Nedáme se zlomit, bouřil Zelenskyj. Za svoje současné i minulé zločiny Rusko zaplatí
Rusko zaplatí za všechny oběti stalinského hladomoru i za současné zločiny na Ukrajině. U příležitosti 90. výročí ukrajinské národní tragédie, při níž ve 30. letech minulého století zemřely miliony lidí, to dnes uvedl šéf kanceláře prezidenta Volodymyra Zelenského Andrij Jermak. Ukrajinské ministerstvo zahraničí vyzvalo mezinárodní společenství, aby hladomor uznalo za genocidu.
Při hladomoru - na Ukrajině známém jako holodomor - zahynulo v letech 1932 až 1933 za vlády sovětského diktátora Josifa Stalina podle odhadů historiků 3,5 až šest milionů Ukrajinců. Katastrofu vyvolala především tvrdá politika komunistického režimu a zabavování obilí a dobytka místním obyvatelům. Některé země světa včetně Česka, stejně jako část historiků, hladomor považují za úmyslně vyvolanou genocidu.
„Kdysi nás chtěli zničit hladem, teď tmou a zimou. Ale my se nedáme zlomit,“ napsal ukrajinský prezident Zelenskyj na sociální síti Telegram. Poukázal přitom na opakující se ruské útoky na ukrajinskou infrastrukturu z posledních týdnů, které v zemi vyvolaly rozsáhlé výpadky dodávek elektřiny, vody a plynu a vyžádaly si civilní oběti.
Památku obětí hladomoru dnes Ukrajinci uctili zapálením svíček a celonárodní minutou ticha. „Rusové zaplatí za všechny oběti hladomoru a budou se zodpovídat z dnešních zločinů,“ napsal na síti Telegram šéf prezidentovy kanceláře Jermak.
Ukrajinské ministerstvo zahraničí podle serveru Ukrajinska pravda vyzvalo mezinárodní partnery Ukrajiny, aby hladomor uznali za genocidu ukrajinského národa a zabránili dalším válečným zločinům, zločinům proti lidskosti a genocidě ze strany Ruska.
„Cíl ruské invazní genocidní války se neliší od genocidy v letech 1932 až 1933 - zničení ukrajinského národa a jeho státnosti. Pokračujícími teroristickými útoky na kritickou infrastrukturu, ničením historického a kulturního dědictví a násilným transportem ukrajinských dětí na ruské území vede Ruská federace válku proti ukrajinské identitě,“ uvedlo ministerstvo.
Moskva popírá, že svými útoky míří na civilní obyvatelstvo. Ve čtvrtek ale uvedla, že Kyjev by mohl ukončit utrpení občanů splněním požadavků Ruska na ukončení války.
S výpadky mobilního internetu začalo dnes v Petrohradu mezinárodní ekonomické fórum, kterého se má již tradičně zúčastnit ruský prezident Vladimir Putin. Na prudký růst stížností uživatelů na výpadky mobilního internetu ve druhém největším ruském městě v den zahájení fóra upozornil server The Moscow Times. Lidé si zejména stěžují, že jim nefungují aplikace pro objednání taxi. Podle dřívějších zpráv ruských médií regionální úřady pravidelně vypínají mobilní internet v případě hrozby dronového náletu z Ukrajiny, která se již čtvrtým rokem brání ruské invazi.
Hodina vypnutí internetu v Petrohradu připraví regionální ekonomiku o 78 milionů rublů (asi 21,5 milionu Kč), napsal server The Moscow Times s odvoláním na šéfa nevládního spolku Společnost obrany internetu Michaila Klimareva.
Velvyslanec Německa na Ukrajině Martin Jäger bude novým šéfem německé Spolkové zpravodajské služby (BND), napsala dnes s odvoláním na zdroje z vlády agentura DPA. Nahradí tak dosavadního šéfa tajné služby Bruna Kahla, který se po devíti letech přesouvá do Vatikánu.
Šedesátiletý Jäger je špičkovým diplomatem. Má bohaté zkušenosti jako velvyslanec v krizových oblastech, z kancléřství a také z obchodu. V letech 2021 až 2023 zastupoval Jäger Německo v Bagdádu, předloni se stal velvyslancem v Kyjevě.
„V době studené války Spojené státy a jejich spojenci v mnohém překonaly Sovětský svaz. Dnes, tváří v tvář NATO a EU, nemá Rusko šanci. Musíme však zůstat jednotní,“ řekla na plenárním zasedání Evropského parlamentu ve Štrasburku šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová.
Rusko podle ní v loňském roce utratilo na zbrojní výdaje více než celá Evropská unie, utrácí na armádu více než na zdravotnictví, vzdělávání či sociální služby. „Připravuje se na dlouhotrvající agresi. Neutrácíte tolik na vojenské vybavení, kdybyste ho nechtěli používat,“ dodala v debatě věnované nadcházejícímu summitu NATO, který se bude konat 24. a 25. června v Haagu.
