Zelenskyj chystá mírový plán, tvrdí list. Rusku ho chce představit během smutného výročí
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj spolu se svým týmem pracuje na mírovém plánu, který chce představit v nadcházejícím únoru, rok od vpádu ruských vojsk na Ukrajinu. S odvoláním na evropské a ukrajinské zdroje to napsal list The Wall Street Journal (WSJ), který zároveň poznamenal, že pro Kyjev a Moskvu je v současnosti prioritou v bojích pokračovat.
Zelenskyj podle zdrojů listu momentálně zdokonaluje desetibodový plán. Podrobnosti o zmíněných deseti bodech WSJ nezmiňuje. Představitelé Spojených států, Ukrajiny a NATO uvedli, že vyjednávací pozice Kyjeva při případných hovorech - kde bude nejspíš Ukrajina od Moskvy požadovat zásadní ústupky - bude záviset na jeho pozici na bojišti. Ukrajina se proto připravuje na potenciální mírová jednání vojenskými úspěchy.
Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov dnes po dotazech novinářů řekl, že Moskva o údajném desetibodovém plánu nic neví.
Evropští diplomaté odhadují, že ruský prezident Vladimir Putin chce na Ukrajině mezi únorem a dubnem nadcházejícího roku spustit novou ofenzivu. O mírové rozhovory proto nebude mít zájem, dokud se nepokusí o další vlnu útoků a neuvidí její výsledky, píše WSJ.
Putin nicméně ruské válečné úsilí ve čtvrtek odmítl. „Naším cílem je naopak válku ukončit,“ řekl novinářům. O den dříve ale ruským vojákům slíbil, že jejich vyzbrojování a zásobování nebude mít do budoucna žádné finanční omezení.
Vyjednávání jsou na bodu mrazu
Rusko na Ukrajinu zaútočilo z jihu, východu a severu letos 24. února. Ruské jednotky se od té doby musely stáhnout nejprve ze severu, ze směru na Kyjev, a následně po zahájení ukrajinské protiofenzivy letos v létě i z Charkovské oblasti nebo jihoukrajinského Chersonu. Největší pozemní boje se nyní odehrávají okolo Bachmutu na severu Doněcké oblasti.
Mírová jednání mezi oběma zeměmi uvázla na mrtvém bodě letos na jaře. Kyjev v minulosti opakovaně trval na tom, že rozhovory podmíní obnovením své územní celistvosti. Moskva naopak před zimou zahájila vzdušné útoky na ukrajinskou energetickou infrastrukturu a v listopadu uvedla, že utrpení Ukrajinců skončí, pokud Zelenskyj přistoupí na její požadavky.
Nedávné narušení vzdušného prostoru Ruskem v Polsku a Rumunsku je drsnou připomínkou toho, že členské státy EU musí zrychlit a prohloubit pokrok směrem ke společné obranné připravenosti Evropy do roku 2030. V dopise, kterým předsedy šéfů a vlád zemí EU pozval na říjnový summit, to napsal předseda Evropské rady António Costa. Prezidenti a premiéři budou kromě obrany a bezpečnosti řešit rovněž posílení podpory Ukrajině. Jednodenní tzv. neformální summit pořádá Dánsko, které nyní předsedá Radě EU, a koná se 1. října v Kodani. Česko na něm bude zastupovat premiér Petr Fiala. „Na předchozích jednáních jsme se shodli, že Evropa musí v oblasti obrany dělat více a že musíme dělat více společně,“ napsal Costa. „Směr je jasný, budujeme Evropu, která je schopná účinně, samostatně a společně reagovat na současné i budoucí hrozby,“ dodal s tím, že ambice zvýšit obrannou připravenost EU do roku 2030 tento závazek ztělesňuje. Na západě Ukrajiny se koná druhý ročník festivalu České sny ve Lvově, který je věnovaný kulturní spolupráci a vystupují na něm čeští i ukrajinští umělci. Čtyřdenní kulturní přehlídka začala ve čtvrtek ve Lvovské opeře, zahájení se zúčastnil český generální konzul Jiří Borcel nebo vládní zmocněnec pro rekonstrukci Ukrajiny Tomáš Kopečný, uvedla lvovská regionální rada na svém webu. Festival odstartoval slavnostním koncertem violoncellisty Václava Petra a klavíristy Davida Marečka. „Plnohodnotná invaze Ruské federace na Ukrajinu ukázala, kdo je opravdový přítel. Český lid, úřady a diplomaté nás od roku 2022 aktivně podporují a pomáhají nám ve vojenské i humanitární oblasti. Za to vám mnohokrát děkujeme,“ uvedl předseda lvovské oblastní rady Jaroslav Hasjak. Gubernátor Belgorodské oblasti u hranic s Ukrajinou Vjačeslav Gladkov informoval, že při ukrajinských dronových útocích utrpěli zranění dva lidé na dvou různých místech. Jedním ze zraněných je voják.
