Senát kývl na výcvik ukrajinských vojáků v Česku: Nová senátorka to schytala: Jste hlásná trouba Ruska
V Česku se bude moci příští rok vycvičit až 4000 ukrajinských vojáků, jejichž země čelí ruské agresi. Parlamentní souhlas s jejich výcvikem dnes stvrdil Senát. Schválil také vyslání českých vojáků k výcviku Ukrajinců v jiných členských státech Evropské unie a mandát pro dvě další zahraniční mise v Kosovu a v Iráku. Souhlas vyslovilo 67 ze 70 přítomných senátorů.
Výcvik ukrajinských vojáků v Česku se uskuteční podle dřívějších informací v prostoru Libavá, bude se týkat mechanizovaných jednotek i speciálních profesí. Do konce příštího roku by se mělo podle vládního podkladu uskutečnit pět čtyřtýdenních turnusů, každého by se mohlo zúčastnit až 800 ukrajinských vojáků.
Cvičení vychází z dvoustranné dohody české a ukrajinské vlády. Výhledově by mělo být podle podkladů převedeno pod asistenční misi EU, která by Česku mohla vrátit část nákladů odhadovaných na 975 milionů korun. Při výcviku ukrajinských vojáků získá nové zkušenosti i česká armáda, podotkla ministryně obrany Jana Černochová (ODS). Půjde například o informace o operačních postupech obou válčících stran.
Ruské ministerstvo obrany oznámilo dobytí obcí Seredně a Kleban-Byk v ukrajinské Doněcké oblasti. Obsazení obce Kleban-Byk by znamenalo další postup Rusů směrem ke Kosťantynivce, klíčovému městu na cestě ke Kramatorsku, kde se nachází významná ukrajinská logistická základna, napsala agentura AFP.
Evropa musí převzít větší odpovědnost, investovat do obrany a jednat společně, zdůraznil šéf české diplomacie Jan Lipavský na Evropském fóru Alpbach v Rakousku. Na okraj akce konané v Tyrolsku se Lipavský setkal s šéfkou rumunské diplomacie Danou Silvií Toiuovou, s níž také zahájil jeden z panelů fóra. Ministr při té příležitosti na síti X zdůraznil, že Rusko nesmí uspět ve své agresi proti Ukrajině.
Lipavský na panelu Evropa ve světě podle českého ministerstva zahraničí připomněl, že bezpečnost není samozřejmost. Evropa podle něj musí převzít větší odpovědnost, investovat do obrany a jednat společně. „Jen tak dokážeme čelit ruské agresi a ochránit naši budoucnost,“ zdůraznila česká diplomacie.
„Shodli jsme se na nutnosti dál posilovat spolupráci v EU a NATO. Společně musíme zajistit, aby Evropa byla bezpečná a Rusko neuspělo ve své agresi proti Ukrajině,“ uvedl Lipavský na platformě X po setkání s rumunskou kolegyní.
Ukrajinské úřady podle ruskojazyčného webu stanice BBC informovaly o zabitém civilistovi při ruském útoku dronu na autobus v Dněpropetrovské oblasti, přičemž další lidé utrpěli zranění.
Proti výcviku se vyslovila senátorka Jana Zwyrtek Hamplová (za Nez.), která vyjádřila obavy z bezpečnosti českých občanů. Podle ní plán není přiměřený mezinárodnímu významu ČR a ohledu velmocí na české zájmy. „Nemáme peníze na takové velkorysé zapojení do válečného konfliktu,“ uvedla. Výcvik by se podle senátorky „mohl konat na území Ukrajiny, kde se neválčí“.
„Paní kolegyně Hamplová je hlásná trouba ruské propagandy,“ zareagoval na senátorčino vystoupení předseda klubu SEN 21 a Piráti Václav Láska. Kdo upřednostňuje pohodlí a bezpečí a přehlíží ruské zločiny vůči ukrajinskému obyvatelstvu, je podle Lásky zbabělec. Za hnusnou a sprostou lež označil senátor tvrzení, že se neválčí na celém území Ukrajiny, přičemž poukázal na ruské raketové útoky. Podle Černochové senátorka požadavkem na výcvik na ukrajinském území chce, aby se ČR jako členská země NATO zapojila do války na Ukrajině.
Senátorce Daniele Kovářové (nezávislá) chyběla ve vládních podkladech jasná formulace, jaký český národní zájem hájíme. Kovářová uvedla, že návrh nepodpoří, neboť nechce, aby v cizích zemích český voják mířil na domorodce. Kovářová a Zwyrtek Hamplová byly jedinými, kdo z horní parlamentní komory hlasovaly proti návrhu. Hlasování se zdržel lidovec Lumír Kantor.
Do unijní asistenční mise bude moci Česko podle návrhu vyčlenit až 55 vojáků. Budou moci působit v jakémkoli členském státu ve velitelských strukturách, případně na pozicích instruktorů. Unijní výcvik je podle materiálu zatím plánován na příští dva roky, a to především v Polsku a v Německu. Postupně, s ohledem na potřeby ukrajinských ozbrojených sil a možnosti spojenců, by mohla tato mise působit i v dalších členských zemích.
Sněmovna kývla schválením návrhu také na prodloužení české účasti v Iráku, kde by se v letech 2023 a 2024 mohlo do mise NATO zapojit až 20 českých vojáků. V zemi působí i nyní. Novou misi představuje podle materiálu vyslání až 40 vojenských policistů do Kosova, kde budou od července příštího roku do konce roku 2024 působit v jednotce italských karabiniérů.
