Zvědavé davy a srdceryvná setkání. Do osvobozeného Chersonu přijel první vlak z Kyjeva
Do osvobozeného Chersonu přijel první vlak od ústupu ruských okupantů. Vlak vítaly stovky lidí, železniční spojení je totiž důležité nejen pro osobní dopravu, ale zejména pro dopravu nákladní. Rusové Cherson při okupaci a ústupu zdevastovali, nyní tak musí být do města dopravována humanitární pomoc, což železnice výrazně ulehčí.
Do osvobozeného ukrajinského Chersonu dnes přijel poprvé od začátku ruské invaze na Ukrajinu vlak z Kyjeva. Se dvěma stovkami pasažérů vyjel z hlavního města v pátek po desáté hodině večer. List Ukrajinska pravda píše, že sedm vagonů pomalovali ukrajinští umělci v projektu zvaném Vlaky do vítězství.
Vagony prošly zásadní opravou v zařízeních ukrajinské železnice a mají teď nové vybavení, každý byl určen některému z území, která byla na začátku projektu pod dočasnou ruskou okupací. Ukrajinská železnice spolu s platformou United24 totiž nedávno spustila projekt Jízdenky do vítězství, v jehož rámci si lidé mohou koupit jízdenky do okupovaných či již osvobozených měst.
Vlak jako symbol osvobození
Ruské jednotky obsadily Cherson krátce po začátku invaze, na podzim se ho Rusko pokusilo anektovat. Minulý týden se z něj ale ruská armáda stáhla na levý břeh Dněpru. Na nádraží v Chersonu na vlak nyní čekalo množství lidí a příbuzných těch, kteří z města před Rusy odešli.
„Slíbila jsem, že se vrátím, přišlo to - a já držím slovo,“ řekla třicetiletá Anastasija Ševljugová, na niž čekala matka. Svitlana Dosenková čekala na syna, s nímž se naposledy viděla ještě před začátkem války. „Mám už jenom jeho,“ dodala. Její manžel zemřel na covid 26. února, dva dny po začátku invaze. V nemocnici, kde ležel připojen na ventilátoru, přestala jít elektřina. „Bylo to velmi těžké, dům prohledávali ruští vojáci a hledali zbraně,“ uvedla žena, která se chce nyní společně se synem vrátit do Kyjeva.
Ljudmila pak čekala s kytkou na vnučku. „Její rodiče v Chersonu nevědí, že přijede, zorganizovali jsme to my, konečně jsme svobodní,“ řekla žena. Na nástupišti byli kromě toho i mnozí, kteří se jen přišli přesvědčit, že vlak skutečně přijel, protože ho považují za symbol obnovené ukrajinské kontroly nad městem.
Železnice je důležitá i pro zásobování
Pro ukrajinskou železnici je obnova vlakového spojení s Kyjevem důvodem k velké hrdosti. V minulém týdnu pracovalo v chladném dešti více než 100 dělníků na opravě 60 kilometrů trati a na odstranění min. „Je to dojemné. Když jsme slyšeli o osvobození Chersonu, dostali jsme příkaz opravit 58 poškozených míst na trati,“ řekl médiím jeden železničář z Oděsy.
Obnova spojení umožní zásobování města, které potřebuje pomoc. Rusové totiž při ústupu zničili klíčovou infrastrukturu, takže v Chersonu neteče voda a nefunguje elektřina, humanitární pomoc doteď přivážely jen automobily.
Důležité je, že Evropa a Spojené státy ladí noty, řekl před pátečním jednáním amerického prezidenta Donalda Trumpa s ruským protějškem Vladimirem Putinem český ministr zahraničí Jan Lipavský. Za důležité považuje trvat na základních principech, že hranice se nemění silou a že suverenita Ukrajiny nemá být okleštěna silou. Užitečné by podle Lipavského bylo i to, kdyby Trump Rusku připomenul, že jako jaderná velmoc má respektovat své závazky.
Několik desítek lidí se dnes sešlo před budovou amerického velvyslanectví v Praze k tichému protestu s názvem Mnichov 1938, Aljaška 2025? Neprodávejte Ukrajinu! Před pátečním jednáním amerického prezidenta Donalda Trumpa s ruským prezidentem Vladimirem Putinem tak chtěli připomenout historickou zkušenost z Mnichova 1938, kdy byly v zájmu míru obětovány části Československa. Demonstranti se obávají možného politického tlaku na ústupky vůči ruské agresi.
Před prostranství americké ambasády si protestující přinesli ukrajinské vlajky a transparenty varujícími před zaprodáním Ukrajiny. Akci svolala iniciativa Občanský rozcestník s podporou spolků Milion chvilek pro demokracii a Kaputin.
