřívější ukončení dovozů ruských fosilních paliv do zemí Evropské unie. Oznámila to po telefonátu s americkým prezidentem Donaldem Trumpem, jehož obsahem bylo zesílení společného tlaku na Rusko kvůli válce na Ukrajině.
„Komise brzy představí svůj 19. balík sankcí zaměřený na krypto, banky a energetiku. Ruská válečná ekonomika, udržovaná zisky z fosilních paliv, financuje krveprolití na Ukrajině. Abychom to zastavili, navrhne komise urychlení postupného ukončování ruských fosilních dovozů,“ napsala tehdy von der Leyenová na sociální síti X.
Nemáme žádné důkazy o tom, že by ruský prezident Vladimir Putin chtěl jednat o míru na Ukrajině, uvedl dnes šéf britské zpravodajské služby MI6 Richard Moore. Při projevu na britském konzulátu v Istanbulu podle agentury AP doplnil, že válka na Ukrajině posílila identitu napadené země i západní bezpečnostní struktury.
V posledních měsících se americký prezident Donald Trump snažil přesvědčit ruského vůdce k ukončení války, Moore ale uvedl, že Putin zprávami o možném mírovém jednání „vodí všechny za nos“.
„Snaží se prosadit svou imperiální politiku všemi dostupnými prostředky, ale nemůže uspět,“ uvedl o ruském prezidentovi Moore. „Upřímně řečeno si ukousl příliš velké sousto. Myslel si, že dosáhne snadného vítězství. Ale on a mnoho dalších podcenili Ukrajince,“ doplnil zpravodajec.
Nedávné narušení vzdušného prostoru Ruskem v Polsku a Rumunsku je drsnou připomínkou toho, že členské státy EU musí zrychlit a prohloubit pokrok směrem ke společné obranné připravenosti Evropy do roku 2030. V dopise, kterým předsedy šéfů a vlád zemí EU pozval na říjnový summit, to napsal předseda Evropské rady António Costa. Prezidenti a premiéři budou kromě obrany a bezpečnosti řešit rovněž posílení podpory Ukrajině.
Jednodenní tzv. neformální summit pořádá Dánsko, které nyní předsedá Radě EU, a koná se 1. října v Kodani. Česko na něm bude zastupovat premiér Petr Fiala.
„Na předchozích jednáních jsme se shodli, že Evropa musí v oblasti obrany dělat více a že musíme dělat více společně,“ napsal Costa. „Směr je jasný, budujeme Evropu, která je schopná účinně, samostatně a společně reagovat na současné i budoucí hrozby,“ dodal s tím, že ambice zvýšit obrannou připravenost EU do roku 2030 tento závazek ztělesňuje.
