Evgenia vyhrála titul ukrajinské královny krásy v roce 2012. Poté si žila doslova luxusním životem. Živil ji nejen její vzhled, ale i úspěšná kariéra v byznysu. Po 24. únoru 2022 se její život obrátil úplně jiným směrem. Po invazi vojsk Vladimira Putina na Ukrajinu se rozhodla, že narukuje.
Už v březnu držela v ruce zbraň. „Mám kulku připravenou pro Vladimira Putina,“ chlubila se sympatická Ukrajinka podle deníku Daily Star. Tu zatím nevyužila. Místo toho došlo k neočekávané události. Na frontě se zamilovala a na spadnutí byla netradiční svatba.
„Nalezla jsem svůj ráj v pekle,“ svěřila se na instagramu a zveřejnila fotografie se svým nastávajícím. „Jsi moje láska, můj celý svět,“ rozplývala s bílém závoji a uniformě.
Na bojovém poli působí jako zdravotnice a umí plynně rusky. „Odmítám tím jazykem ale mluvit, protože se domluvím pouze řečí vyspělého a civilizovaného světa,“ vysvětila novopečená manželka.
Jak sama potvrdila, vyměnit korunku pro královnu krásy za pušku bylo náročné. Prý viděla umírat své kamarády a bojové pole přirovnala k peklu. Na kráse ale i tak lpí. „Bez ohledu na to, v jakém jsem zákopu, vždy mám v batohu taštičku se zrcátkem a parfémem,“ upozornila.
Ruský politolog Alexandr Morozov, který od roku 2013 žije v Česku, tvrdí, že Kreml se už řadu let systematicky připravuje na mnohem větší válku. Podle něj se v generálním štábu od roku 2005 šířil názor, že k rozsáhlému konfliktu dojde kolem let 2030–2035, a válka na Ukrajině je jen zkouškou. Putin prý mezitím využívá propagandu i militarizaci společnosti, aby udržel obyvatelstvo v přesvědčení, že Rusko je stále velmoc.
Podle serveru Aktuálně.cz Morozov zároveň zdůraznil, že ruská kultura a vzdělávání jsou dnes plně podřízeny militaristické ideologii a lidé si v ní jen těžko hledají alternativu. „Společnost se podřídila ideologii zášti,“ říká a dodává, že putinismus se opírá o směs ukřivděnosti, pocitu nadřazenosti a neustálého boje se Západem.
Ukrajinské drony v noci na dnešek zaútočily na rafinerii ve městě Kiriši v ruské Leningradské oblasti. Sedm dronů bylo zničeno a požár v průmyslové zóně uhašen, oznámil gubernátor oblasti Alexandr Drozdenko. Závod, který byl otevřen v roce 2017, patří k největším v Rusku a podle různých zdrojů ročně zpracuje až 21 milionů tun ropy. Terčem útoků byl celkem třikrát, loni v březnu a letos v březnu a září.
Zasaženo bylo celkem 11 ruských oblastí, kde systémy protivzdušné obrany sestřelily 117 ukrajinských bezpilotních dronů, uvedl s odkazem na ruské ministerstvo obrany ruskojazyčný server BBC.
Litevský ministr kultury Ignotas Adomavičius po devíti dnech ve funkci rezignoval, protože v rozhovoru odmítl přímo odpovědět na otázky týkající se podpory Ukrajiny čelící ruské invazi a vyhnul se i otázce, které zemi patří Rusy okupovaný Krym.
Součástí kabinetu sociální demokratky Ingy Ruginieneové, který funguje od 25. září, byl také Adomavičius nominovaný stranou Úsvit Němenu. Její předseda Remigijus Žemaitaitis je stíhán za antisemitské výroky, podněcování nenávisti proti Židům a zlehčování holokaustu na sociálních sítích v roce 2023, což popírá.
Proti Adomavičiusově jmenování se 40.000 lidí vyslovilo v petici, kterou on sám odmítl a označil za bublinu. Protestovaly i kulturní organizace, kterým vadilo, že resort kultury povede ministr za Úsvit a že v této oblasti nemá mnoho zkušeností. Situaci nakonec vyhrotil rozhovor, který v pátek publikoval server Lrytas.
Zobrazit celý online