Němci prý byli pro rychlou porážku Ukrajiny: Bojí se o plyn, odhalil expremiér Johnson
Britský expremiér Boris Johnson naznačil, že Německo si přálo rychlou porážku Ukrajiny, zatímco Francie pochybovala o možné eskalaci až do chvíle, kdy ruská vojska překročila hranice. Bývalý premiér uvedl, že před invazí 24. února existovaly různé názory na napětí mezi válčícími zeměmi. Ve výbušném rozhovoru pro CNN vyzdvihl tři nejvýznamnější země EU.
„Německý názor byl v jedné fázi takový, že pokud by k tomu mělo dojít, což by byla katastrofa, pak by bylo lepší, aby celá věc rychle skončila a Ukrajina se složila. Myslel jsem si původně, že je to katastrofální pohled na věc. Chápu ale, proč takto uvažovali,“ nechal se slyšet Johnson.
Německý strach o plyn a francouzská zdrženlivost
Německo se od Putinovy invaze snažilo snížit svou závislost na ruské energii, země však stále čelí zimě s možnými výpadky proudu, v září pak oznámila plán na záchranu energetiky ve výši 173 miliard liber (4 860 mld Kč). Nejen Němci měli podle Johnsona poměrně kontroverzní názory. „Buďte si jistí tím, že Francouzi o uskutečnění ruské invaze do poslední chvíle pochybovali,“ uvedl bývalý premiér. Francouzský prezident Emmanuel Macron byl hojně kritizován za svůj postup během krize. Dokonce navštívil Kreml jen několik týdnů před napadením Ukrajiny.
Johnson rovněž zmínil, že italská vláda pod vedením Maria Draghiho v jedné fázi prostě řekla, že nebude schopna podpořit postoj zaujatý Británií. Deníku La Repubblica však Italové řekli, že na postoji vznikla dohoda. Italskou neochotu opět spojil se závislostí země na ruském plynu. Bývalý premiér však uvedl, že Západ si vcelku rychle uvědomil, že s Putinem nelze vyjednávat a že je zapotřebí jednotná fronta. „Vzdávám hold tomu, jak se EU zachovala, i po všech svých obavách,“ poznamenal Johnson a dodal, že unie si dosud vede skvěle.
Mluvčí německé vlády se odmítl vyjádřit, zatímco Elysejský palác na žádost raději ani neodpověděl. O komentář byly požádány i zdroje blízké bývalému italskému premiérovi Draghimu.
Opustí Rusové Záporožskou jadernou elektrárnu?
Zpráva se dostala na veřejnost v době, kdy prokremelští vojenští experti předpověděli, že by se Rusko mohlo po měsících vytrvalého ostřelování stáhnout ze Záporožské jaderné elektrárny. Řada ruských blogerů s úzkými vazbami na Putinův režim uvedla, že se domnívají, že Moskva je připravena předat ukrajinské energetické zařízení Mezinárodní agentuře pro atomovou energii (MAAE).
Rybar, populární kanál na Telegramu, který správně předpověděl, že se Cherson vrátí pod ukrajinskou kontrolu, uvedl, že se o předání zařízení jednalo. Dodal, že ruský gigant v oblasti jaderné energetiky Rosatom se snaží udržet areál v dobrém stavu. Ukrajinská prezidentská kancelář se ke zprávám odmítla vyjádřit. Ministr zahraničí Jan Lipavský tweetuje, že jednal s gubernátorem Ternopilské oblasti Ukrajiny Vjačeslavem Nehodou o řadě témat, včetně konkrétních možností pomoci. Česko zde podle ministerstva zahraničí v roce 2022 vybudovalo modulární ubytovací jednotky pro uprchlíky a předloni v rámci programu MEDEVAC předalo místní nemocnici léky, chirurgické nástroje či materiály pro protetiku v hodnotě 12,5 milionu korun. Loni na jaře ternopilské školy obdržely osm školních autobusů. V komentáři pro ukrajinský portál Jevropejska pravda Lipavský mimo jiné podotkl, že Ukrajinci si uvědomují, že jim do budoucna bezpečí a prosperitu zajistí pouze integrace do Evropské unie a Severoatlantické aliance. „V tom má Ukrajina naši velkou podporu, byť ne bezbřehou. Nesmí zpomalit ve svých reformách, stejně tak nesmí zpochybnit vládu práva a protikorupční opatření. To jsou křehké, ale nezbytné součásti pravidel ukrajinské cesty do Evropy. Z těchto požadavků neslevíme,“ uvedl šéf diplomacie. Německý kancléř Friedrich Merz svolal na středu virtuální schůzku, na které chce jednat s americkým prezidentem Donaldem Trumpem, ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským a představiteli zemí Evropské unii o válce na Ukrajině a o chystaném setkání Trumpa s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. V tiskové zprávě o tom dnes informoval mluvčí německé vlády Stefan Kornelius. Rusko-americký summit se má uskutečnit v pátek na Aljašce. Ruský generál Denis Putilov, který býval náčelníkem obrněné techniky v jednom ze čtyř vojenských okruhů země, si má za přijímání úplatků při státních zakázkách odpykat 8,5 roku v trestanecké kolonii s přísným režimem. O rozsudku dnes informoval ruský Vyšetřovací výbor, který v Rusku sehrává roli federální kriminální ústředny. Putilova zatkli loni v září, pouhé tři měsíce poté, co jej ruský prezident Vladimir Putin povýšil na generála, poznamenal server The Moscow Times. Putilov dostal v letech 2023 a 2024 úplatky ve výši deseti milionů rublů (asi 2,65 milionu Kč) od soukromého podnikatele za přimhouření očí při kontrolách, jak podnikatelova firma plní zakázky za 140 milionů rublů (asi 37 milionů Kč) na opravy a údržbu vojenské techniky v centrálním vojenském okruhu, zahrnujícím Povolží, Ural a část Sibiře. Ve výsledku dodavatel nesplnil podmínky kontraktu a stát utrpěl škodu, tvrdí vyšetřovatelé.
