Brutální mučení Putinových hrdlořezů: Ukrajince trhali nehty a nořili jí ruce do vroucí vody
Ovdovělá účetní (44) z Chersonu vypověděla o hrůzách ruských cel. Okupanti v ukrajinském městě údajně zavírali civilisty do mučících komor, zajatci pak museli v přelidněných celách přežít i několik měsíců téměř bez jídla a vody, přičemž se pravidelně stávali oběťmi brutálního násilí. Výpovědi přeživších potvrdily ukrajinské i mezinárodní úřady, které od propuknutí invaze evidují válečné zločiny Rusů. Okupanti vězňům mimo jiné trhali nehty, nořili ruce do vroucí vody, pouštěli jim elektrošoky do genitálií, škrtili je a surově je bili.
Oksana Minenková byla loni na jaře zadržena a mučena hned několikrát. Okupanti jí zabalili hlavu do pytle a mlátili ji pažbou pušky, po propuštění tak musela účetní podstoupit plastickou operaci ve formě rekonstrukce obličeje. Poté, co ženě opařili ruce vroucí vodou, jí postupně vytrhali všechny nehty. „Byla jsem živoucí mrtvola,“ konstatovala Minenková v prosinci během pobytu v humanitárním centru.
Mučící metody potvrdilo vyšetřování organizací za lidská práva i ukrajinských úřadů. Okupanti měli civilistům například pouštět elektrošoky do genitálií a dalších částí těla, brutálně je bít a podrobovat je různým formám dušení. „Když máte na hlavě pytel a mlátí vás, nemůžete dýchat, nemůžete dělat nic, nemůžete se bránit,“ vzpomínala Minenková. „Když mi začali postupně vytrhávat nehty, jedna bolest přerostla v druhou.“
Manžel mučené Oksany zemřel při obraně chersonského Antonivského mostu jakožto člen Ozbrojených sil Ukrajiny. O život přišel hned první den války, uvedla Minenková. Rusové se z města stáhli až v polovině listopadu 2022.
Desetitisíce vyšetřovaných případů
Podle informací ukrajinského státního zástupce Jurije Belousova bylo v Chersonu zatím odhaleno deset budov v minulosti využívaných právě k mučení ukrajinských civilistů. V prostorách bylo nezákonně vězněno přes 400 Ukrajinců, dalších 200 zde bylo podrobeno mučení, ukrajinské úřady ovšem předpokládají, že čísla s dalším vyšetřováním ještě porostou.
Celkem se v tuto chvíli vyšetřuje zajetí více než 13 200 Ukrajinců, uvedl Belousov. Kancelář státního zástupce dosud zahájila 1 900 investigací souvisejících právě s obviněním z týrání a nezákonného uvěznění. Podle zprávy Organizace spojených národů vydané v listopadu byly ovšem nalezeny důkazy o mučení na obou stranách konfliktu, Ukrajina tedy údajně rovněž mučí své ruské zajatce.
Z celkem 50 000 případů potenciálních válečných zločinů napáchaných Ruskem došlo k 7 700 v samotném Chersonu, dodává Belousov. V oblasti je nadále pohřešováno více než 540 civilistů. Stovky Ukrajinců byly převezeny na ruské území v rámci zdánlivé nucené deportace, upozornil britský server DailyMail. Mezi deportovanými se navíc nachází i velký počet dětí.
Děkujeme za pozornost, se kterou sledujete náš online přenos věnovaný konfliktu na Ukrajině a událostem s ním souvisejícím. Další čerstvé zprávy můžete očekávat opět zítra ráno. Do té doby přejeme dobrou noc.
Vůdce nejsilnější polské opoziční strany, bývalý polský premiér Jaroslaw Kaczyński navrhl přestěhovat ruské velvyslanectví z nynějšího sídla v blízkosti úřadu polské vlády a paláce Belweder, který obývá nový polský prezident Karol Nawrocki. Kaczyński chce podle médií prosadit, aby usnesení v tomto duchu přijali polští poslanci, ale současně připustil, že rozhodnutí v této věci může učinit pouze vláda.
„Jedině vláda může změnit místo, na kterém bude ruské velvyslanectví ve Varšavě. Nyní je to velmi mimořádné místo. Jde o část někdejší zahrady ministerstva obrany, které je také nedaleko od premiérovy kanceláře a reprezentační budovy prezidentského úřadu, Belwederu. Zkrátka, je to mimořádné místo,“ uvedl Kaczyňski podle listu Rzeczpospolita.
Zástupce šéfa ruské prezidentské kanceláře Dmitrij Kozak podal demisi, uvedl dnes ruský server RBK s odvoláním na své zdroje. O Kozakově odchodu píše s odvoláním na nejmenovaný zdroj také časopis Forbes, podle kterého byl Kozak připraven odstoupit už v roce 2022 po ruské invazi na Ukrajinu.
Demise, dosud oficiálně nepotvrzená, následovala poté, co počátkem srpna americký list The New York Times (NYT) s odvoláním na své zdroje označil Kozaka za jediného z blízkých spolupracovníků ruského prezidenta Vladimira Putina, který dal najevo nesouhlas s válkou proti Ukrajině. Koncem srpna - už po publikaci článku NYT - Putin výnosem zrušil v prezidentské kanceláři dva odbory, které měl Kozak na starosti, uvedl server BBC News.
