Zvědavé davy a srdceryvná setkání. Do osvobozeného Chersonu přijel první vlak z Kyjeva
Do osvobozeného Chersonu přijel první vlak od ústupu ruských okupantů. Vlak vítaly stovky lidí, železniční spojení je totiž důležité nejen pro osobní dopravu, ale zejména pro dopravu nákladní. Rusové Cherson při okupaci a ústupu zdevastovali, nyní tak musí být do města dopravována humanitární pomoc, což železnice výrazně ulehčí.
Do osvobozeného ukrajinského Chersonu dnes přijel poprvé od začátku ruské invaze na Ukrajinu vlak z Kyjeva. Se dvěma stovkami pasažérů vyjel z hlavního města v pátek po desáté hodině večer. List Ukrajinska pravda píše, že sedm vagonů pomalovali ukrajinští umělci v projektu zvaném Vlaky do vítězství.
Vagony prošly zásadní opravou v zařízeních ukrajinské železnice a mají teď nové vybavení, každý byl určen některému z území, která byla na začátku projektu pod dočasnou ruskou okupací. Ukrajinská železnice spolu s platformou United24 totiž nedávno spustila projekt Jízdenky do vítězství, v jehož rámci si lidé mohou koupit jízdenky do okupovaných či již osvobozených měst.
Vlak jako symbol osvobození
Ruské jednotky obsadily Cherson krátce po začátku invaze, na podzim se ho Rusko pokusilo anektovat. Minulý týden se z něj ale ruská armáda stáhla na levý břeh Dněpru. Na nádraží v Chersonu na vlak nyní čekalo množství lidí a příbuzných těch, kteří z města před Rusy odešli.
„Slíbila jsem, že se vrátím, přišlo to - a já držím slovo,“ řekla třicetiletá Anastasija Ševljugová, na niž čekala matka. Svitlana Dosenková čekala na syna, s nímž se naposledy viděla ještě před začátkem války. „Mám už jenom jeho,“ dodala. Její manžel zemřel na covid 26. února, dva dny po začátku invaze. V nemocnici, kde ležel připojen na ventilátoru, přestala jít elektřina. „Bylo to velmi těžké, dům prohledávali ruští vojáci a hledali zbraně,“ uvedla žena, která se chce nyní společně se synem vrátit do Kyjeva.
Ljudmila pak čekala s kytkou na vnučku. „Její rodiče v Chersonu nevědí, že přijede, zorganizovali jsme to my, konečně jsme svobodní,“ řekla žena. Na nástupišti byli kromě toho i mnozí, kteří se jen přišli přesvědčit, že vlak skutečně přijel, protože ho považují za symbol obnovené ukrajinské kontroly nad městem.
Železnice je důležitá i pro zásobování
Pro ukrajinskou železnici je obnova vlakového spojení s Kyjevem důvodem k velké hrdosti. V minulém týdnu pracovalo v chladném dešti více než 100 dělníků na opravě 60 kilometrů trati a na odstranění min. „Je to dojemné. Když jsme slyšeli o osvobození Chersonu, dostali jsme příkaz opravit 58 poškozených míst na trati,“ řekl médiím jeden železničář z Oděsy.
Obnova spojení umožní zásobování města, které potřebuje pomoc. Rusové totiž při ústupu zničili klíčovou infrastrukturu, takže v Chersonu neteče voda a nefunguje elektřina, humanitární pomoc doteď přivážely jen automobily.
Lékařka z kardiologického centra nemocnice, kam dnes dopadly ruské rakety, okomentovala pro deník The Kyiv Independent útok. „Nechápu, jak mohou být lidé taková zvířata. Ani zvířata nedělají takové věci,“ řekla.
Rusko se chystá na zasedání Rady bezpečnosti OSN předložit fakta o dnešním ostřelování Kyjeva, která mají odporovat ukrajinské verzi incidentu. Oznámil to zástupce ruského velvyslance při OSN Dmitrij Poljanskij.
Budovy částečně srovnané se zemí, prach, vysklená okna, děti tisknoucí se ke svým rodičům a desítky pomáhajících záchranářů, lékařů, vojáků i civilistů. Tak podle agentury Reuters dnes vypadala kyjevská dětská nemocnice po zásahu ruskou raketou. Rozsáhlý útok, který kromě metropole zasáhl nejméně pět dalších měst v centrální a východní oblasti Ukrajiny, si vyžádal bezmála přes 30 mrtvých a na 150 zraněných.
Vteřiny poté, co ruská raketa narazila do kyjevského zdravotnického zařízení specializovaného na péči o dětské pacienty, Svitlana Kravčenková přispěchala ke svému dvouměsíčnímu synovi, který se v nemocnici léčil. Miminko přikryla látkou, aby ho ochránila před vzduchem poletujícím prachem.
„Bylo to děsivé. Snažila jsem se ho zakrýt látkou, aby mohl dýchat,“ řekla třesoucím se hlasem 33letá žena, zatímco kolem ní záchranáři v troskách budovy pátrali po přeživších. Malé dítě Kravčenková držela pevně v rukou, zatímco její manžel Volodymyr hleděl na zkázu. Jejich auto zaparkované vedle zničené budovy bylo pohřbeno pod sutinami. Celá rodina ale naštěstí vyvázla jen se škrábanci a odřeninami.
