Mučení i brutální vraždy. Ochránci práv popsali ruské řádění v Izjumu, prověřit chtějí zakázané miny
Ukrajinské úřady by měly prošetřit možné použití zakázaných protipěchotních min ukrajinskou armádou ve městě Izjum a v jeho okolí, vyzvala dnes lidskoprávní organizace Human Rights Watch (HRW). Skupina připomíná, že ruské jednotky od začátku své invaze na Ukrajinu protipěchotní miny opakovaně na různých místech v zemi použily.
„Zdá se, že ukrajinská armáda rozmístila protipěchotní miny na rozsáhlém území v blízkosti města Izjum, což si vyžádalo oběti v řadách civilistů a stále pro ně představuje vážnou hrozbu,“ uvedl Steve Goose, šéf oddělení pro zbraně HRW.
Organizace v dnes zveřejněné zprávě představila důkazy, které podle ní vypovídají o tom, že ukrajinské dělostřelectvo v Ruskem okupovaných oblastech použilo miny typu PFM. HRW upozorňuje, že Ukrajina se připojila k takzvané Ottawské úmluvě, která použití protipěchotních min zakazuje.
Ruská vojska k začátku dubna loňského roku obsadila východoukrajinský Izjum a jeho okolí. Město měla pod plnou kontrolou až do loňského září, kdy ukrajinské jednotky zahájily protiofenzivu. Během okupace „ruská armáda místní obyvatele svévolně zadržovala, vyslýchala a mučila, v některých případech se dopustila násilného odvlečení či vraždy“, připomíná HRW.
V okolí Izjumu se podle HRW objevily protipěchotní trhavo-tříštivé miny PFM sovětské výroby. Z jejich použití už západní pozorovatelé dříve obvinili Rusko. Lidskoprávní organizace uvedla, že zaznamenala použití protipěchotních min ze strany Ruska, použití přímo PFM se jí ale ověřit nepodařilo.
„Ruská vojska na Ukrajině opakovaně použila protipěchotní miny a dopustila se krutostí, to však neospravedlňuje použití zakázaných zbraní ze strany Ukrajiny,“ uvedl Goose.
Zástupci organizace v oblasti v září a říjnu loňského roku hovořili s očitými svědky, lékaři a sami viděli fyzické důkazy o používání PFM, jako jsou nevybuchlá zařízení a jejich zbytky či odpovídající stopy po explozi. Některé důkazy podle HRW naznačují, že zásahy přišly z Ukrajinou kontrolovaného území směrem k pozicím ruských sil.
Přes 100 obyvatel Izjumu také uvedlo, že ruští vojáci mimo jiné vyvěšovali letáky varující před nebezpečím min či miny odstraňovali z veřejných prostranství. To podle HRW nenasvědčuje tomu, že by byli za tato výbušná zařízení zodpovědní.
Rusko v noci vyslalo na Ukrajinu jednu balistickou střelu a 176 útočných dronů, oznámilo ukrajinské letectvo. Oběti vzdušných úderů nejsou hlášeny.
Příměří na Ukrajině pravděpodobně do jara nebude a evropští spojenci musí i přes korupční skandál, který zachvátil Kyjev, pokračovat v podpoře Ruskem napadené země. V sobotním rozhovoru pro AP, který agentura vydala dnes ráno, to řekl finský prezident Alexander Stubb. Evropa si mezitím podle něj bude muset udržet odolnost a odhodlání, aby přečkala zimní měsíce, zatímco Moskva bude pokračovat ve svých hybridních útocích a informační válce po celém kontinentu.
Dobré ráno, vážení čtenáři.
Ruská protivzdušná obrana zlikvidovala přes noc 57 útočících ukrajinských bezpilotních letounů, uvedlo dnes ruské ministerstvo obrany. Největší počet dronů mířil podle úřadu nad Samarskou oblast, kde jich bylo sestřeleno 23. Dalších 17 dronů sestřelilo Rusko nad Volgogradskou oblastí, menší počty pak nad pěti dalšími oblastmi. K metropoli Moskvě se tentokrát žádný ukrajinský letoun nepřiblížil.
Rusko obvykle neinformuje o celkovém rozsahu ukrajinského vzdušného útoku, ale pouze o sestřelených dronech. Ruský resort obrany nehlásí ani případné škody. Regionální ruští činitelé zpravidla informují o určitých škodách nebo případně zraněných či zabitých civilistech.
