„Pokud zmizím, tak mě zabili,“ napsal ruský aktivista na sítích. Slehla se po něm zem
Sibiřský aktivista Aikhal Ammosov z Jakutska zmizel. Měl se dostavit na soudní slyšení za „diskreditaci ruské armády", avšak neučinil tak. Na sociálních sítích sdílel příspěvek, že pokud zmizí, pravděpodobně byl zabit. „Pokud jde o nedávné hrozby Aikhalovi, upřímně řečeno, nevím,“ řekl jeho kolega Rádiu Svobodná Evropa. „Absolutně netuším, kde by mohl být... Možná ho už zabili nebo ho drží ve sklepě a mučí.“
Dne 10. prosince zveřejnil ruský aktivista a punkový hudebník Aikhal Ammosov na Instagramu fotografii, na které vyzývá k propuštění sibiřského šamana drženého na psychiatrické klinice od té doby, co uspořádal protesty proti prezidentu Vladimiru Putinovi.
Ammosov, jehož pravé jméno je Igor Ivanov, se měl o tři dny později dostavit k soudu ve východosibiřském městě Jakutsk, kde měl čelit obvinění z „diskreditace“ ruské armády – obvinění, které by mohlo vést k pětiletému vězení, pokud bude odsouzen.
Třicetiletý Ammosov se ale k soudu nedostavil. A jeho přátelé a kolegové aktivisté říkají, že zmizel, i když se připravoval na slyšení 13. prosince.
„Ano, chystal se jít k soudu,“ řekl Ammosovův kolega aktivista Kyundel Ottujev. „Už na podzim jsem se ho ptal, jestli chce opustit zemi, odmítl. Mnozí mu radili, aby utekl, on vždy odmítl. Řekl: 'Nejsem zbabělec a půjdu až do konce.' Napsal, že se vězení nebojí.“
Ammosovovi spolupracovníci říkají, že se obávají o jeho bezpečnost, a že krátce předtím, než se den po svém posledním příspěvku na Instagramu z 10. prosince odmlčel, varoval na sociálních sítích, že by mohl zmizet.
„Pokud jde o nedávné hrozby Aikhalovi, upřímně řečeno, nevím,“ řekl Ottujev. „Absolutně netuším, kde by mohl být... Možná ho už zabili nebo ho drží ve sklepě a mučí.“
Od té doby, co Putin v únoru zahájil invazi na Ukrajinu, údajně uprchly ze země statisíce Rusů, a to jak kvůli stále represivnějšímu politickému prostředí, tak kvůli tomu, aby se vyhnuli odvodu.
Ottujev ale řekl, že Ammosov pravděpodobně ze země neutekl.
„Sám na sociální sítě napsal: ‚Pokud zmizím, znamená to, že mě zabili‘,“ řekl Ottujev.
Rádio Svobodná Evropa nedokázalo najít tento údajný příspěvek na sociálních sítích, i když další spolupracovník, kterého reportér kontaktoval, uvedl, že viděl nedávný příspěvek na Instagram Stories od Ammosova, který naznačuje, že by mohl zmizet. Spolupracovník řekl, že zapomněli udělat snímek obrazovky příspěvku, který již není k dispozici.
Jakutský punk proti válce
Soudní jednání 13. prosince, ke kterému se měl Ammosov dostavit, zahrnovalo obvinění z trestného činu po jeho zatčení v srpnu za údajný pokus vztyčit v Jakutsku transparent s nápisem: „Jakutský punk proti válce.“
Podle zákona, který Putin podepsal krátce po ruské invazi na Ukrajinu, by mohl dostat až tři roky vězení za „veřejné akce“ údajně „směřující k diskreditaci“ ruských ozbrojených sil.
Vůdce punkové skupiny Crispy Newspaper Ammosov byl v minulosti dvakrát odsouzen za „chuligánství“ kvůli protiválečným graffiti.
V jednom rozhovoru v květnu řekl, že po svém zadržení byl pět dní držen na samotce, zatímco mu bylo vyhrožováno taserem a zbraní.
„Snažili se mě psychicky zlomit,“ řekl.
Ammosov dále uvedl, že začal tajně provádět své protiválečné protesty od té doby, co Rusko 24. února zahájilo invazi.
„Dokonce jsem opustil svou práci... abych mohl bojovat proti válce na plný úvazek,“ řekl. „Hledali mě dva měsíce, víceméně. Skrýval jsem se a každou noc jsem pobýval na různých místech.“
„Děsivé je, že tyto případy proti mně jsou používány k umlčování každého, kdo je pro mír," řekl Ammosov v květnu. „Chytili lidi, jako jsem já, a všichni v Jakutsku se bojí. Jsme příliš daleko od Moskvy a Petrohradu. Neexistuje zde žádná ochrana…. Nejsou zde prakticky vůbec žádní obránci lidských práv."
Server Nexta informoval na Twitteru, že ani aktivistova matka netuší, kde se nachází.
Summit Šanghajské organizace pro spolupráci (SCO) v Číně a následné oslavy konce druhé světové války jsou podle prezidenta Petra Pavla předzvěstí změn nového světového řádu. V Evropě bychom těmto událostem měli věnovat pozornost, dodal.
Čína a Rusko na summitu v uplynulých dnech představily vizi nového mezinárodního řádu jako protiváhu k institucím vedeným Západem. Čínský prezident Si Ťin-pching oznámil vznik rozvojové banky SCO a nabídl členským státům miliardové finanční pobídky, zatímco ruský prezident Vladimir Putin zdůraznil posílení „skutečného multilateralismu“. Na následné oslavy konce druhé světové války v Asii se sjíždí řada státníků z především autoritářských zemí.
„Je to evidentně snaha Číny prezentovat se jako globální síla, se kterou je potřeba počítat v budoucnosti jako se zemí, kolem které se soustředí další větší či menší země, které usilují o protiváhu systému, který tady byl vytvořen,“ řekl Pavel novinářům. „Neměli bychom podceňovat to, co se dnes v Číně děje.“
Putin na schůzce s Ficem ocenil to, co označil za nezávislost slovenské diplomacie, píše AFP. Rusko nikdy nebylo proti vstupu Ukrajiny do EU, dodal.
V rusko-ukrajinském konfliktu bylo zabito přibližně 2000 severokorejských vojáků, napsala dnes agentura AFP. Odvolává se na jihokorejskou Národní zpravodajskou službu (NIS), podle níž KLDR plánuje do Ruska vyslat dalších 6000 vojáků.
„V dubnu odhadovali počet mrtvých na nejméně 600, ale na základě aktualizovaných odhadů je tento počet nyní 2000,“ řekl novinářům člen dolní komory parlamentu I Song-kwon po briefingu poslanců, kteří jsou členy výboru pro zpravodajské služby a NIS.
Tajné služby Jižní Koreje a západních zemí tvrdí, že Pchjongjang loni vyslal okolo 13.000 vojáků do ruské Kurské oblasti, jejíž část v srpnu 2024 obsadila ukrajinská armáda. Severní Korea podle NIS plánuje nasadit dalších 6000 vojáků v Rusku, kam už dorazila tisícovka ženistů, dodala agentura Jonhap. KLDR kromě ženistů dříve přislíbila i 5000 armádních stavebních dělníků, kteří mají pomoci při rekonstrukčních pracích ve zmíněné oblasti.