!["Mnichov 1938, Aljaška 2025? Neprodávejte Ukrajinu!" Protest před ambasádou USA v Praze (13. 8. 2025).](https://1884403144.rsc.cdn77.org/foto/protest-praha-cesko-ukrajina-appeasement-ambasada-usa-velvyslanectvi-summit-trump-putin/Zml0LWluLzk3OHg5OTk5L2ZpbHRlcnM6cXVhbGl0eSg4NSk6bm9fdXBzY2FsZSgpOmZvY2FsKDE4Nng0ODQ6MTU2Nng4MzcpL2ltZw/9559763.jpg?v=0&st=6ccdi5KScg6eBAsBxjSlnYfy2baTlBOxNqF_a3m-lNs&ts=1600812000&e=0 ""Mnichov 1938, Aljaška 2025? Neprodávejte Ukrajinu!" Protest před ambasádou USA v Praze (13. 8. 2025).")
!["Mnichov 1938, Aljaška 2025? Neprodávejte Ukrajinu!" Protest před ambasádou USA v Praze (13. 8. 2025).](https://1884403144.rsc.cdn77.org/foto/protest-praha-cesko-ukrajina-appeasement-ambasada-usa-velvyslanectvi-summit-trump-putin/Zml0LWluLzk3OHg5OTk5L2ZpbHRlcnM6cXVhbGl0eSg4NSk6bm9fdXBzY2FsZSgpOmZvY2FsKDU1MXg1NTc6NTg4eDU5OCkvaW1n/9559762.jpg?v=0&st=hml2M0AWZqRE3uZiqMc-Q9FJawI402SCTv_gGMMaCU0&ts=1600812000&e=0 ""Mnichov 1938, Aljaška 2025? Neprodávejte Ukrajinu!" Protest před ambasádou USA v Praze (13. 8. 2025).")
!["Mnichov 1938, Aljaška 2025? Neprodávejte Ukrajinu!" Protest před ambasádou USA v Praze (13. 8. 2025).](https://1884403144.rsc.cdn77.org/foto/protest-praha-cesko-ukrajina-appeasement-ambasada-usa-velvyslanectvi-summit-trump-putin/Zml0LWluLzk3OHg5OTk5L2ZpbHRlcnM6cXVhbGl0eSg4NSk6bm9fdXBzY2FsZSgpOmZvY2FsKDk1eDMwNToxMTkzeDc0NCkvaW1n/9559761.jpg?v=0&st=KF4aTt19sl-JFzmiIAglqPDVltbChy9OlasyLRQOU7o&ts=1600812000&e=0 ""Mnichov 1938, Aljaška 2025? Neprodávejte Ukrajinu!" Protest před ambasádou USA v Praze (13. 8. 2025).")
!["Mnichov 1938, Aljaška 2025? Neprodávejte Ukrajinu!" Protest před ambasádou USA v Praze (13. 8. 2025).](https://1884403144.rsc.cdn77.org/foto/protest-praha-cesko-ukrajina-appeasement-ambasada-usa-velvyslanectvi-summit-trump-putin/Zml0LWluLzk3OHg5OTk5L2ZpbHRlcnM6cXVhbGl0eSg4NSk6bm9fdXBzY2FsZSgpOmZvY2FsKDI1NHgxMDY6MTM1MXg3NjcpL2ltZw/9559760.jpg?v=0&st=ZAsjszB3deeGLEcQSMsUq3vX9IW4Rn6IS8etWfeXeMI&ts=1600812000&e=0 ""Mnichov 1938, Aljaška 2025? Neprodávejte Ukrajinu!" Protest před ambasádou USA v Praze (13. 8. 2025).")
„Mírová jednání, která mají význam, lze vést jen v kontextu příměří nebo trvajícího a významného klidu zbraní,“ uvedli německý kancléř Friedrich Merz, britský premiér Keir Starmer a francouzský prezident Emmanuel Macron, kteří spolupředsedali dnešnímu dálkovému jednání koalice ochotných. Pokud Vladimir Putin nebude na pátečním rusko-americkém summitu s příměřím souhlasit, je podle nich třeba uvalit na Rusko další sankce, které by zvýšily tlak na ruské válečné hospodářství.
Trojice státníků rovněž v prohlášení odmítla, aby se mezinárodní hranice měnily za použití násilí. „Ukrajina musí dostat robustní a důvěryhodné bezpečnostní garance, aby mohla účinně bránit svou suverenitu a územní celistvost,“ uvedly dále Německo, Británie a Francie. Koalice ochotných je podle nich připravena hrát v tomto směru „aktivní roli, a to i prostřednictvím plánů těch, kteří jsou ochotni nasadit zklidňující síly, jakmile přestanou nepřátelské akce“.
