Scholz: Putin se dramaticky přepočítal. Německo koupí stíhačky schopné nést jaderné bomby
Ruský prezident Vladimir Putin se útokem na Ukrajinu ve všem dramaticky přepočítal, Ukrajina invazi vzdoruje a Evropa se kvůli plynu nevzdala hodnot a solidarity. Dnes to v projevu před poslanci Spolkového sněmu prohlásil německý kancléř Olaf Scholz. Ukrajině Scholz vyslovil plnou podporu a země se podle něj může spolehnout, že dostane vše, co pro svou obranu a přežití potřebuje, a to včetně zbraní a financí. Kancléř také ocenil rychlost, s jakou Německo a Evropa posilují svou energetickou a vojenskou bezpečnost.
„Putin se fundamentálně zmýlil, když věřil, že Ukrajinu dobyde za pár dní, země se ale už deset měsíců brání,“ řekl Scholz. Putinovou obrovskou chybou bylo podle kancléře i to, že spoléhal na nejednotu Západu. „Věřil, že může evropskou solidaritu rozpustit utažením plynového kohoutu,“ uvedl.
Místo rychlého pádu Ukrajiny a slabého Západu je to nyní Putin, kdo čelí statečnosti Ukrajinců a živoucí solidaritě Evropy. „A to je skutečná historie roku 2022,“ řekl kancléř.
Scholz opětovně odsoudil taktiku ruských vojsk, která na Ukrajině ničí civilní energetickou infrastrukturu. „Je to hrozivá taktika spálené země,“ uvedl a dodal, že Putinovi se ani tak zvítězit nepodaří. „Podpoříme Ukrajinu vším, čím potřebuje, aby mohla vzdorovat,“ řekl. Jako pomoc pro Kyjev zmínil zbraně včetně dělostřeleckých a protileteckých systémů, generátory a také peníze. „Evropská unie v roce 2023 poskytne 18 miliard eur (437 miliard Kč),“ řekl o společné půjčce, na kterou se unie v pondělí dohodla.
Kancléř o německé podpoře opakovaně ujistil i východní spojence v NATO. „Budeme bránit každý metr čtvereční spojeneckého území,“ řekl. Uvedl také, že Německo v reakci na válku zahájilo rozsáhlou modernizaci armády, která získala na zbrojení zvláštní fond o objemu 100 miliard eur (2,4 bilionu Kč). Připomenul i záměr koupit pro německé letectvo 35 amerických stíhaček F-35, které mohou nést jaderné bomby. Ty Německo v arzenálu nemá, ale v rámci závazků Severoatlantické aliance slíbilo provozovat letouny, které tyto zbraně mohou nést.
Podle Scholze Německo s Evropou ukázaly neuvěřitelné tempo v posílení energetické nezávislosti. Jako příklad uvedl rychlé budování terminálů na zkapalněný zemní plyn (LNG). První z nich Německo otevře v sobotu ve Wilhelmshavenu, další budou následovat. „V červenci se začalo stavět a již tento týden ve Wilhelmshavenu zakotví první loď s LNG,“ řekl. Do Wilhelmshavenu nyní míří plovoucí terminál na opětovné zplynování LNG, který také na své palubě přepravuje 170.000 kubických metrů LNG.
V závěru projevu Scholz ujistil, že Německo nenechá v současné krizi vyvolané ruskou invazí nikoho bez pomoci. „Nikdo netrpí tak jako Ukrajinci. Stojíme pevně na jejich straně. Ale i Němce a naše spojence ruská agrese postavila před velké výzvy, které přijímáme a zvládneme. Ti, kteří nevěřili, že to zvládneme, se hluboce mýlili,“ řekl. „Jsme v tom společně a nikoho nenecháme samotného,“ dodal.
Evropská unie se chystá zrušit sankce uvalené na aktiva spojená s ruským oligarchou Olegem Děripaskou, aby odškodnila rakouskou banku Raiffeisen Bank International za pokutu, kterou má zaplatit v Rusku. S odvoláním na zdroje z EU to napsal britský list Financial Times (FT).
V nejnovějším sankčním návrhu EU je podle sedmi lidí obeznámených se záležitostí zahrnuto ustanovení o uvolnění akcií v rakouské stavební společnosti Strabag, kterou kdysi částečně vlastnil Děripaska, a to zhruba za dvě miliardy eur (48,5 miliardy Kč). Majetek by připadl bance Raiffeisen, aby tak byla odškodněna za pokutu dvě miliardy eur, kterou musí zaplatit po rozhodnutí ruského soudu ve prospěch podniku spojeného s Děripaskou.
Sankce na Děripasku byly původně uvaleny kvůli tomu, že údajně poskytoval materiální podporu ruskému vojenskému a průmyslovému komplexu při invazi na Ukrajinu. Někteří evropští představitelé se obávají, že návrh na odškodnění banky by legitimizoval snahy oligarchů obejít sankce EU vůči Rusku a zároveň posílil ruské soudy, které na sankce reagují nařizováním konfiskace západních aktiv.
Rusko v noci podniklo rozsáhlé údery na energetickou infrastrukturu na východě Ukrajiny, kde jsou klíčová plynárenská zařízení, oznámil Kyjev.
„Proč posíláte tolik dronů do Dánska?“ dostal Vladimir Putin dotaz na Valdajském fóru. „Už nebudu. Nebudu víc. Ani do Francie, ani do Dánska, ani do Kodaně,“ pronesl s ironickou dikcí káraného žáčka.
