Chersonský lékař využil covid a přelstil Rusy! Jak zachránil nemocnici?
Když se Rusové v Chersonu poprvé snažili zotročit nemocnici Tropinka, tamní vedoucí lékař Leonid Remiga odmítl odstranit ukrajinskou vlajku. „Zastřelte mě, jestli chcete, ale vlajku pryč nedám,“ uvedl. Když za ním okupanti přišli znovu, vymyslel lest, jak se jejich nadvládě vyhnout...
Okupanti se zanedlouho do nemocnice vrátili s novým nápadem, že ze střediska udělají vojenskou nemocnici. A Leonid je přelstil. Přesvědčil personál nemocnice, aby si vzali obleky chránící před nákazou covidem-19. Na zdi střediska vylepili plakáty o nekontrolovatelném šíření infekce. Zafungovalo to, Rusové odešli.
Remiga nemocnici vede už od roku 1995. Plán, jak zdravotní zařízení zachránit, rozmýšlel už od doby, kdy Rusové Cherson napadli. Jeho manželka s dětmi v dubnu odjela z města, zamířila na území ovládané Ukrajinou.
„Naše nemocnice se ale nemohla stát střediskem pro Rusy… Cítili to tak všichni zaměstnanci, nemohl jsem je opustit,“ přiznal lékař. Přestože spolupráci s okupanty několikrát odmítl, Rusové se nedali odbýt a nadále se snažili nemocniční personál přetáhnout na svou stranu.
Když se na jaře ve městě konala protiruská shromáždění, doktoři ošetřovali lidi s modřinami po bití a očima zasaženýma slzným plynem. Spousta z nich měla v nohách kulky, jak do nich Rusové stříleli, aby nemohli protestovat.
Po 8. květnu Rusové podle Remigy ještě přitvrdili a odpůrce zadržovali, mučili, a dokonce i zabíjeli.
7. června pak okupanti vedoucího lékaře svévolí propustili. Když se to Remiga dozvěděl, cítil na sobě příznaky mrtvice. Na jeho místo jmenovali vrchní sestru Larisu Maletovou. Bylo jim jedno, kdo zařízení povede, když bude na jejich straně.
Remiga měl zamířit do vězení, Rusy se ale podařilo přesvědčit, že jestli nezůstane v nemocnici, zemře. Další den za ním Maletová přišla s tím, že pro okupanty pracovat nechce. Lékař ji však přesvědčil, aby na svém místě zůstala. Ukrajinským policistům se snažila vysvětlit, že se k Rusku nepřidala.
Bylo to těžké, 80 % nemocničního personálu pochopilo, že se jim snaží pomoct, pro zbytek se stala kolaborantkou. Nakonec musela ukrajinskou vlajku stáhnout, ostatní opatření ale řešila pomalu. Do poslední chvíle zdržovala s podpisem smluv lékařů s ruskou vládou. 1. srpna pak odjela na území držená Ukrajinou, ve městě nechala muže a děti.
Slovensko bude podle ministryně hospodářství Denisy Sakové připraveno nahradit dodávky ruské ropy a plynu, až bude mít k dispozici náhradní přepravné trasy s dostatečnou kapacitou. Saková to dnes řekla novinářům v reakci na výzvy amerických politiků, aby se země zbavila dovozu uvedených ruských energií rychleji.
„Musíme nejdříve mít podmínky k tomu, abychom nezařezali náš průmysl a naše hospodářství. Po neobnovení dodávek plynu přes Ukrajinu jsme země, která je na konci každého potrubí. Chceme diverzifikovat, ale musíme spoléhat na přenosové kapacity tras. Jsme odkázáni na milost a nemilost okolních zemí. To samé se týká i ropy,“ uvedla Saková.
Řidič tramvaje Daniel Bejvl, který podle státní zástupkyně napadl a hanobil Ukrajince, popřel u soudu vinu. Připustil pouze, že ve vypjaté situaci řekl cestujícím s malým dítětem, že nemají právo být v Česku. Své vystupování označil za osobní zkrat, kterého lituje. Za výtržnictví a za hanobení národa hrozí třicetiletému muži až dvouleté vězení.
Konflikt se stal večer 27. února v tramvaji číslo 7 na zastávce Vršovické nádraží v Praze 10. Řidič tramvaj zastavil, protože ve voze dělalo hluk dítě, které poskakovalo po sedadle v botách. Došel k třiašedesátiletému muži, který dítě doprovázel, a důrazně ho slovně napomínal. Když zjistil, že cestující jsou z Ukrajiny, tak jim podle státní zástupkyně Markéty Mizerové nadával do „ukrajinských sviní“ a řekl jim mimo jiné, ať „vypadnou ven“. Muže údajně udeřil pěstí do krku, a když muž, jeho manželka a malý vnuk vystoupili, pohrozil jim údajně ještě tyčí na výhybky.
Ukrajinská železniční společnost informovala o desítkách zpožděných vlaků po ruských nočních útocích na elektrické rozvodny. Zpoždění se týkají tratí ve směrech na města Dnipro a Oděsa. Podle ukrajinského vicepremiéra Oleksije Kuleby se ruská invazní armáda v nočních úderech zaměřila na železniční infrastrukturu. Úřady informují také o částečně přerušených dodávkách elektřiny v centrální Kirovohradské oblasti.
„Kirovohradská oblast byla v noci vystavena masivnímu útoku dronů. Nepřítel zasáhl infrastrukturní objekty,“ napsal na platformě Telegram šéf regionální správy Andrij Rajkovyč. „V současné době je regionální centrum a 44 obcí částečně odpojeno od dodávky elektřiny,“ napsal a dodal, že železniční společnost Ukrzaliznycja pozastavila v regionu dopravu ve dvou směrech. „Hlavní je, že lidé žijí,“ podotkl Rajkovyč.
Když Rusové zjistili, že není v práci, začali hledat Remigu. Poté, co se vrátil z procházky, jej odvezli daleko za příbuznými. Do vedení se dostala Iryna Svyrydová, která proukrajinské doktory urychleně propouštěla.
Nemocnice čím dál tím víc spadala pod Rusko. Na podzim okupanti žádali odstranit ze zařízení ukrajinské symboly a převést dokumenty do ruštiny.
Než se Rusové z Chersonu stáhli, hledali, co by mohli ve středisku ukrást. Zaměstnanci si museli počítače odnést domů, aby je před nimi schovali. Jeden doktor schoval dálkové ovládání CT a okupantům řekl, že i když stroj ukradnou, nebude fungovat. Rusové nakonec odnesli mikroskop a centrifugu. V listopadu pak nad nemocnicí opět zavlála vlajka Ukrajiny…
