Putin nařídil svým agentům, aby si „posvítili na opoziční verbež“, špiony a sabotéry
Ruský prezident Vladimir Putin na schůzce s vedením Federální bezpečnostní služby (FSB) řekl, že kontrarozvědka by měla i nadále zasahovat proti těm, kteří chtějí rozdělit Rusko. K posílení bezpečnosti Ruska by podle něj měla využít zkušenosti, které její příslušníci získali při plnění úkolů na Ukrajině, informovala agentura TASS.
„Musíme odhalit a potlačit nezákonné aktivity těch, kteří se snaží využívat separatismus, nacionalismus, neonacismus a xenofobii jako zbraň,“ uvedl Putin na zasedání rady FSB. Podle něj dochází v ruské společnosti k pokusům aktivizovat „všechnu tu verbež“ s cílem rozdělit zemi. Řekl také, že Západ se snaží „oživit buňky extremistů a teroristů“ a jeho „starých přátel“ v Rusku.
Putin dále nařídil, aby FSB držela pod zvláštní kontrolou rusko-ukrajinskou hranici a postavila překážky, které by zamezily možnosti pronikání ukrajinských sabotážních skupin do Ruska. „Úkol čelit teroristické hrozbě je stále aktuální. Za poslední rok se počet takových trestných činů zvýšil,“ řekl Putin s tím, že Ukrajina se uchyluje k používání teroristických metod.
Úkoly pro agenty
Na okupovaných územích by se měla kontrarozvědka soustředit na vytváření a posilování ruského bezpečnostního aparátu. Měla by také pokračovat v pomoci armádě a národní gardě v plnění úkolů ve speciální vojenské operaci, jak Moskva oficiálně nazývá svou invazi na Ukrajinu. Řekl také, že příslušníci FSB plní na Ukrajině složité úkoly, včetně těch v týlu nepřítele.
Putin sám dobře ví, jak FSB funguje, stál v jejím čele do roku 1999, pak se stal premiérem a následně prezidentem. Mimo jiné agenty pověřil, aby zabránili nelegálnímu dovozu zbraní do Ruska.
Ve své řeči Putin naznačil, že s působením FSB není úplně spokojen, nicméně nespecifikoval, jaká selhání agentů má na mysli. Nicméně Rusko bylo od počátku své krvavé agrese na Ukrajině mnohokrát terčem kybernetických útoků, dokonce se na jejich obrazovkách několikrát objevil projev ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského. To poslední větší útok hackerů se odehrál v úterý, některá regionální zpravodajství tak pod jeho vlivem vysílala varování a výzvu, aby se lidé přesunuli do krytů.
Děkujeme za pozornost, se kterou sledujete náš online přenos věnovaný konfliktu na Ukrajině a událostem s ním souvisejícím. Další čerstvé zprávy můžete očekávat opět zítra ráno. Do té doby přejeme dobrou noc.
Vůdce nejsilnější polské opoziční strany, bývalý polský premiér Jaroslaw Kaczyński navrhl přestěhovat ruské velvyslanectví z nynějšího sídla v blízkosti úřadu polské vlády a paláce Belweder, který obývá nový polský prezident Karol Nawrocki. Kaczyński chce podle médií prosadit, aby usnesení v tomto duchu přijali polští poslanci, ale současně připustil, že rozhodnutí v této věci může učinit pouze vláda.
„Jedině vláda může změnit místo, na kterém bude ruské velvyslanectví ve Varšavě. Nyní je to velmi mimořádné místo. Jde o část někdejší zahrady ministerstva obrany, které je také nedaleko od premiérovy kanceláře a reprezentační budovy prezidentského úřadu, Belwederu. Zkrátka, je to mimořádné místo,“ uvedl Kaczyňski podle listu Rzeczpospolita.
Zástupce šéfa ruské prezidentské kanceláře Dmitrij Kozak podal demisi, uvedl dnes ruský server RBK s odvoláním na své zdroje. O Kozakově odchodu píše s odvoláním na nejmenovaný zdroj také časopis Forbes, podle kterého byl Kozak připraven odstoupit už v roce 2022 po ruské invazi na Ukrajinu.
Demise, dosud oficiálně nepotvrzená, následovala poté, co počátkem srpna americký list The New York Times (NYT) s odvoláním na své zdroje označil Kozaka za jediného z blízkých spolupracovníků ruského prezidenta Vladimira Putina, který dal najevo nesouhlas s válkou proti Ukrajině. Koncem srpna - už po publikaci článku NYT - Putin výnosem zrušil v prezidentské kanceláři dva odbory, které měl Kozak na starosti, uvedl server BBC News.
