Chersonský lékař využil covid a přelstil Rusy! Jak zachránil nemocnici?
Když se Rusové v Chersonu poprvé snažili zotročit nemocnici Tropinka, tamní vedoucí lékař Leonid Remiga odmítl odstranit ukrajinskou vlajku. „Zastřelte mě, jestli chcete, ale vlajku pryč nedám,“ uvedl. Když za ním okupanti přišli znovu, vymyslel lest, jak se jejich nadvládě vyhnout...
Okupanti se zanedlouho do nemocnice vrátili s novým nápadem, že ze střediska udělají vojenskou nemocnici. A Leonid je přelstil. Přesvědčil personál nemocnice, aby si vzali obleky chránící před nákazou covidem-19. Na zdi střediska vylepili plakáty o nekontrolovatelném šíření infekce. Zafungovalo to, Rusové odešli.
Remiga nemocnici vede už od roku 1995. Plán, jak zdravotní zařízení zachránit, rozmýšlel už od doby, kdy Rusové Cherson napadli. Jeho manželka s dětmi v dubnu odjela z města, zamířila na území ovládané Ukrajinou.
„Naše nemocnice se ale nemohla stát střediskem pro Rusy… Cítili to tak všichni zaměstnanci, nemohl jsem je opustit,“ přiznal lékař. Přestože spolupráci s okupanty několikrát odmítl, Rusové se nedali odbýt a nadále se snažili nemocniční personál přetáhnout na svou stranu.
Když se na jaře ve městě konala protiruská shromáždění, doktoři ošetřovali lidi s modřinami po bití a očima zasaženýma slzným plynem. Spousta z nich měla v nohách kulky, jak do nich Rusové stříleli, aby nemohli protestovat.
Po 8. květnu Rusové podle Remigy ještě přitvrdili a odpůrce zadržovali, mučili, a dokonce i zabíjeli.
7. června pak okupanti vedoucího lékaře svévolí propustili. Když se to Remiga dozvěděl, cítil na sobě příznaky mrtvice. Na jeho místo jmenovali vrchní sestru Larisu Maletovou. Bylo jim jedno, kdo zařízení povede, když bude na jejich straně.
Remiga měl zamířit do vězení, Rusy se ale podařilo přesvědčit, že jestli nezůstane v nemocnici, zemře. Další den za ním Maletová přišla s tím, že pro okupanty pracovat nechce. Lékař ji však přesvědčil, aby na svém místě zůstala. Ukrajinským policistům se snažila vysvětlit, že se k Rusku nepřidala.
Bylo to těžké, 80 % nemocničního personálu pochopilo, že se jim snaží pomoct, pro zbytek se stala kolaborantkou. Nakonec musela ukrajinskou vlajku stáhnout, ostatní opatření ale řešila pomalu. Do poslední chvíle zdržovala s podpisem smluv lékařů s ruskou vládou. 1. srpna pak odjela na území držená Ukrajinou, ve městě nechala muže a děti.
Putin v Petrohradě také prohlásil, že považuje „ruský a ukrajinský národ za jeden národ“. „V tom smyslu je celá Ukrajina - naše,“ řekl šéf Kremlu podle TASS. Kyjev a jeho západní spojenci odmítají nároky Moskvy na ukrajinské regiony jako nelegální a ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj opakovaně odmítl představu, že Rusové a Ukrajinci jsou jeden národ, poznamenala agentura Reuters.
Nedávno se sešly v tureckém Istanbulu delegace obou zemí, dohodly se však pouze na výměně válečných zajatců a repatriaci padlých. Průlom v otázce možného příměří ve válce jednání nepřineslo. Ukrajina souhlasila s americkým návrhem na bezpodmínečné třicetidenní příměří, ruská strana na něj nepřistoupila. Ruská delegace zároveň předala Ukrajincům memorandum nastiňující požadavky Moskvy pro zastavení bojů.
Ruské státní energetické, dopravní a finanční firmy jsou kandidáty na privatizaci, uvedl ministr financí Anton Siluanov. Rusko, které směřuje významné prostředky do války na Ukrajině, potřebuje peníze do rozpočtu, připomněla agentura Reuters.
Západní kapitál se Rusku vyhýbá od roku 2022, kdy Rusko z rozkazu prezidenta Vladimira Putina vojensky zaútočilo na sousední Ukrajinu. Moskva nyní hledá způsoby, jak podpořit více domácích soukromých investic, zvýšit ekonomickou efektivitu a v konečném důsledku posílit rozpočtové příjmy.
„Je to právě teď taková choulostivá otázka, ale mohu říci, že je to energetika, doprava a finance,“ řekl dnes Siluanov na mezinárodním ekonomickém fóru v Petrohradu.
"Máme zájem přilákat nové peníze na rozvoj podniků," uvedl ministr. "V současné době jsou potíže s financováním investičních programů velkých společností," dodal.
Rusko neusiluje o kapitulaci Ukrajiny, ale chce, aby Kyjev uznal realitu na bojišti, prohlásil dnes podle agentur TASS a Reuters ruský prezident Vladimir Putin na mezinárodním ekonomickém fóru v Petrohradu. Vzápětí šéf Kremlu řekl, že považuje Rusy a Ukrajince za jeden národ, a tím pádem Ukrajinu za vlastní. Současně tvrdil, že Moskva nikdy nezpochybňovala právo Ukrajiny na nezávislost, ale znovu hovořil o její neutralitě. Ukrajina se brání už čtvrtým rokem celoplošné ruské invazi.
"Neusilujeme o kapitulaci Ukrajiny. Trváme na uznání reality, která se vyvinula na zemi," řekl Putin podle TASS. Rusko se po invazi do sousední země zmocnilo asi pětiny ukrajinského území a v posledních měsících setrvale postupuje ve svém tažení zejména na východě země. Už v roce 2014 v rozporu s mezinárodním právem anektovalo ukrajinský poloostrov Krym.
Když Rusové zjistili, že není v práci, začali hledat Remigu. Poté, co se vrátil z procházky, jej odvezli daleko za příbuznými. Do vedení se dostala Iryna Svyrydová, která proukrajinské doktory urychleně propouštěla.
Nemocnice čím dál tím víc spadala pod Rusko. Na podzim okupanti žádali odstranit ze zařízení ukrajinské symboly a převést dokumenty do ruštiny.
Než se Rusové z Chersonu stáhli, hledali, co by mohli ve středisku ukrást. Zaměstnanci si museli počítače odnést domů, aby je před nimi schovali. Jeden doktor schoval dálkové ovládání CT a okupantům řekl, že i když stroj ukradnou, nebude fungovat. Rusové nakonec odnesli mikroskop a centrifugu. V listopadu pak nad nemocnicí opět zavlála vlajka Ukrajiny…
