Ruska (22) se chce stát nejkrásnější ženou světa: Podporuje ji válečný štváč Putin
Kreml veřejně podpořil výherkyni ruské soutěže krásy Annu Linnikovovou. Ta se za pár dní zúčastní celosvětové verze tohoto klání. O korunku Miss Universe se utká mimo jiné i s ukrajinskou modelkou Viktorií, která veřejně odsoudila Rusko za brutální invazi na Ukrajinu.
Jen co Anna vyhrála ruskou soutěž o Královnu krásy pro rok 2022, přihlásila se do boje o korunu Miss Universe 2023. A ruská tisková agentura TASS při té příležitosti uspořádala speciální tiskovou konferenci. Není se čemu divit. Kreml podle deníku Daily Star nařídil všem ruským státním médiím, aby ruskou krásku podpořily.
Soutěž Miss Universe se bude konat v americkém New Orleans 24. ledna a Linnikovová podle všeho obdržela vízum potřebné pro cestu na soutěž. To se nelíbí Ukrajině a její zástupkyni v soutěži Viktorii Apanasenkové. Invazi do své země označila za zlou a krutou. „Věřím, že dokážeme to zlo porazit. Jsme silní a odhodlaní,“ uvedla sebevědomě.
Zatímco Vladimir Putin sní o dobytí Ukrajiny, Linnikovová si přeje zvítězit v nejprestižnější soutěži krásy. Cítí podporu i od svého přítele Arťoma Zhuravleva. Ten mimo jiné z Ruska uprchl. Bál se mobilizace. Rusko bylo právě kvůli probíhajícímu konfliktu na Ukrajině vyřazeno z většiny mezistátních soutěžních klání.
Jak se zdá, pro Miss Universe to platit nebude, i když hlasy pro vyřazení Ruska se objevují stále častěji. Linnikovová si nic takového nepřipouští. „Jsem ráda, že se Rusko účastní mezinárodní soutěže. Věřím ve svou sílu a doufám, že uspěji,“ prohlásila. Na otázky ohledně Ukrajiny odmítá odpovídat.
Generální ředitelka Miss Universe Amy Emmerichová minulý měsíc uvedla, že očekává určitou kritiku za to, že během války umožnila Rusku i Ukrajině účast v soutěži. „Snažíme se být apolitičtí. Nebudeme ruskou soutěžící hnát k odpovědnosti za něco, co je mimo její kontrolu,“ vysvětlila.
Bezpilotní letouny se staly klíčovou součástí ukrajinského boje za svobodu. Od prvních dnů ruské invaze v roce 2022 přinášejí ukrajinským silám levnou a účinnou možnost, jak se bránit silnějšímu protivníkovi. Aby dokázali čelit přesile, museli Ukrajinci rychle inovovat a vyvíjet nové způsoby jejich nasazení.
NATO se snaží z války na Ukrajině vytěžit zkušenosti prostřednictvím centra JATEC v polské Bydhošti, které podporuje spolupráci aliančních a ukrajinských jednotek. Důležitou roli hraje i sdílení znalostí ukrajinských veteránů – v Polsku se o své zkušenosti s dronovou válkou podělili s vojáky z Velké Británie a USA. Video s bývalým ukrajinským operátorem dronů zveřejnilo NATO na síti X.
Ruský politolog Alexandr Morozov, který od roku 2013 žije v Česku, tvrdí, že Kreml se už řadu let systematicky připravuje na mnohem větší válku. Podle něj se v generálním štábu od roku 2005 šířil názor, že k rozsáhlému konfliktu dojde kolem let 2030–2035, a válka na Ukrajině je jen zkouškou. Putin prý mezitím využívá propagandu i militarizaci společnosti, aby udržel obyvatelstvo v přesvědčení, že Rusko je stále velmoc.
Podle serveru Aktuálně.cz Morozov zároveň zdůraznil, že ruská kultura a vzdělávání jsou dnes plně podřízeny militaristické ideologii a lidé si v ní jen těžko hledají alternativu. „Společnost se podřídila ideologii zášti,“ říká a dodává, že putinismus se opírá o směs ukřivděnosti, pocitu nadřazenosti a neustálého boje se Západem.
Ukrajinské drony v noci na dnešek zaútočily na rafinerii ve městě Kiriši v ruské Leningradské oblasti. Sedm dronů bylo zničeno a požár v průmyslové zóně uhašen, oznámil gubernátor oblasti Alexandr Drozdenko. Závod, který byl otevřen v roce 2017, patří k největším v Rusku a podle různých zdrojů ročně zpracuje až 21 milionů tun ropy. Terčem útoků byl celkem třikrát, loni v březnu a letos v březnu a září.
Zasaženo bylo celkem 11 ruských oblastí, kde systémy protivzdušné obrany sestřelily 117 ukrajinských bezpilotních dronů, uvedl s odkazem na ruské ministerstvo obrany ruskojazyčný server BBC.
