Zvědavé davy a srdceryvná setkání. Do osvobozeného Chersonu přijel první vlak z Kyjeva
Do osvobozeného Chersonu přijel první vlak od ústupu ruských okupantů. Vlak vítaly stovky lidí, železniční spojení je totiž důležité nejen pro osobní dopravu, ale zejména pro dopravu nákladní. Rusové Cherson při okupaci a ústupu zdevastovali, nyní tak musí být do města dopravována humanitární pomoc, což železnice výrazně ulehčí.
Do osvobozeného ukrajinského Chersonu dnes přijel poprvé od začátku ruské invaze na Ukrajinu vlak z Kyjeva. Se dvěma stovkami pasažérů vyjel z hlavního města v pátek po desáté hodině večer. List Ukrajinska pravda píše, že sedm vagonů pomalovali ukrajinští umělci v projektu zvaném Vlaky do vítězství.
Vagony prošly zásadní opravou v zařízeních ukrajinské železnice a mají teď nové vybavení, každý byl určen některému z území, která byla na začátku projektu pod dočasnou ruskou okupací. Ukrajinská železnice spolu s platformou United24 totiž nedávno spustila projekt Jízdenky do vítězství, v jehož rámci si lidé mohou koupit jízdenky do okupovaných či již osvobozených měst.
Vlak jako symbol osvobození
Ruské jednotky obsadily Cherson krátce po začátku invaze, na podzim se ho Rusko pokusilo anektovat. Minulý týden se z něj ale ruská armáda stáhla na levý břeh Dněpru. Na nádraží v Chersonu na vlak nyní čekalo množství lidí a příbuzných těch, kteří z města před Rusy odešli.
„Slíbila jsem, že se vrátím, přišlo to - a já držím slovo,“ řekla třicetiletá Anastasija Ševljugová, na niž čekala matka. Svitlana Dosenková čekala na syna, s nímž se naposledy viděla ještě před začátkem války. „Mám už jenom jeho,“ dodala. Její manžel zemřel na covid 26. února, dva dny po začátku invaze. V nemocnici, kde ležel připojen na ventilátoru, přestala jít elektřina. „Bylo to velmi těžké, dům prohledávali ruští vojáci a hledali zbraně,“ uvedla žena, která se chce nyní společně se synem vrátit do Kyjeva.
Ljudmila pak čekala s kytkou na vnučku. „Její rodiče v Chersonu nevědí, že přijede, zorganizovali jsme to my, konečně jsme svobodní,“ řekla žena. Na nástupišti byli kromě toho i mnozí, kteří se jen přišli přesvědčit, že vlak skutečně přijel, protože ho považují za symbol obnovené ukrajinské kontroly nad městem.
Železnice je důležitá i pro zásobování
Pro ukrajinskou železnici je obnova vlakového spojení s Kyjevem důvodem k velké hrdosti. V minulém týdnu pracovalo v chladném dešti více než 100 dělníků na opravě 60 kilometrů trati a na odstranění min. „Je to dojemné. Když jsme slyšeli o osvobození Chersonu, dostali jsme příkaz opravit 58 poškozených míst na trati,“ řekl médiím jeden železničář z Oděsy.
Obnova spojení umožní zásobování města, které potřebuje pomoc. Rusové totiž při ústupu zničili klíčovou infrastrukturu, takže v Chersonu neteče voda a nefunguje elektřina, humanitární pomoc doteď přivážely jen automobily.
Mezinárodní společenství musí vyvíjet tlak na Rusko, aby ukončilo válečné aktivity a zapojilo se do mírových jednání. Na dotaz ČTK to dnes uvedla předsedkyně Sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09). Ukrajina podle ní prokázala snahu o mírové řešení konfliktu přijetím amerického návrhu třicetidenního příměří. Podle místopředsedy sněmovního zahraničního výboru Radka Vondráčka (ANO) jde o první krok z mnoha nutných na cestě k realistickému míru. Vyjednávání je křehké a vyžaduje i trpělivost, sdělil ČTK.
„Ukrajina prokázala upřímnou snahu o mírové řešení konfliktu přijetím amerického návrhu třicetidenního příměří. Tento krok ukazuje její připravenost k diplomatickému řešení,“ uvedla Pekarová Adamová. Ruská reakce je podle ní ale zcela opačná. „Jejich rakety včera (v úterý) usmrtily tři děti a následně ruská armáda masivně zaútočila na Kyjev, což v této chvíli ukazuje, že o mír jim nejde,“ míní předsedkyně TOP 09. Mezinárodní společenství tak podle ní musí v první řadě vyvíjet tlak na Rusko, aby ukončilo válečné aktivity a zapojilo se do mírových jednání.
Ruský postoj poté, co Ukrajina v úterý oznámila připravenost přijmout americký návrh na 30denní příměří, je těžké předvídat, zejména když se mu na bojišti daří postupovat. Symbolicky by ale odmítnutí příměří znamenalo, že najednou to bude Rusko, které bude v USA vnímáno jako země odmítající cestu k mírovým jednáním. ČTK to dnes řekl politolog Kryštof Kozák z Univerzity Karlovy. Podle Jana Beneše z Ostravské univerzity byla pro americkou administrativu vždy ta jednodušší část přimět Ukrajinu přistoupit na příměří a další požadavky, k Rusku je však zatím naivní.
„Je vidět, že se situace dynamicky vyvíjí. Přijetím amerického návrhu se Ukrajina snaží ukázat, že nechce být viděna jako brzda mírového procesu. Za tento vstřícný postoj byla obnovena americká podpora,“ uvedl Kozák. Ruský postoj je ale podle něj těžké předvídat, zejména, když se mu daří postupovat. „Symbolicky by odmítnutí příměří znamenalo, že najednou to bude Rusko, které bude v USA vnímáno jako země, která odmítá cestu k mírovým jednáním,“ doplnil.
Kreml dnes uvedl, že potřebuje od Spojených států další informace o výsledku americko-ukrajinských jednání v Džiddě, než se vyjádří, zda třicetidenní příměří je pro Rusko přijatelné. Mluvčí Dmitrij Peskov podle tiskových agentur nevyloučil v této souvislosti případný další telefonát mezi prezidenty Vladimirem Putinem a Donaldem Trumpem. Moskva se podle anonymních zdrojů agentury Reuters staví k příměří zdrženlivě.
