9°C
Putin haní systém Patriot: Je prý zastaralý. Protivzdušnou obranu poskytly Kyjevu USA
Americký systém protivzdušné obrany Patriot je zastaralý a Rusko na něj najde protilék, prohlásil dnes podle agentury TASS ruský prezident Vladimir Putin. Dodání tohoto systému Kyjevu spolu s další vojenskou pomocí přislíbily ve středu Spojené státy během návštěvy ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského ve Washingtonu. Ukrajina už dlouho usilovala o dodávku tohoto obranného prostředku; je přesvědčena, že jí pomůže efektivněji čelit ruským plošným útokům na energetickou infrastrukturu.
Putin se dnes snažil význam systému Patriot snížit a poukázat na zbraně, které má nebo bude mít k dispozici Rusko. Tvrdil, že uvedený systém je horší než sovětský komplex S-300, který ve válce na Ukrajině používají obě strany. Nasazení systému Patriot podle něj ale povede k prodloužení konfliktu na Ukrajině.
Ruskou vojenskou kapacitu podle šéfa Kremlu brzy podpoří fregata Admirál Gorškov vybavená novými zbraněmi. Dříve Putin tvrdil, že na její palubě budou hypersonické střely, tedy střely schopné vyvinout alespoň pětinásobek rychlosti zvuku. Rusku také pomůže, že podle Putina už ruská armáda zničila už téměř veškerou sovětskou techniku, kterou Ukrajině poskytly členské země NATO.
Komplex Patriot je obranný raketový systém se střelami dalekého doletu, jenž umožňuje likvidovat nepřátelské taktické balistické rakety, střely s plochou dráhou letu i letadla. Několikrát modernizovaný systém začala počátkem 60. let vyvíjet americká společnost Raytheon. Kromě USA ho mají ve výzbroji například Izrael, Nizozemsko nebo Německo.
Ruský lídr během svého dnešního vystoupení u příležitosti zasedání státní rady pro mládežnickou politiku také ujišťoval, že Rusko by chtělo, aby válka na Ukrajině skončila co nejdříve. „Budeme usilovat o to, aby to skončilo, a čím dřív, tím samozřejmě lépe,“ sdělil Putin a znovu obvinil Kyjev, že se brání mírovým rozhovorům. Rusko ale odmítlo výzvu Kyjeva, aby z ukrajinského území stáhlo vojáky a pokračuje na Ukrajině v útocích na civilní cíle a kritickou infrastrukturu. „Všechny ozbrojené konflikty dřív nebo později končí jednáním na diplomatické úrovni,“ prohlásil Putin. Invazi na Ukrajinu zahájilo Rusko 24. února.
12:02
Dnes
Evropský parlament pravděpodobně odsoudí Svobodou stranu Rakouska (FPÖ) za její blízkost k Rusku prezidenta Vladimira Putina, píše s odvoláním na návrh usnesení agentura APA. Europarlament má o právně nezávazné rezoluci týkající se ruských pokusů o ovlivňování voleb do EP hlasovat dnes, materiál velmi pravděpodobně podpoří evropští lidovci, sociální demokraté, liberálové i zelení.
Rezoluce má vyjádřit znepokojení Evropského parlamentu nad novými obviněními z ruského vlivu a pokusy Moskvy o ovlivňování některých kandidátů a vměšování se do nadcházejících voleb.
FPÖ čelila kritice za přílišnou náklonnost k Rusku a prezidentu Vladimiru Putinovi v minulosti už vícekrát. V prosinci roku 2016 podepsali představitelé strany Svobodných smlouvu „o přátelství“ se stranou Jednotné Rusko. V dnešním návrhu usnesení Parlament EU mimo jiné „vyjadřuje své znepokojení nad rakouským špionážním případem, v němž je bývalý rakouský zpravodajský důstojník Egisto Ott, který je údajně úzce spojen s politikem FPÖ Hansem-Jörgem Jeneweinem, obviněn ze špionáže pro Rusko a nezákonného získávání osobních údajů z policejních databází, včetně předávání údajů z mobilních telefonů bývalých vysoce postavených rakouských úředníků ruské tajné službě“.
11:28
Dnes
Na ukrajinské frontové linii nastala patová situace, jsou proto příhodné podmínky pro zahájení mírových rozhovorů, míní běloruský vůdce Alexandr Lukašenko.
Ruští vojáci podle Lukašenka sice v posledních době získali kontrolu nad několika ukrajinskými obcemi, jde ale jen o „pomalý postup“. „Je to patová situace,“ dodal v projevu před Všeběloruským lidovým shromážděním - orgánu připomínajícím parlament, kde zasedají nejrůznější delegáti včetně představitelů běloruské vlády.
„Pokud nezačneme vyjednávat teď, Ukrajina postupně přijde o svůj stát a může přestat existovat. Ukrajina potřebuje mír,“ uvedl Lukašenko, blízký spojenec ruského prezidenta Vladimira Putina, jehož vojska mimo jiné z běloruského území 24. února 2022 vpadla na Ukrajinu a rozpoutala tím největší pozemní konflikt v Evropě od druhé světové války.
10:40
Dnes
Rusko ve středu v Radě bezpečnosti OSN vetovalo rezoluci proti závodům ve zbrojení ve vesmíru, kterou předložily Spojené státy a Japonsko. Návrh podpořilo 13 z 15 členů rady, Čína se zdržela.
Rezoluce vyzývala všechny státy, „aby aktivně přispěly k mírovému využití vesmíru a k předcházení závodů ve zbrojení ve vesmíru“. Návrh rezoluce dále zdůrazňoval, že je nutné dodržovat kosmickou dohodu, kterou ratifikovalo více než sto zemí, a nedopravovat na oběžnou dráhu kolem Země „žádné objekty s atomovými zbraněmi nebo jinými typy zbraní hromadného ničení“ a „nerozmisťovat takové zbraně ve vesmíru“. Detonace atomové bomby nebo jiné zbraně hromadného ničení by měla dramatický dopad na aktivity ve vesmíru a na planetu Zemi. Americká velvyslankyně při OSN Linda Thomasová-Greenfieldová varovala, že takový výbuch by mohl zničit tisíce satelitů poskytujících životně důležité služby pro komunikaci, vědu, meteorologii, zemědělství nebo národní bezpečnost.
Mírová jednání mezi Moskvou a Kyjevem skončila na jaře, aniž by několik kol rozhovorů přineslo výsledky. Ukrajina uvádí, že nemá zájem o rozhovory postavené na ruských ultimátech a že opravdové jednání bude možné teprve tehdy, až ruská armáda opustí ukrajinské území. Mnozí zahraniční experti také upozorňují, že čím lepší pozici získají Ukrajinci na bojišti, tím větší šanci mají, že pro ně případné mírové rozhovory skončí výhodně.
Témata:
Související
