Útoky na základny Rusy zaskočily. Drony k nim urazily přes 500 kilometrů
Drony, které v pondělí zasáhly dvě ruská armádní letiště v Saratovské a Rjazaňské oblasti, letěly z Ukrajiny, sdělil deníku The New York Times (NYT) nejmenovaný vysoce postavený ukrajinský činitel. Ukrajina přešla k útokům na cíle v hloubi Ruska, ve vzdálenosti okolo 500 kilometrů od svého území, a mění tak geografii války, podotkl list. V úterý k tomu pravděpodobně použila upravené drony Tupolev Tu-141 sovětské výroby, uvádí shodně několik médií včetně agentury AFP nebo ruských zdrojů. Tyto bezpilotní letouny jsou schopny urazit vzdálenost až okolo 1000 kilometrů.
V pondělí ruské ministerstvo obrany uvedlo, že dva ukrajinské bezpilotní letouny zaútočily na letecké základny v Saratovské a Rjazaňské oblasti, přičemž zemřeli tři ruští vojáci a vznikly materiální škody. Podle informací ze sociálních sítí drony poškodily dva bombardéry Tu-95 na základně Engels u Saratova a cisternu a bombardér Tu-22M3 na letišti Ďagilevo u Rjazaně. Kyjev se k útokům oficiálně nepřihlásil, ukrajinští představitelé ale v komentářích naznačovali, že za nimi stojí Ukrajina.
Nejméně jeden z pondělních útoků podle informací NYT koordinovala ukrajinská speciální jednotka poblíž zasaženého cíle. Jak se na ruské území dostala, ale není jasné.
Ruský útok dronem na vlakové nádraží ve městě Šostka na severovýchodě Ukrajiny si vyžádal první oběť. Místní úřady potvrdily, že v troskách jednoho z vagonů byl nalezen mrtvý 71letý muž. Zraněno bylo nejméně 30 lidí, z toho osm muselo být hospitalizováno. Drony zasáhly nejprve příměstský vlak a poté soupravu směřující do Kyjeva právě ve chvíli, kdy probíhala evakuace cestujících, informoval server Direktno.rs.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj útok označil za brutální a vyzval Západ k rozhodnější reakci. Ministr zahraničí Andrij Sibiha uvedl, že šlo o takzvaný dvojitý úder, jehož cílem je zasáhnout i záchranáře. Útok způsobil výpadky elektřiny v Šostce i okolí, Moskva mezitím stupňuje nálety na železniční a energetickou infrastrukturu.
Ukrajinská armáda v noci na sobotu zasáhla ruskou raketovou loď Grad třídy Bujan-M, vyzbrojenou střelami s plochou dráhou letu Kalibr. K zásahu došlo v oblasti Oněžského jezera v Karelské republice, přičemž poškozena byla pravá část prostoru pohonných jednotek.
Loď patří k nejnovějším ve službě Baltského loďstva a využívá raketový komplex Kalibr-NK, který Rusko nasazuje k útokům na Ukrajinu. Podle serveru The Kyiv Independent je Grad sice malá, ale velmi silně vyzbrojená a schopná operovat v mělkých vodách. Útok zapadá do série úderů, jimiž Ukrajina v posledních měsících výrazně oslabila ruské námořnictvo.
Ruští vojáci zaútočili dronem v sobotu 4. října na loď s dvojicí rybářů na jezeře v Šosteckém okrese v Sumské oblasti. Podle tamní prokuratury došlo k útoku dopoledne, kolem 11:20. Na místě zemřel muž (†63) a jeho přítel (65) utrpěl zranění. Ukrajinské úřady případ vyšetřují jako válečný zločin, protože bezpilotní letoun zasáhl civilisty při běžné činnosti u vody.
K tragédii došlo ve stejný den, kdy Rusové podnikli další masivní útoky na Sumsko, včetně železniční stanice ve městě Šostka. Ty si vyžádaly desítky zraněných a výpadky v dodávkách elektřiny, vody i plynu. Jen během 24 hodin Rusové podnikli téměř dvě stovky útoků na 50 sídel v regionu.
„To, že Ukrajina dokáže provést útoky v hloubi Ruska, není důležité jen z armádního hlediska. Je to také signál, že pokud Rusko bude ve válce pokračovat, bude ho to něco stát a že Rusko je stejně jako Ukrajina zranitelné vůči dronům a střelám s dlouhým doletem,“ sdělil NYT k pondělním útokům Max Bergmann, bývalý americký diplomat, který působí v Centru pro strategická a mezinárodní studia ve Washingtonu.
Západní spojenci odmítli Kyjevu dodávat zbraně s dlouhým dosahem, aby se vyvarovali hlubšího vtažení do války mezi Ruskem a Ukrajinou. Ukrajinský výrobce zbraní Ukroboronprom ale v říjnu uvedl, že zakončuje vývoj dronů s doletem asi 1000 kilometrů a s bojovou hlavicí vážící 75 kilogramů. V neděli pak podnik podle NYT sdělil, že dokončil testování zbraně.
Kyjev však k pondělním útokům patrně využil sovětské drony Tupolev Tu-141, známé také pod názvem Striž, které původně sloužily k výzvědným účelům, shodli se západní experti oslovení agenturou AFP. Také například podle ruského listu Kommersant šlo právě o tato zařízení.
„Nejde o sofistikovanou technologii,“ řekl AFP Jean-Christophe Noël, který působí ve Francouzském ústavu mezinárodních vztahů (IFRI). „Ukrajincům se k ní ale podařilo přidat výbušnou nálož a navádění pomocí GPS,“ dodal Noël.
Drony Tu-141 dokážou zůstat ve vzduchu jen omezenou dobu a musejí letět přímo k zamýšlenému cíli. Kvůli své zastaralé technologii jsou také snadným cílem pro moderní protivzdušnou obranu, a mohou tak být lehce sestřeleny, napsala agentura AP. Skutečnost, že se v pondělí Ukrajině povedlo letiště v Rusku zasáhnout, vyčítal ruskému armádnímu velení například ruský proválečný komentátor na platformě Telegram s přezdívkou Milinfolive. Ruské ministerstvo obrany ale nyní tvrdí, že ruská protivzdušná obrana drony sestřelila a že oběti a škody způsobily jejich úlomky.
