9°C
Oči světa se soustředily na Moskvu, kde byl od pondělka na návštěvě čínský prezident Si Ťin-pching (69). Očekávání Ruska byla veliká, ale podle expertů oslovených Aha! může země přejít do větší podřízenosti Pekingu.
Čínský prezident Si Ťin-pching dnes ráno odletěl z Moskvy. S odvoláním na čínskou státní televizi CCTV o tom informuje agentura Reuters. Si tak ukončil třídenní státní návštěvu země, která už déle než rok vede ozbrojenou agresi vůči sousední Ukrajině a čelí kvůli tomu sankcím ze strany západních zemí. Peking uvádí, že je ohledně konfliktu nestranný a zasazuje se o „mír a dialog“.
Pro čínského prezidenta šlo o první zahraniční cestu od znovuzvolení prezidentem na bezprecedentní třetí funkční období. V Moskvě byl zároveň jako první cizí hlava státu od doby, kdy minulý týden Mezinárodní trestní soud (ICC) vydal zatykač na ruského prezidenta Vladimira Putina kvůli únosům ukrajinských dětí z okupovaných území.
Putinovi se pravděpodobně nepodařilo dojednat neomezené dvoustranné partnerství s Čínou, ve které doufal, uvedl v noci na dnešek ve své pravidelné zprávě k válce na Ukrajině americký Institut pro studium války (ISW). Závazky, které obě země přijaly při návštěvě čínského prezidenta Si Ťin-pchinga v Moskvě, jsou podle něj nevyvážené.
Dvojice politiků spolu v úterý v Kremlu jednala čtyři a půl hodiny a vydala také společné prohlášení, v němž se mimo jiné staví proti „všem jednostranným sankcím“ vyhlášeným s opomenutím Rady bezpečnosti OSN. Varovala i před zhoršováním krize na Ukrajině a jejím přechodem do „nekontrolovatelné fáze“.
ISW ale poznamenává, že Si nevyjádřil žádný záměr podpořit ruskou válku kromě „vágních diplomatických ujištění“, což je podle amerických analytiků pravděpodobně méně, než v co Putin doufal.
„Putinovi se pravděpodobně nepodařilo zajistit přesně takový druh partnerství, jaký potřebuje a po jakém touží, a Si pravděpodobně odjede z Moskvy s ujištěními, která jsou jednostrannější, než Putin zamýšlel,“ je přesvědčen ISW.
Dokládá to tím, že Putin na rozdíl od Sia slíbil řadu opatření, která „ukazují na pokračující orientaci Ruska na Čínu a jeho závislost na ní v energetickém a hospodářském sektoru, což se ve srovnání s relativně umírněnými závazky Sia jeví jako velmi jednostranné“.
Na ukrajinské frontové linii nastala patová situace, jsou proto příhodné podmínky pro zahájení mírových rozhovorů, míní běloruský vůdce Alexandr Lukašenko.
Rusko ve středu v Radě bezpečnosti OSN vetovalo rezoluci proti závodům ve zbrojení ve vesmíru, kterou předložily Spojené státy a Japonsko. Návrh podpořilo 13 z 15 členů rady, Čína se zdržela.
Rezoluce vyzývala všechny státy, „aby aktivně přispěly k mírovému využití vesmíru a k předcházení závodů ve zbrojení ve vesmíru“. Návrh rezoluce dále zdůrazňoval, že je nutné dodržovat kosmickou dohodu, kterou ratifikovalo více než sto zemí, a nedopravovat na oběžnou dráhu kolem Země „žádné objekty s atomovými zbraněmi nebo jinými typy zbraní hromadného ničení“ a „nerozmisťovat takové zbraně ve vesmíru“. Detonace atomové bomby nebo jiné zbraně hromadného ničení by měla dramatický dopad na aktivity ve vesmíru a na planetu Zemi. Americká velvyslankyně při OSN Linda Thomasová-Greenfieldová varovala, že takový výbuch by mohl zničit tisíce satelitů poskytujících životně důležité služby pro komunikaci, vědu, meteorologii, zemědělství nebo národní bezpečnost.
Za poslední den ztratil protivník 1040 lidí, 13 tanků, 14 obrněných vozidel a další, informuje generální štáb Ozbrojených sil Ukrajiny v ranním hlášení. Čísla nelze nezávisle ověřit.
