Oči světa se soustředily na Moskvu, kde byl od pondělka na návštěvě čínský prezident Si Ťin-pching (69). Očekávání Ruska byla veliká, ale podle expertů oslovených Aha! může země přejít do větší podřízenosti Pekingu.
Čínský prezident Si Ťin-pching dnes ráno odletěl z Moskvy. S odvoláním na čínskou státní televizi CCTV o tom informuje agentura Reuters. Si tak ukončil třídenní státní návštěvu země, která už déle než rok vede ozbrojenou agresi vůči sousední Ukrajině a čelí kvůli tomu sankcím ze strany západních zemí. Peking uvádí, že je ohledně konfliktu nestranný a zasazuje se o „mír a dialog“.
Pro čínského prezidenta šlo o první zahraniční cestu od znovuzvolení prezidentem na bezprecedentní třetí funkční období. V Moskvě byl zároveň jako první cizí hlava státu od doby, kdy minulý týden Mezinárodní trestní soud (ICC) vydal zatykač na ruského prezidenta Vladimira Putina kvůli únosům ukrajinských dětí z okupovaných území.
Putinovi se pravděpodobně nepodařilo dojednat neomezené dvoustranné partnerství s Čínou, ve které doufal, uvedl v noci na dnešek ve své pravidelné zprávě k válce na Ukrajině americký Institut pro studium války (ISW). Závazky, které obě země přijaly při návštěvě čínského prezidenta Si Ťin-pchinga v Moskvě, jsou podle něj nevyvážené.
Dvojice politiků spolu v úterý v Kremlu jednala čtyři a půl hodiny a vydala také společné prohlášení, v němž se mimo jiné staví proti „všem jednostranným sankcím“ vyhlášeným s opomenutím Rady bezpečnosti OSN. Varovala i před zhoršováním krize na Ukrajině a jejím přechodem do „nekontrolovatelné fáze“.
ISW ale poznamenává, že Si nevyjádřil žádný záměr podpořit ruskou válku kromě „vágních diplomatických ujištění“, což je podle amerických analytiků pravděpodobně méně, než v co Putin doufal.
„Putinovi se pravděpodobně nepodařilo zajistit přesně takový druh partnerství, jaký potřebuje a po jakém touží, a Si pravděpodobně odjede z Moskvy s ujištěními, která jsou jednostrannější, než Putin zamýšlel,“ je přesvědčen ISW.
Dokládá to tím, že Putin na rozdíl od Sia slíbil řadu opatření, která „ukazují na pokračující orientaci Ruska na Čínu a jeho závislost na ní v energetickém a hospodářském sektoru, což se ve srovnání s relativně umírněnými závazky Sia jeví jako velmi jednostranné“.
Běloruský autoritářský vůdce Alexandr Lukašenko podepsal výnos o udělení milosti 25 vězňům, oznámila dnes podle tiskových agentur Lukašenkova kancelář. Mezi omilostněními jsou i političtí vězni, ale přesný počet ještě není znám, protože seznam omilostněných nebyl zveřejněn, napsala agentura AFP s odvoláním na nevládní organizaci na ochranu lidských práv Vjasna.
„V předvečer svátku národní jednoty Alexandr Lukašenko rozhodl o omilostnění 25 lidí, a to včetně odsouzených za extremistickou činnost,“ uvedla tisková služba hlavy běloruského státu podle agentury Interfax. Mezi omilostněnými je 12 žen a 13 mužů; 19 lidí je mladších 40 let. Mnozí mají děti, jedna odsouzená je matkou více dětí. Jeden z omilostněných spáchal trestný čin ještě před dosažením plnoletosti, dodal Interfax.
Polské úřady dnes upřesnily, že kvůli přeletu dronu nad vládními budovami ve Varšavě zadržely v pondělí večer mladou Bělorusku a občana Ukrajiny. Původně premiér Donald Tusk informoval o zadržení dvou běloruských občanů poté, co dron zneškodnila vládní ochranka SOP. Není jasné, čím byly nepřesné informace šéfa vlády způsobeny, poznamenala agentura AP.
„Zadržen byl ukrajinský občan a běloruská občanka. Policie pokračuje ve vyšetřování a tento incident bude v každém případě objasněný, aby bylo možné vyloučit všechny možné interpretace a poznat pravdu, co bylo zdrojem této nezamýšlené či zamýšlené provokace nad vládními budovami,“ řekl dnes Tusk novinářům podle serveru Onet.
Na jednání unijních ministrů pro evropské záležitosti v Bruselu dnes zazněla od všech 27 zemí EU jednoznačná podpora Ukrajiny a její obrany. Českým novinářkám to dnes v Bruselu řekl ministr Martin Dvořák. Země jako Slovensko a Maďarsko se staly v posledních měsících terčem kritiky kvůli blokování nejrůznějších sankcí proti Rusku. Bratislava a Budapešť mají rovněž výhrady k pokračujícímu posílání vojenské pomoci na Ukrajinu.
Hlavním tématem dnešního jednání byla příprava zasedání příštího summitu, který bude 23. a 24. října. „Témata se úplně zásadně nemění. My jsme rádi, že Ukrajina zůstává stále na vrcholu našeho zájmu. Podpora je úplně jednoznačná, zazněla z úst všech přítomných,“ uvedl Dvořák.
