Už žádná auta LADA a miliony rublů. Truchlící matky dostaly za padlé syny kuriózní kompenzaci
Ruská média a tamní státní představitelé dlouhodobě avizovali, že v případě úmrtí ruského vojáka v konfliktu na Ukrajině jeho blízcí rozhodně nepřijdou zkrátka. Sám ruský prezident Vladimir Putin přislíbil, že zmíněný příspěvek by se měl pohybovat ve výši okolo 7,4 milionu rublů (přibližně 3,1 milionu korun). Nyní se však zdá, že peníze na vyplácení pozůstalých Kremlu došly, nabízí tedy truchlícím matkám alespoň něco, do čeho mohou otřít své slzy.
Již v létě ruská státní televizní stanice Rossija 1 vysílala vcelku bizarní reportáž, jejímž obsahem byl výčet výhod, na které se rodina může těšit, jestliže některý z jejích členů padne ve „speciální vojenské operaci“ na Ukrajině. Vypíchnut byl zejména případ, kdy si za peníze z příspěvku rodiny pořizovaly nový vůz značky LADA.
Už to vzbuzuje otázky, zda skutečně zmínění lidé získali podporu ve slibované výši, která odpovídá v přepočtu přibližně 3,1 milionu korun.
LADA totiž vychází v nejlevnější verzi na něco málo nad 40 000 Kč, v té nejdražší pak asi na necelých 120 000 Kč. Kreml tak své sliby o patřičném odškodnění zcela nedodržel.
Korunu této poněkud tragické taškařici nasadil jeden z čelných představitelů Kurské oblasti Sergej Korostjev, který truchlícím matkám z Lgovského regionu jako náhradu za padlé syny věnoval sadu ručníků v dárkovém balení.
Putin na schůzce s Ficem ocenil to, co označil za nezávislost slovenské diplomacie, píše AFP. Rusko nikdy nebylo proti vstupu Ukrajiny do EU, dodal.
V rusko-ukrajinském konfliktu bylo zabito přibližně 2000 severokorejských vojáků, napsala dnes agentura AFP. Odvolává se na jihokorejskou Národní zpravodajskou službu (NIS), podle níž KLDR plánuje do Ruska vyslat dalších 6000 vojáků.
„V dubnu odhadovali počet mrtvých na nejméně 600, ale na základě aktualizovaných odhadů je tento počet nyní 2000,“ řekl novinářům člen dolní komory parlamentu I Song-kwon po briefingu poslanců, kteří jsou členy výboru pro zpravodajské služby a NIS.
Tajné služby Jižní Koreje a západních zemí tvrdí, že Pchjongjang loni vyslal okolo 13.000 vojáků do ruské Kurské oblasti, jejíž část v srpnu 2024 obsadila ukrajinská armáda. Severní Korea podle NIS plánuje nasadit dalších 6000 vojáků v Rusku, kam už dorazila tisícovka ženistů, dodala agentura Jonhap. KLDR kromě ženistů dříve přislíbila i 5000 armádních stavebních dělníků, kteří mají pomoci při rekonstrukčních pracích ve zmíněné oblasti.
Severokorejský vůdce Kim Čong-un dnes zřejmě přicestoval do Pekingu, kde by se mohl setkat s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem a jeho ruským protějškem Vladimirem Putinem. Agentury Reuters a AFP s odvoláním na svědky informovaly, že do hlavního města Číny odpoledne tamního času dorazil vlak pod vlajkou KLDR, jenž odpovídá popisu obrněného vlaku, v němž cestuje severokorejský vůdce. Kim se na jednu ze svých vzácných zahraničních cest vydal na pozvání čínského lídra a stejně jako více než dvě desítky dalších šéfů států a vlád včetně slovenského premiéra Roberta Fica se ve středu zúčastní čínských oslav konce druhé světové války.
Čína je dlouhá léta nejdůležitějším spojencem severokorejské diktatury, v posledních letech však podle agentury AP vztahy mezi oběma zeměmi poněkud ochably a Pchjongjang se je snaží posílit. Kim se naposledy do Pekingu vypravil v roce 2019, v předcházejícím roce zemi navštívil třikrát, přičemž se pokaždé setkal s prezidentem Siem. Podle AFP jde teprve o devátou zahraniční cestu severokorejského vůdce od jeho nástupu do funkce v roce 2011, naposledy se vypravil v září 2023 do Ruska.
Severokorejská média podle AFP zveřejnila snímky diktátora, který spolu s několika činiteli režimu pokuřuje před vlakem připraveným k cestě do Pekingu. Pozorovatelé nevylučují, že by tam mohli společně jednat lídři Severní Koreje, Ruska a Číny, kteří se na jedné akci setkají poprvé od konce studené války v roce 1991. Kooperace tria autoritářsky řízených zemí jim podle analytiků může pomoci lépe reagovat na sílící spolupráci Jižní Koreje a jejích spojenců či pomoci Rusku při jeho agresi vůči Ukrajině.
