Němci prý byli pro rychlou porážku Ukrajiny: Bojí se o plyn, odhalil expremiér Johnson
Britský expremiér Boris Johnson naznačil, že Německo si přálo rychlou porážku Ukrajiny, zatímco Francie pochybovala o možné eskalaci až do chvíle, kdy ruská vojska překročila hranice. Bývalý premiér uvedl, že před invazí 24. února existovaly různé názory na napětí mezi válčícími zeměmi. Ve výbušném rozhovoru pro CNN vyzdvihl tři nejvýznamnější země EU.
„Německý názor byl v jedné fázi takový, že pokud by k tomu mělo dojít, což by byla katastrofa, pak by bylo lepší, aby celá věc rychle skončila a Ukrajina se složila. Myslel jsem si původně, že je to katastrofální pohled na věc. Chápu ale, proč takto uvažovali,“ nechal se slyšet Johnson.
Německý strach o plyn a francouzská zdrženlivost
Německo se od Putinovy invaze snažilo snížit svou závislost na ruské energii, země však stále čelí zimě s možnými výpadky proudu, v září pak oznámila plán na záchranu energetiky ve výši 173 miliard liber (4 860 mld Kč). Nejen Němci měli podle Johnsona poměrně kontroverzní názory. „Buďte si jistí tím, že Francouzi o uskutečnění ruské invaze do poslední chvíle pochybovali,“ uvedl bývalý premiér. Francouzský prezident Emmanuel Macron byl hojně kritizován za svůj postup během krize. Dokonce navštívil Kreml jen několik týdnů před napadením Ukrajiny.
Johnson rovněž zmínil, že italská vláda pod vedením Maria Draghiho v jedné fázi prostě řekla, že nebude schopna podpořit postoj zaujatý Británií. Deníku La Repubblica však Italové řekli, že na postoji vznikla dohoda. Italskou neochotu opět spojil se závislostí země na ruském plynu. Bývalý premiér však uvedl, že Západ si vcelku rychle uvědomil, že s Putinem nelze vyjednávat a že je zapotřebí jednotná fronta. „Vzdávám hold tomu, jak se EU zachovala, i po všech svých obavách,“ poznamenal Johnson a dodal, že unie si dosud vede skvěle.
Mluvčí německé vlády se odmítl vyjádřit, zatímco Elysejský palác na žádost raději ani neodpověděl. O komentář byly požádány i zdroje blízké bývalému italskému premiérovi Draghimu.
Opustí Rusové Záporožskou jadernou elektrárnu?
Zpráva se dostala na veřejnost v době, kdy prokremelští vojenští experti předpověděli, že by se Rusko mohlo po měsících vytrvalého ostřelování stáhnout ze Záporožské jaderné elektrárny. Řada ruských blogerů s úzkými vazbami na Putinův režim uvedla, že se domnívají, že Moskva je připravena předat ukrajinské energetické zařízení Mezinárodní agentuře pro atomovou energii (MAAE).
Rybar, populární kanál na Telegramu, který správně předpověděl, že se Cherson vrátí pod ukrajinskou kontrolu, uvedl, že se o předání zařízení jednalo. Dodal, že ruský gigant v oblasti jaderné energetiky Rosatom se snaží udržet areál v dobrém stavu. Ukrajinská prezidentská kancelář se ke zprávám odmítla vyjádřit. Rusko předalo Ukrajině dalších tisíc těl, která podle ruské strany patří zabitým ukrajinským vojákům, informoval dnes ukrajinský koordinační štáb pro válečné zajatce. Přislíbil, že v nejbližší době začnou kriminalisté a experti pracovat na identifikaci těl. Štáb za pomoc s návratem těl poděkoval Mezinárodnímu výboru Červeného kříže. Předchozí repatriace zabitých vojáků se odehrála zhruba před měsícem, kdy Rusové předali Ukrajincům rovněž tisíc těl. Obdobná akce se uskutečnila také v září, uvedl server RBK-Ukrajina a připomněl, že při přímých jednáních v Istanbulu se obě straně dohodly o návratu 6000 zabitých vojáků z každé strany. Od začátku roku Rusko vrátilo na Ukrajinu více než 15.000 těl, Ukrajina ve stejném období poslala do Ruska několik stovek těl, poznamenala agentura AFP. Připomněla, že výměny válečných zajatců a vracení pozůstatků zabitých vojáků představovaly jediný výsledek přímých rusko-ukrajinských jednání. Humanitární organizace Člověk v tísni rozšířila nabídku svého charitativního e-shopu Skutečný dárek o několik certifikátů, jejichž prostřednictvím dárci mohou pomoci obyvatelům Ukrajiny. Mohou přispět na zajištění jejich psychologické pomoci, na získání rekvalifikace, případně rozjezd drobného podnikání vojáků, kteří se vrací do civilního života. Nebo i na opravu domů a zajištění vytápění lidem, jejichž domovy poškodilo bombardování. Organizace o tom dnes informovala v tiskové zprávě. Projekt nabízí přes 40 dárkových certifikátů v několika kategoriích, které řeší zdraví, vzdělání, obživu, dostupnost pitné vody či klima. Programy jsou zaměřeny nejen na zahraničí, ale i Českou republiku. Loni si certifikáty Skutečný dárek koupilo téměř 9000 lidí za více než 18 milionů korun, uvedla organizace. Nejvíc peněz podle ní získal certifikát Záchrana dětského života, zaměřený na léčbu podvýživy. „Letošní dárky pomůžou traumatizovaným dětem i dospělým na Ukrajině a vojákům s návratem do civilního života,“ uvedla organizace, která za tímto účelem nově nabízí dárky s názvem Náplast na duši a Nová mise. Nové certifikáty Vánoce v teple a Střecha nad hlavou mají pomoci lidem bez elektřiny nebo ze zničených domů na Ukrajině zajistit topení či opravu domů. „Kdyby bylo vedení v Bruselu normální, okamžitě by zastavilo platby. Musíme vědět, za co byly peníze evropských daňových poplatníků na Ukrajině utraceny,“ řekl maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó novinářům před schůzí Rady EU. „V celosvětových médiích se šíří zprávy o fungování tohoto zkorumpovaného systému, válečné mafie. A to je nejmírnější výraz, který teď použiji,“ dodal.
