Putin haní systém Patriot: Je prý zastaralý. Protivzdušnou obranu poskytly Kyjevu USA
Americký systém protivzdušné obrany Patriot je zastaralý a Rusko na něj najde protilék, prohlásil dnes podle agentury TASS ruský prezident Vladimir Putin. Dodání tohoto systému Kyjevu spolu s další vojenskou pomocí přislíbily ve středu Spojené státy během návštěvy ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského ve Washingtonu. Ukrajina už dlouho usilovala o dodávku tohoto obranného prostředku; je přesvědčena, že jí pomůže efektivněji čelit ruským plošným útokům na energetickou infrastrukturu.
Putin se dnes snažil význam systému Patriot snížit a poukázat na zbraně, které má nebo bude mít k dispozici Rusko. Tvrdil, že uvedený systém je horší než sovětský komplex S-300, který ve válce na Ukrajině používají obě strany. Nasazení systému Patriot podle něj ale povede k prodloužení konfliktu na Ukrajině.
Ruskou vojenskou kapacitu podle šéfa Kremlu brzy podpoří fregata Admirál Gorškov vybavená novými zbraněmi. Dříve Putin tvrdil, že na její palubě budou hypersonické střely, tedy střely schopné vyvinout alespoň pětinásobek rychlosti zvuku. Rusku také pomůže, že podle Putina už ruská armáda zničila už téměř veškerou sovětskou techniku, kterou Ukrajině poskytly členské země NATO.
Komplex Patriot je obranný raketový systém se střelami dalekého doletu, jenž umožňuje likvidovat nepřátelské taktické balistické rakety, střely s plochou dráhou letu i letadla. Několikrát modernizovaný systém začala počátkem 60. let vyvíjet americká společnost Raytheon. Kromě USA ho mají ve výzbroji například Izrael, Nizozemsko nebo Německo.
Ruský lídr během svého dnešního vystoupení u příležitosti zasedání státní rady pro mládežnickou politiku také ujišťoval, že Rusko by chtělo, aby válka na Ukrajině skončila co nejdříve. „Budeme usilovat o to, aby to skončilo, a čím dřív, tím samozřejmě lépe,“ sdělil Putin a znovu obvinil Kyjev, že se brání mírovým rozhovorům. Rusko ale odmítlo výzvu Kyjeva, aby z ukrajinského území stáhlo vojáky a pokračuje na Ukrajině v útocích na civilní cíle a kritickou infrastrukturu. „Všechny ozbrojené konflikty dřív nebo později končí jednáním na diplomatické úrovni,“ prohlásil Putin. Invazi na Ukrajinu zahájilo Rusko 24. února.
Pracovníci Mezinárodního měnového fondu (MMF) brzy zahájí misi na Ukrajině, v rámci které budou jednat o finančních potřebách země a možném novém úvěrovém programu. Uvedla to dnes podle agentury Reuters mluvčí MMF Julie Kozacková. Zdůraznila rovněž, že Ukrajina musí pokračovat v boji proti korupci.
Ukrajina se nyní potýká s korupčním skandálem v energetickém sektoru, který přiměl dva ministry podat demisi. Protikorupční úřad (NABU) v úterý oznámil, že ukrajinské úřady v souvislosti s korupcí v energetickém sektoru obvinily sedm lidí. Skupina podle vyšetřovatelů na úplatcích získala 100 milionů dolarů (asi dvě miliardy korun). Premiérka Julija Svyrydenková dnes uvedla, že vláda v reakci na skandál zorganizuje audit ve všech státních firmách.
Ukrajinská vláda zorganizuje audit ve všech státních firmách, včetně energetických, oznámila dnes premiérka Julija Svyrydenková v reakci na korupční skandál, který přiměl dva ministry podat demisi. „Připravujeme komplexní řešení pro všechny státní společnosti, včetně energetických podniků. Provádíme audit a pověřili jsme dozorčí rady, aby zkontrolovaly stav prací, zejména pokud jde o zadávání veřejných zakázek,“ napsala premiérka na sociální síti.
Protikorupční úřad NABU v úterý oznámil, že ukrajinské úřady obvinily sedm lidí v souvislosti s korupcí v energetickém sektoru. Skupina podle vyšetřovatelů na úplatcích získala 100 milionů dolarů (asi dvě miliardy korun).
Případ týkající se vysoce postavených činitelů v energetice podle agentury Reuters pobouřil obyvatele země, kteří kvůli ruským útokům musejí snášet každodenní odstávky dodávek elektřiny.
Většina zemí EU včetně České republiky považuje použití takzvané reparační půjčky pro Kyjev za jedinou reálnou možnost, jak finančně podpořit Ukrajinu. Po jednání unijních ministrů financí v Bruselu to dnes uvedl odcházející český ministr Zbyněk Stanjura.
Evropská komise již před časem představila plán, který podle ní umožní využít až 185 miliard eur ze zmrazených ruských aktiv v Evropě k financování takzvané reparační půjčky Ukrajině, aniž by tato aktiva byla zkonfiskována. Některé země mají ale proti tomuto postupu výhrady a množství otázek technického i právního rázu.
Mírová jednání mezi Moskvou a Kyjevem skončila na jaře, aniž by několik kol rozhovorů přineslo výsledky. Ukrajina uvádí, že nemá zájem o rozhovory postavené na ruských ultimátech a že opravdové jednání bude možné teprve tehdy, až ruská armáda opustí ukrajinské území. Mnozí zahraniční experti také upozorňují, že čím lepší pozici získají Ukrajinci na bojišti, tím větší šanci mají, že pro ně případné mírové rozhovory skončí výhodně.
