Putin nepřesvědčil Lukašenka k invazi. „Bělorusko není na prodej," hřímá opoziční vůdkyně Cichanouská
Běloruská opoziční kandidátka na prezidentku Běloruska ve volbách roku 2020 Svjatlana Cichanouská prohlásila, že východoevropská země „není na prodej“ poté, co si prezident Alexandr Lukašenko v pondělí potřásl rukou s Vladimirem Putinem, píše Newsweek. A co na to expertka? „Takticky a strategicky, pro jakýkoli stát je sebevražedné připojit se k tomuto válečnému stavu, kde byla ruská přesila v podstatě rozbita," zhodnotila vědkyně Anna Ohanyanová aktuální situaci.
Putin dorazil do Běloruska v pondělí. Stalo se tak poprvé od začátku invaze na Ukrajinu v únoru, jeho příjezd provázejí spekulace, že se snaží vyzbrojit Lukašenka, aby se více zapojil do stagnující invaze na Ukrajině. Navzdory velikosti Putinovy armády, Moskva měla problémy udržet své síly motivované a dobře vycvičené, což Ukrajině, posílené podporou Západu, umožnilo během podzimu získat zpět tisíce čtverečních mil dříve okupovaného území.
Lukašenko neposlal na Ukrajinu vlastní vojáky, ale byl jedním z mála globálních vůdců, kteří veřejně podpořili široce odsuzovanou válku. Jeho vláda má úzké vazby na Kreml a dokonce dovolil ruským vojákům vstoupit na Ukrajinu z běloruských hranic, čímž jim umožnil bližší přístup do ukrajinského hlavního města Kyjeva.
Jeho setkání s Putinem se setkalo s odsouzením ze strany Cichanouské, vůdkyně běloruské prodemokratické opozice, která žije v exilu, protože svoboda disidentů je v autoritářském státě omezená. V pondělí se ohledně setkání Lukašenka a Putina vyjádřila na Twitteru. Bylo to poté, co se na internetu objevilo video, jak si vůdci podávají ruce.
„Bělorusko není na prodej. Naše nezávislost není na prodej. Diktátor Lukašenko nemůže uzavírat dohody jménem našeho lidu - zastupuje pouze sám sebe. A nezachrání si vlastní kůži,“ napsala Cichanouská na Twitteru.
Dodala, že Lukašenko „bude odpovědný za své zločiny proti Bělorusům a Ukrajincům“.
Diktátoři se setkali poté, co Bělorusko v posledních týdnech zintenzivnilo vojenská cvičení. Minulý týden běloruská armáda oznámila plány na kontrolu bojové připravenosti svých jednotek a na začátku prosince také provedla protiteroristické cvičení.
Sebevražda Běloruska
Anna Ohanyanová, hlavní vědecká pracovnice z think-tanku Carnegie Endowment for International Peace, v pondělí uvedla, že kritika Cichanouské pravděpodobně neovlivní běloruský diskurz, protože Lukašenko vede autoritářský stát, kde jsou disidenti potlačováni.
Řekla však, že je nepravděpodobné, že by mnoho Bělorusů reagovalo na setkání Lukašenka s Putinem podporou, a poukázala na hluboké společenské vazby mezi mnoha Bělorusy a Ukrajinci, které by Lukašenkovi znesnadnily formální připojení k Putinově invazi.
„Myslím, že lidé sami by byli nervózní, kdyby se Lukašenko pokusil zatáhnout Bělorusko do této války na straně poražené moci,“ řekl Ohanyanová. „Chci říct, takticky a strategicky, pro jakýkoli stát je sebevražedné připojit se k tomuto válečnému stavu, kde byla ruská přesila v podstatě rozbita.“
Ohanyanová řekla, že Bělorusko by mohlo navýšit počet vojenských cvičení, aby přitáhlo ukrajinské jednotky na sever, čímž by armáda zůstala ve zranitelnější pozici na jihovýchodě Ukrajiny, jako je oblast Donbas, kde se v posledních měsících odehrávala většina bojů – ačkoli zapochybovala o Rusku, že by v tom bylo úspěšné.
Tanker Boracay, na který se vztahují západní sankce kvůli podezření, že je součástí ruské stínové flotily a který francouzské úřady vyšetřovaly kvůli podezření z účasti na nelegálních přeletech dronů nad dánskými letišti, odplul z kotviště na západě Francie a míří Biskajským zálivem na jihozápad; cíl má v Indii. Není zřejmé, proč plavidlo, na které o víkendu vpadlo komando francouzského námořnictva, smělo opět odplout, napsala agentura Reuters.
Francouzský prezident Emmanuel Macron ve čtvrtek uvedl, že loď byla zadržena v rámci evropské strategie boje proti toku příjmů z ropy, který pomáhá financovat ruskou válku na Ukrajině. Macron také uvedl, že není jasné, zda se plavidlo minulý týden podílelo na přeletech dronů v Dánsku, které uzavřely dánská letiště poblíž trasy, kterou loď plula z Baltského do Severního moře.
Ruský prezident Vladimir Putin ve čtvrtek označil zásah Francie proti tankeru Boracay za pirátství.
1400 km od Ukrajiny byla právě zasažena rafinérie Orsknefteorgsintez v Orenburské oblasti. Podle telegramového kanálu Baza zaznamenali nejméně dva drony.
K úderu se přihlásila ukrajinská rozvědka SBU. „SBU pokračuje ve způsobování vážných škod ruské ekonomice tím, že se zaměřuje na zařízení ropného a plynárenského průmyslu. Snížení petrodolarových příjmů přímo ovlivňuje schopnost agresora pokračovat ve válce proti Ukrajině. Téměř 40 % ruských rafinérských kapacit již nefunguje. Budeme nadále pracovat na tom, aby se toto číslo zvýšilo,“ uvedl zdroj agentury Ukrinform z SBU.
Rusko likviduje i ukrajinské zemědělství. Úder v Charkovské oblasti zasáhl vepřín, budovu zapálil a zabil některá prasata, ukazují fotografie Ukrajinské služby pro mimořádné situace.
