Zelenskyj chystá mírový plán, tvrdí list. Rusku ho chce představit během smutného výročí
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj spolu se svým týmem pracuje na mírovém plánu, který chce představit v nadcházejícím únoru, rok od vpádu ruských vojsk na Ukrajinu. S odvoláním na evropské a ukrajinské zdroje to napsal list The Wall Street Journal (WSJ), který zároveň poznamenal, že pro Kyjev a Moskvu je v současnosti prioritou v bojích pokračovat.
Zelenskyj podle zdrojů listu momentálně zdokonaluje desetibodový plán. Podrobnosti o zmíněných deseti bodech WSJ nezmiňuje. Představitelé Spojených států, Ukrajiny a NATO uvedli, že vyjednávací pozice Kyjeva při případných hovorech - kde bude nejspíš Ukrajina od Moskvy požadovat zásadní ústupky - bude záviset na jeho pozici na bojišti. Ukrajina se proto připravuje na potenciální mírová jednání vojenskými úspěchy.
Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov dnes po dotazech novinářů řekl, že Moskva o údajném desetibodovém plánu nic neví.
Evropští diplomaté odhadují, že ruský prezident Vladimir Putin chce na Ukrajině mezi únorem a dubnem nadcházejícího roku spustit novou ofenzivu. O mírové rozhovory proto nebude mít zájem, dokud se nepokusí o další vlnu útoků a neuvidí její výsledky, píše WSJ.
Putin nicméně ruské válečné úsilí ve čtvrtek odmítl. „Naším cílem je naopak válku ukončit,“ řekl novinářům. O den dříve ale ruským vojákům slíbil, že jejich vyzbrojování a zásobování nebude mít do budoucna žádné finanční omezení.
Vyjednávání jsou na bodu mrazu
Rusko na Ukrajinu zaútočilo z jihu, východu a severu letos 24. února. Ruské jednotky se od té doby musely stáhnout nejprve ze severu, ze směru na Kyjev, a následně po zahájení ukrajinské protiofenzivy letos v létě i z Charkovské oblasti nebo jihoukrajinského Chersonu. Největší pozemní boje se nyní odehrávají okolo Bachmutu na severu Doněcké oblasti.
Mírová jednání mezi oběma zeměmi uvázla na mrtvém bodě letos na jaře. Kyjev v minulosti opakovaně trval na tom, že rozhovory podmíní obnovením své územní celistvosti. Moskva naopak před zimou zahájila vzdušné útoky na ukrajinskou energetickou infrastrukturu a v listopadu uvedla, že utrpení Ukrajinců skončí, pokud Zelenskyj přistoupí na její požadavky.
Bezpečnostní architekt společnosti Check Point Jiří Kohout, který dříve několik let pracoval pro bankovní sektor v oblasti bezpečnosti, v této souvislosti uvedl, že válka na Ukrajině nezačala až ruskou invazí v únoru 2022, ale už dlouho předtím sérií cílených kybernetických útoků. „Tyto útoky mířily zejména na komunikační systémy, aby omezily možnost šíření informací o dění v zemi, a zároveň na energetickou infrastrukturu, jejíž ochromení mělo oslabit schopnost Ukrajiny bránit se a fungovat v krizovém režimu,“ sdělil ČTK. Rusko v noci na dnešek podniklo masivní útok na ukrajinskou energetickou infrastrukturu, bombardování a výpadky proudu hlásí řada míst. Podle agentury AFP to uvedla ukrajinská ministryně energetiky Svitlana Hrynčuková. S následky útoků se potýkají například Charkovská, Sumská nebo Oděská oblast. „Nepřítel podnikl další masivní útok proti ukrajinské energetické infrastruktuře. Z toho důvodu byly na množství míst nasazeny nouzové energetické zdroje,“ napsala ministryně na facebooku. Dobré ráno, vážení čtenáři, Zajištění takové výjimky bylo Orbánovou prioritou dnešní schůzky. Maďarský premiér mimo jiné argumentoval tím, že jeho země je vnitrozemský stát bez přístupu k moři, a proto musí odebírat ruský plyn a ropu.
Maďarsko získalo výjimku z amerických sankcí, která mu umožní nadále bez postihu odebírat ruský plyn a ropu, uvedl dnes podle agentury AP premiér Viktor Orbán po schůzce s americkým prezidentem Donaldem Trumpem v Bílém domě. Podle maďarské agentury MTI se výjimka vztahuje na plynovod TurkStream a ropovod Družba. Úřad maďarského premiéra po schůzce v tiskové zprávě také uvedl, že USA zrušily veškeré americké sankce, které měly dopad na projekt maďarské jaderné elektrárny Paks II.
