„Nic se nezměnilo.“ Rusové se vysmívají západním sankcím. Experti řekli, co přijde
Západní sankce zasáhly ruské banky, bohaté jednotlivce nebo dovoz technologií. Po roce rozsáhlých omezení, jejichž cílem bylo oslabit válečný fond Moskvy, se ale ekonomický život pro běžné Rusy příliš neliší od toho, který vedli před ruskou invazí na Ukrajinu. Žádná masová nezaměstnanost a propad měny se nekonají. Nejsou tu žádné krachující banky, před kterými se tvoří dlouhé fronty. Nabídka v supermarketech se příliš nezměnila, zahraniční zboží je stále dostupné, případně jeho místo zaujaly místní ekvivalenty, píše agentura AP.
Davy lidí v některých moskevských nákupních centrech možná prořídly, ale nijak drasticky. Některé zahraniční společnosti jako McDonald's a Starbucks převzali místní majitelé, kteří nabízí v podstatě stejné menu, ale pod jinými názvy.
„Z ekonomického hlediska se nic nezměnilo,“ říká 53letý Vladimir Žarov, jenž pracuje v televizi. „Pracuji jako dřív, chodím na nákupy jako dřív. No, možná se trochu zvedly ceny, ale ne tak, aby to bylo nějak výrazně znát,“ dodává.
Ruská ekonomika ustála bezprecedentní západní sankce mnohem lépe, než se očekávalo. Nadcházející měsíce ale budou pro ruskou ekonomickou pevnost prezidenta Vladimira Putina představovat tvrdou zkoušku tím, jak se konečně zpřísňují omezení na hlavní zdroj peněz Kremlu - ropu.
Ekonomové se domnívají, že nastupující sankce na ruská fosilní paliva, jako je například stanovení maximální ceny za ropu, by měly ubrat na výnosech, které financují agresi proti Ukrajině. Někteří analytici předpovídají, že by se v příštích měsících mohly objevit první náznaky problémů, jako je přetížení vládního rozpočtu nebo pokles měny.
Jiní odborníci ale uvádějí, že Kreml má značné finanční rezervy, které sankce nijak nezasáhly, navíc si rychle utvořil nové obchodní vazby s Asií. Podle nich nehrozí, že by Rusku došly peníze. Rozlehlá země místo toho bude čelit pomalému pádu vstříc dlouholeté hospodářské stagnaci.
„Bude mít dostatek financí v jakémkoliv rozumném scénáři,“ řekl při nedávné online debatě Chris Weafer, analytik se specializací na ruské hospodářství z konzultační firmy Macro-Advisory. Rusko bude mít i nadále příjmy z ropy, a to i při nižších cenách této suroviny. „Kreml nečelí žádnému tlaku, aby konflikt kvůli ekonomickým problémům ukončil,“ uvedl Weafer.
Zatímco ruské hospodářství balancuje na pomezí sankcí a odolnosti, nabídka zboží pro Rusy zůstala pozoruhodně totožná. Společnost Apple sice přestala v zemi své produkty nabízet, ale Wildberries, největší ruský internetový prodejce, nabízí iPhone 14 za přibližně stejnou cenu jako ve zbytku Evropy. Internetový prodejce Svjaznoj nabízí nové Apple AirPods Pro.
Nábytek a domácí potřeby, které zůstaly po odchodu IKEA z Ruska, se rozprodávají na stránkách Yandex. K sehnání sice nejsou kávové kapsle od Nespresso poté, co je švýcarská společnost Nestlé přestala dodávat, ale k dispozici jsou obdobné výrobky.
Na etiketách plechovek piv Budweiser a Leffe, prodávaných v Moskvě, je uvedeno, že je vyrobil místní partner společnosti ABInBev - ačkoliv se firma svého podílu v ruském společném podniku zbavila a nabídla ho k prodeji. K dostání jsou stále místní, ale i západní kolové nápoje lahvované v Polsku.
Dostupná jsou i zahraniční auta, ale je jich mnohem méně a jsou za vyšší ceny, říká Andrej Olchovskij, šéf skupiny Avtodom, která v Moskvě, Petrohradu a Krasnodaru provozuje 36 dealerství. „Dodávky vozů značky Porsche, stejně jako u jiných výrobců, nejsou možné oficiální cestou. To, co je na trhu, dováží jednotlivci nebo se dopravuje oficiálně přes spřátelené země,“ uvádí Olchovskij.
Zatímco 191 zahraničních společností z Ruska odešlo a dalších 1169 na tom pracuje, přibližně 1223 jich zůstává. Dalších 469 vyčkává, jak se situace vyvine, uvádí Kyjevská ekonomická škola. Společnosti čelí veřejnému tlaku ze strany Kyjeva i Washingtonu. Některé ale zjistily, že sehnat ruského kupce není tak jednoduché. Další uvádějí, že prodávají základní potřeby jako třeba jídlo.
Podle odhadů ukrajinského ministerstva obrany přišlo Rusko od začátku invaze již o více než 1 056 000 vojáků.
Dnešní schůzka členů OPEC+ ve Vídni se konala na pozadí nových požadavků Spojených států, aby Indie přestala nakupovat ruskou ropu. Washington doufá, že tlak na obchodní partnery agresora pomůže přimět Moskvu k mírové dohodě s Ukrajinou.
OPEC+ dodává na trh zhruba polovinu světové spotřeby ropy. Produkci omezoval několik let, aby podpořil trh a zvýšil cenu. Letos však skupina změnila kurz ve snaze znovu získat větší podíl na trhu. S požadavkem, aby ropní producenti více těžili, přišel i americký prezident Donald Trump.
Rusko v sobotu zaútočilo na klíčový most v ukrajinské Chersonské oblasti, což přimělo místní úředníky vyzvat obyvatele k evakuaci. K útoku došlo kolem 18:00 místního času, kdy ruské síly shodily na město Cherson dvě naváděné bomby, uvedly regionální úřady.
Útok poškodil most spojující město s čtvrtí Korabel. Poškozeny byly také tři domy a výšková obytná budova, uvedli úředníci. Nebyly hlášeny žádné oběti.
Obyvatelé Moskvy mezitím dopad sankcí zlehčují. „Možná se mě to zatím nijak nedotklo,“ říká 63letý důchodce Alexandr Jerjomenko. „Myslím si, že vydržíme všechno,“ dodává.
Podle 33letého Dmitrije, který odmítl uvést své příjmení, se změnily jen značky oblečení. „Historicky jsme zažili i horší období a vypořádali jsme se s tím,“ říká. Rusko podle něj musí „budovat vlastní výrobu a nespoléhat se na dovoz“.
