Gridin se podle serveru meduza oběsil na venkovním žebříku vodárenské věže. Mladý branec před smrtí napsal šokující dopis. „Přál bych si, aby za dohnání člověka k sebevraždě šli do vězení, ale to se v Rusku nepraktikuje. Nenávidím to!“ stálo ve vzkazu směřovaném ruskému velení.
Když se Rus dověděl, že má narukovat na Ukrajinu, bránil se. Jeho velitelé ho za to prý mučili. „Nechci a nebudu popisovat, co mi ta zvířata udělala, ale nemůžu s tím žít,“ napsal mladý muž. „Chci zemřít tady, ve své rodné zemi a bez krve na rukou,“ vysvětlil ve vzkazu.
Gridinův dopis se záchranářům povedlo krátce po jeho sebevraždě vyfotit. Později bylo ale psaní úřady zabaveno a zmizelo z oficiálních záznamů o neštěstí. Jak již dříve informoval deník Blesk, sebevraždu před nedávnem spáchal také voják Michail Ljubimov.
Když obdržel rozkaz vrátit se po pauze zpět ke své jednotce na Ukrajinu, rozhodl se radši ukončit svůj život. Před zrakem své matky vyskočil z okna bytu, nacházejícího se v 10. patře panelového domu. Smrt mu byla milejší než neustálý strach o holý život.
Jeden ruský odvedenec nedávno popsal traumatizující zážitek z fronty. Přímo před jeho očima nováček spáchal sebevraždu. „Odpálil se pomocí granátu, který jej roztrhl vejpůl,“ řekl.
Přestože se dle ministra obrany Sergeje Šojgua podařilo doplnit stavy v armádě, pravdou je, že muži v dospělém věku jsou tlačeni k narukování. Putin se zaměřil na různé etnické menšiny nacházející se po celém Rusku. Verbováni jsou tak muži pocházející z nejchudších a nejméně vzdělaných vrstev.
Rusko bude spokojeno jedině až poté, co dosáhne vítězství a podpisu mírové dohody podle svých podmínek, odvětil hlavní ruský vyjednavač Vladimir Medinskij podle ruských agentur na otázku, zda je ruská strana spokojena s výsledky jednání v Abú Zabí. Vyloučil jakoukoliv možnost výměny území s Ukrajinou v rámci mírové dohody a předpověděl, že se bude dále rozšiřovat „nárazníková zóna“ u hranic s Ukrajinou. Medinskij rovněž uvedl, že pokud by se podařilo vytvořit „spravedlivý bezpečnostní systém“ pro Evropu, pomohlo by to zajistit mír na kontinentu na celá desetiletí, či dokonce staletí.
Mír a svoboda nejsou podle prezidenta Petra Pavla nárokem, se kterým se lidé mohou obrátit na vládu, a požadovat, aby jim je zajistila. Jsou věcí všech. Řekl to dnes u příležitosti Dne válečných veteránů na pražském Vítkově, kde si válečné hrdiny slavnostním nástupem tradičně připomněli zástupci armády a veteránských organizací, politici i veřejnost. Veterány uctili položením věnců.
„Vidíme i v dnešní době, že stále umírají lidé, stále lidé přicházejí o to nejcennější, co mají, a není to jenom v místě, které by bylo izolované a jehož dopady by se nás netýkaly. Týkají se nás a můžou se nás týkat ještě více, pokud konflikt na Ukrajině neskončí alespoň zčásti spravedlivým mírem pro Ukrajinu jako napadenou zemi. Je proto důležité, abychom vnímali svobodu a mír jako něco, za co musíme něco obětovat a k čemu musíme přispět každý z nás,“ uvedl prezident.
Rusko musí vrátit unesené ukrajinské děti, shodli se na plenárním zasedání Evropského parlamentu v Bruselu europoslanci napříč politickými frakcemi. Mnozí europoslanci v debatě s šéfkou unijní diplomacie Kajou Kallasovou zdůraznili, že v zemi napadené Ruskem nemůže nastat mír, dokud nebudou všechny děti navráceny svým rodičům. Podle ukrajinských údajů bylo od začátku ruské invaze potvrzeno více než 20 tisíc případů deportace či nuceného přemístění ukrajinských dětí do Ruska a na okupovaná území. Na Ukrajinu se jich dosud podařilo vrátit přibližně 2800.
„Vždy jsme podporovali spravedlivé a trvalé mírové řešení. Problém je v tom, že Rusko nedává najevo, že by chtělo skutečně jednat. Způsob, jakým Rusko za poslední čtyři roky zachází s ukrajinskými dětmi, ukazuje jeho naprostou lhostejnost k lidskému životu,“ uvedla před europoslanci Kallasová. „Deportace ukrajinských dětí do Ruska jsou součástí politiky ruského státu, kterou schválil Vladimir Putin,“ dodala.
Zobrazit celý online