Protesty proti Putinově mobilizací neutichají. Rusové se obávají její druhé vlny
Ruští občané se veřejně vyslovili proti částečným mobilizacím, na videích zveřejněných na internetu konkrétně kritizovali nedostatečnou přípravu mobilizovaných a nekvalitní výbavu. Povolaní měli před odjezdem na frontu podstupovat pouze desetidenní armádní cvičení. Na nekvalitní výzbroj a nefunkční techniku upozorňovali na sociálních sítích už i sami ruští vojáci, mnozí z nich si museli kupovat vlastní uniformu a od armády dostali jen slabou přilbu, kterou snadno zničí holýma rukama.
Rodiny povolaných se proti rozhodnutí vlády postavily už po samotném vyhlášení mobilizace. Podle dosavadních informací se blíží druhé kolo, což vyburcovalo další rodiny k tomu, aby se vzepřely vládnímu zákazu a veřejně vyjádřily svůj nesouhlas. Kritizovat „vojenskou operaci“ přitom Státní duma zakázala již na konci února.
„Mají jen pušky k boji proti ukrajinským tankům a letounům,“ upozornila ve videu nejmenovaná Ruska. Na videozáznamech stojí před kamerou celé skupiny znepokojených lidí, takových videí se za poslední týdny objevilo na internetu nespočet. „Mobilizované vojáky posílají do přední linie,“ uvedla další žena. Rusky často upozorňují na fakt, že se v oblastech nejintenzivnějších bojů vyskytují právě nezkušení mobilizovaní ‚civilisté‘.
„Není možné, aby se zámečníci, kuchaři a učitelé stali vojenskou sílou po deseti dnech výcviku,“ souhlasila žena na dalším videu. „Naši vojáci byli posláni na Ukrajinu bez řádného vybavení, jídla nebo teplého oblečení,“ pokračovala jiná. Videa natáčí lidé napříč ruskými oblastmi. „Byli zabiti jak v nepřátelské, tak v přátelské palbě,“ dodala další.
Bez výcviku a bez výbavy
„Jejich jednotky byly zničeny,“ chopila se slova žena z Voroněžské oblasti na jihozápadě země. „Zbytek se vrátil ke svým velitelům, načež byli posláni zpět do přední linie, a to včetně zraněných. Pomozte našim mužům přežít.“ Své prosby zveřejnily i další rodinné příslušnice povolaných vojáků. „Prosíme, aby se přistoupilo na nějaká řešení a aby se naši chlapi vrátili,“ pronesla žena z Kurské oblasti. „Neposílejte je na frontu bez řádného výcviku. Jsou to nesmyslné ztráty. Prosím, pomozte nám.“
K věci se vyjádřila i nejmenovaná žena z Moskvy. „Nemají nic. To, co potřebují, si kupují sami,“ upozornila. „Posíláme jim peníze, protože humanitární pomoc se k nim nedostane. Nemají vodu ani jídlo. Přežívají sami.“ Na videa upozornil server RadioFreeEurope.
„Uniformu jsem si kupoval sám“
Ruští vojáci na sociálních sítích již několik měsíců demonstrují nefunkční výbavu armády a upozorňují na nedostatečnou přípravu ze strany svých nadřízených. Sami musí například investovat do vlastních uniforem. „Jsme někde na poli na Ukrajině. Vysadili nás tady jak psy,“ pronesl na videu člen ruské armády obklopený svými kolegy. „Bez rádia, bez munice, bez jediné zas*ané věci.“
Rusové na internetu ukázali kromě rozbitých a nefunkčních zbraní mimo jiné i slabé nekvalitní helmy. „Tuhle helmu jsme dostali od Stavropolského regionu,“ popisuje voják na videu. „Můžete ji zničit holýma rukama.“
„Proberte se!“ apeloval na internetové diváky voják v dalším zveřejněném videu. Spolu se svým kolegou popsal podmínky, ve kterých válčí s ukrajinskými silami. „Nedali nám pořádné vybavení. Vzali jsme si naše vlastní věci. Nedali nám vůbec nic,“ uvedl. „Tuhle vestu jsem si koupil za 160 dolarů (3,7 tisíce korun). Každý z těchto pancéřů stál 330 dolarů (7,7 tisíce korun). Co budou nosit ostatní vojáci?“
OBRAZEM: Francouzský prezident Emmanuel Macron a ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se účastní tiskové konference po summitu o Ukrajině v Elysejském paláci v Paříži ve Francii ve čtvrtek 4. září 2025.
Dánské ministerstvo zahraničních věcí vydalo prohlášení v souvislosti s ruským raketovým útokem, při kterém byli zraněni humanitární pracovníci z Dánské rady pro uprchlíky poblíž Černigova.
Ukrajina tvrdí, že při ruském útoku byli zabiti nejméně dva lidé a pět dalších zraněno. Zaměstnanci humanitární organizace se podíleli na odminování, informují regionální úřady.
Ruské ministerstvo obrany bez jakýchkoli důkazů tvrdí, že jeho Iskander zasáhl ukrajinskou bojovou posádku, která se údajně připravovala k odpálení dronů. Dánské ministerstvo zahraničí potvrdilo, že útok byl zaměřen na zaměstnance Dánské rady pro uprchlíky.
„Jen další důkaz, že Putin nemá v úmyslu ukončit tuhle agresivní válku,“ uvedlo Dánské ministerstvo zahraničních věcí na síti X.
Britské noviny Financial Times s odvoláním na informované zdroje píší, že se USA rozhodly omezit financování programů zaměřených na pomoc ozbrojeným silám členských států NATO sousedících s Ruskem.
Podle FT jsou hlavními příjemci takové pomoci Estonsko, Lotyšsko a Litva. Zdroje uvádí, že v rámci programu známého jako Sekce 333 obdržely evropské země v letech 2018–2022 1,6 miliardy dolarů, což představuje přibližně 29 % celkových finančních prostředků přidělených všem zemím na celém světě.
